Petr Hudský

Andrea Elsnerová

Alois Jirásek

Dana Černá

David Novotný

Zdeněk Žák

William Shakespeare

Igor Bareš

Moliére

Gabriela Preissová

Dále Wasserman

Helena Dvořáková

Karolína Půčková

František Němec

Václav Vydra

Jana Knappová

Jiří Litoš

Naděžda Vicenová

Elena Vanová

Jana Janěková

Jaromír Dulava

Tomáš Pergl

Jaroslav Plesl

Tomáš Vacek

Karel Dobrý

Miroslav Hanuš

Libor Vacek

Jaroslava Obermaierová

Vladimír Polívka

Petr Kachtík

Jan Meduna

Jiří Vyorálek

Luboš Veselý

Jiří Štěpnička

Zdeněk Sadovský

Josef Somr

Pavla Beretová

Dušan Sitek

Jiří Lábus

Vít Popp

Jan Vlasák

Jan Vondráček

Valerie Zawadská

Radek Holub

Radka Tučková

Matěj Převrátil

Natálie Řehořová

Ivan Trojan

Petr Šplíchal

Petr Lněnička

Taťjana Medvecká

Jaroslav Kepka

Filip Kaňkovský

Ondřej Brousek

Viktor Preiss

Miroslav Krobot

David Nyč

Václav Neužil

Tereza Bebarová

Tomáš Petřík

Vojtěch Bartoš

Kamil Halbich

Petra Špalková

Václav Balák

Tomáš Dastlík

Miroslav Táborský

Klára Sedláčková-Oltová

Oldřich Vlach

Veronika Khek Kubařová

Martin Myšička

Daniela Kolářová

Ladislav Hampl

Tereza Dočkalová

Klára Suchá

Lukáš Křišťan

Tereza Císařová

Ondřej Rychlý

Hynek Čermák

Pavel Šimčík

Výuka

Detektivky

Děti a mládež

Klasika

Novely a povídky

Povídky

Populárně naučná

Společenská próza

<p>Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.</p>

Radioservis, a.s.

Vrah je Zahradník

Vrah je  Zahradník aneb  Česká domácí zabijačka...Ve vile manželů Zahradníkových se s manželi nikdy nesetkáte. Oba jsou totiž mrtví. V centru zájmu dvou vyšetřovatelů se ocitne nejen zahradník Jan Březina, ale především skupina příbuzných. A hned několik z nich je vážně podezřelých. Usvědčí kapitán Srnec a poručík Tůma nakonec jednoho z nich? Nebo hra dostala svůj "zabijačkový podtitul" jen proto, aby posluchače zmátla?

Tartuffe

Komedie charakterů a mravů Tartuffe patří nejen v Molierově díle, ale i v odkazu evropské dramatiky k nesporným vrcholům. Už když ji Moliere v roce 1664 psal a poté poprvé předvedl 12. května 1664 na zámku Versailles před králem Ludvíkem XIV. a dvorskou společností, prokázal tím notnou míru osobní i společenské odvahy. Zesměšnil v ní typ pokryteckého svatouška, jímž se tehdejší společnost hemžila. Reakce potrefených byla okamžitá. Přestože Tartuffe měl veliký úspěch a pochválil ho i sám král, den po premiéře byl zakázán. Kým jiným než týmž králem, který tím ustoupil tlaku ze strany své matky Anny Rakouské, prezidenta parlamentu a Společnosti nejsvětější svátosti, obávané organizace náboženských fanatiků, která pod záminkou ochrany víry a zbožnosti kontrolovala společenský i soukromý život...

Přelet nad kukaččím hnízdem

Hra podle románu Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven. Příběh známý z filmu režiséra Miloše Formana z roku 1975, ověnčeného pěti Oscary. Před šedesáti lety vyšel poprvé román Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven. Příběh o zneužití moci, manipulaci s vědomím lidí, o strachu a touze člověka vzdorovat nátlaku, o léčení vlastních komplexů týráním slabších proslavil film Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem. Českou rozhlasovou adaptaci uvedla v premiéře stanice Vltava v červnu 2022. Do ústavu pro duševně choré se přichází léčit svérázný Randle Patrick McMurphy, který svou nespoutanou energií strhne všechny pacienty a naruší tak zaběhlý řád a rigidní systém, v jehož čele stojí vrchní sestra Ratchedová. "McMurphy je trochu grázl a výtržník, ale zároveň sympaťák, který se snaží vymezit proti systému, do něhož se dobrovolně dostal a zpočátku si neuvědomuje, jak to může být nebezpečné," vysvětluje režisér Aleš Vrzák. "Ve hře se dostáváme do mikrosvěta psychiatrické léčebny, v němž má někdo moc naprosto bezohledně zacházet s lidskými životy. Když to celé zvětšíme do světových rozměrů, běhá z toho mráz po zádech. Přelet nad kukaččím hnízdem je o svobodě člověka." Aleš Vrzák do ústřední role excentrického McMurphyho, jenž se odmítá podřídit nesmyslným pravidlům a autoritám, obsadil Jiřího Vyorálka. Vrchní sestru ztělesňující systém zavedených stereotypů, nařízení, moci a kontroly ztvárnila Helena Dvořáková. Indiána Bromdena, jemuž se díky McMurphymu podaří vyrůst, hraje Pavel Šimčík. Role dalších pacientů z léčebny si rozdělili Ondřej Rychlý, Radek Holub a Filip Kaňkovský.

