Kapitola 8. Nenápadně se schyluje k maléru

Když lidé vidí obraz, zastaví se před ním a dívají se. Jenomže Alma ho vidět nemohla. Vběhla přímo do něho. A obraz ji pustil dovnitř. Příběh slepé holčičky Almy, která vstoupí do obrazu, je snovou poetickou alegorií hledání sebe sama a vlastní odpovědnosti. Ten obraz Alma vidět nemohla. Vběhla přímo do něho. A obraz ji pustil dovnitř tak samozřejmě, jako by vklouzla do otevřených dveří. Když slepá Alma v dědově vetešnictví omylem projde obrazem, ocitne se v přízračné krajině. Nemůže uvěřit vlastním očím, a to doslova. Najednou vidí! Čeká ji však velký úkol. Najít Františku, autorku obrazu, kvůli kterému to všechno začalo. Pátrání po Františce je plné nečekaných zvratů a krkolomných dobrodružství. Alma si sice najde kamarády, ale pochopí, že dát věci do pořádku a udělat zásadní rozhodnutí musí jen ona sama.