První Oscar pro československý film

Mimořádné dílo, tak se často hovoří o československém filmu Obchod na korze z poloviny šedesátých let. Černobílý snímek popisuje lidské slabosti v podobě strachu v temném období fašistického Slovenského státu. Film režisérské dvojice Ján Kadár a Elmar Klos získal 18. dubna 1966 sošku Oscara jako vůbec první československý film v historii. Ve své kategorii například porazil italskou komedii Manželství po italsku. Úspěch v Americe ale tvůrcům z komunistického bloku mnoho světlých zítřků nepřinesl.

Než herec Gregory Peck při slavnostním ceremoniálu otevřel obálku se jménem vítěze, měli za sebou filmaři se svým dílem už nemálo peripetií. A ty vážnější je teprve čekaly. Ale nepředbíhejme.

Prvními společnými filmy režisérského dua Kadár - Klos byly budovatelské agitky. Jednou z nich je dodnes v televizích uváděná veselohra Hudba z Marsu. V podobně angažovaném duchu se nesly i další filmy té doby.  První střet s komunistickou realitou zažili filmaři v roce 1958 při realizaci satirické komedie Tři přání. U schvalování se snímek dostal do potíží kvůli kritice tehdejšího systému a oba režiséři byli za trest propuštěni z Barrandova. Film se po pěti letech nakonec do kin dostal a u diváků sklidil obrovský úspěch. Paradoxem je, že se oba tvůrci, stejně jako většina Čechoslováků po válce hlásili ke komunistickým myšlenkám. Elmar Klos se později dokonce přiznal, že naivně doufal, že bude dál kreativně pracovat jako u obuvníka Tomáše Bati. Pro něj dříve natáčel ve Zlíně propagační filmy. Tehdejší oddaný člen KSČ předpokládal, že do své práce jen přidá větší důraz na sociální témata. To, že se ve dvojici filmařů skrývá mimořádný potenciál dokázali válečným dramatem Smrt si říká Engelchen z roku 1963. Druhá světová válka byla ještě v šedesátých letech stále živým tématem, se kterým se snažili popasovat všechny evropské národy. A český režisér Elmar Klos a jeho o osm let mladší slovenský kolega Ján Kadár si pro svůj další film vybrali příběh novely Obchod na korze spisovatele Ladislava Grosmana.

V jeho útlé knížečce se ale skrývá silné téma - kolaborace s nacismem a deportace židů. Pro Kadára to navíc bylo i velice osobní - jeho rodiče zahynuli v osvětimských plynových komorách. Děj příběhu popisuje v kulisách městečka Humenné rychle se měnící poměry samostatného Slovenského státu během druhé světové války. Hlavní hrdina, obyčejný živnostník Tóno Brtko, kterého hrál Jozef Kroner, nečekaně dostane dekret na obchod staré židovky Rozalie Lautmannové. Vláda slovenských klerofašistů tak uplatňovala arizaci židovského majetku. Malý obchůdek s látkami a knoflíky přežívá jen díky příspěvkům židovské obce a dobrotivý Tóno není majitelce schopen vysvětlit, proč vlastně do obchodu přišel a sám pro sebe ve své situaci nenachází žádné smysluplné východisko.

Než se film začal v kinech promítat, musel projít schválením. Moc pozitivních reakcí ale od stranických ideologů nezískal. Hlavně těm slovenským nebylo moc po chuti sledovat fašistickou minulost svého národa. Film se ale nakonec v říjnu 1965 do kin dostal a o pár měsíců později jej čekala i úspěšná americká premiéra. Po ohromném diváckém zájmu i zisku nejprestižnější filmové ceny, ale k uznání vládnoucí stranou nedošlo. Film tvůrců s pošramoceným kádrovým profilem šel na 20 let do trezoru. Komunisté ve filmu viděli až příliš silné podobenství namířené proti totalitnímu režimu. Úspěšní filmaři pak už nebyli schopni zrealizovat své další plány, například natočit Čapkův román Válka s mloky. Mladší z dvojice Kadár po srpnu 1968 emigroval do Ameriky a tím zpečetil osud i svého kolegy Klose, který byl za trest od filmu vyhozen. Smutný osud slavného filmu dovršila krádež samotného Oscara. Zlatou sošku věnoval Elmar Klos Kadárovi, který emigroval do Spojených států. Prestižní cena měla filmaři z Československa pomáhat otevírat pomyslné dveře do Hollywoodu. Po Kadárově smrti v roce 1979 se ale ocenění z pozůstalostí nenávratně ztratilo.

Na svou osobní i uměleckou rehabilitaci, čekali filmaři do devadesátých let, kdy se Obchod na korze vrátil do povědomí veřejnosti. V roce 2017 se snímek navíc dočkal i své zdigitalizované verze, která se promítala na karlovarském festivalu. O nadčasové kvalitě filmu hovoří fakt, že se dílo z roku 1965 dodnes objevuje v žebříčcích nejlepších filmů všech dob.

První Oscar pro československý film Foto: Wikimedia

reklama

Další články

  1. Den, kdy došlo k potopení Titanicu

    Společnost ·

    Nepotopitelná loď, která se přesto potopila. Tragický příběh Titanicu, největší zámořské lodi své doby, zná celý svět. Na svou první a zároveň poslední plavbu z anglic…

  2. Den, kdy Terry Fox zahájil svůj Maratón naděje

    Společnost ·

    Patří mezi nejuznávanější kanadské sportovce, ale jeho jméno překvapivě nezdobí žádný hokejový dres slavné NHL. A i přesto, že se dožil pouhých 22 let jsou po něm v Ka…

  3. Apollo 13 neslo na palubě i československou vlajku

    Společnost ·

    Nejúspěšnější neúspěch v historii kosmonautiky. Tak mnozí popisují pilotovaný let vesmírné lodi Apollo 13. Cílem této mise bylo dopravit na povrch Měsíce historicky tř…

  4. Den, kdy se rozpadli Beatles

    ·

    Liverpoolští Beatles byli v sedmdesátých letech minulého století na absolutním výsluní a jejich popularita nepřestávala stoupat. Souběžně s tím vzrůstalo davové šílens…

  5. Téma na víkend: Analýza trojice evropských voleb

    Společnost ·

    Uplynulý víkend byl v Evropě ve znamení tří důležitých voleb. Prvními byly v sobotu slovenské prezidentské volby a následně v neděli prezidentské volby na Ukrajině a k…

  6. Před 25 lety zemřel Kurt Cobain

    Společnost ·

    „Smells Like Teen Spirit“, „Come As You Are“ nebo „Lithium“. Písničky, u kterých se vám okamžitě vybaví hlas vůdčí osobností hudebního světa 90. let. Kurt Cobain z kap…

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.