Její pastorkyňa (2015)

Nové nastudování hry Její pastorkyňa připravil režisér Aleš Vrzák s Helenou Dvořákovou v roli Kostelničky a Klárou Suchou jako Jenůfou. Dvě ústřední mužské postavy, nevlastní bratry Števu a Lacu, si zahráli Ondřej Brousek a Jiří Vyorálek. Režisér se při práci nepouštěl cestou realistické drobnokresby, ale soustředil se na sílu slova, na podstatu dramatických situací i na bytí a vztahy postav jejich jádru. Zásadní podíl na nové inscenaci má hudební řešení Marka Ivanoviče, které scénickou víceplánovost přetavuje v odpovídající zvukový obraz a vytváří tak svébytný rozhlasový tvar.

Lucerna

Pohádková hra z českého podzámčí o poddanství, strachu z vrchnosti a odvaze. Generacemi oblíbená divadelní klasika v novém rozhlasovém nastudování. V hlavních rolích uslyšíte Helenu Dvořákovou, Petra Lněničku, Ivana Trojana, Jaroslava Plesla, Davida Novotného, Petru Špalkovou, Františka Němce, Ondřeje Rychlého, Terezu Císařovou, Danielu Kolářovou nebo Kamila Halbicha.Alois Jirásek je známý především jako prozaik, nezanedbatelnou část své tvůrčí energie však věnoval také divadlu. Z dvanácti her, které napsal, zůstala do dnešních dnů nejhranější pohádková Lucerna, v níž chtěl Jirásek podle vlastních slov "?podat kus českého života z doby robotnictví a poddanství." A také vystihnout to, čemu sám říká "česká povaha". Portrétů této české povahy nabízí autor v Lucerně hned několik a nejsou vždy pro náš národ zrovna lichotivé. Jen v menšině je české podzámčí schopné odolávat nátlaku i svodům vrchnosti, neohýbat předem hřbet nebo se dokonce vzdát vlastního prospěchu, protože by to znamenalo zradit své bližní.Od prvního uvedení v roce 1905 vzalo české publikum Lucernu okamžitě za svou, o čemž svědčí na tehdejší dobu mimořádných 33 repríz, kterých se inscenace v Národním divadle dočkala. Velké oblibě se od začátku těšily pohádkové bytosti vodníků i komediální scény venkovských šumařů, chystajících se nové vrchnosti sehrát kasací. A své kouzlo si hra o čarovné lípě, stojící jako živý symbol na hranici mlynářových polí a knížecího lesa, našich časů a odvěké minulosti, lidského světa a světa přírodních sil, zachovala podnes. Jak o tom svědčí další a další generace divadelníků a diváků, kteří se kolem ní scházejí.

Sen noci svatojánské (2016)

Hra podobná snu, ve kterém se vzájemně zapletou příběhy zamilovaných milenců, lesních elfů, athénských řemeslníků i rozhádaných vládců přírodních živlů. Shakespearova nejslavnější komedie po padesáti letech v novém rozhlasovém nastudování!Osoby a obsazení: Karel Dobrý (Oberon), Helena Dvořáková (Titanie), Pavla Beretová (Puk), Viktor Preiss (Hrášek), Josef Somr (Hořčička), Jaroslav Kepka (Pavučinka), Miroslav Krobot (Poříz), David Novotný (Klubko), Martin Myšička (Střízlík), Václav Neužil (Píšťala), Hynek Čermák (Fortel), Klára Suchá (Hermie), Tereza Dočkalová (Helena), Petr Lněnička (Lysandr), Jan Meduna (Demetrius), Kamil Halbich (Theseus), Tereza Bebarová (Hippolyta), Jan Vondráček (Egeus) a další.

Aplikace Youradio Talk