Divoký katalánský podzim

Někdy by se v tom člověk mohl i ztratit. Z médií se dozví, že se možná bude v Katalánsku hlasovat o nezávislosti na Španělsku. Ale současně, že by za protlačení referenda mohl jít katalánský premiér Carles Puigdemont do vězení. A že španělská vláda bude dělat, co bude umět, aby referendum nepovolila. Občané Katalánska věří, že by jim odtržení od Španělska kromě nezávislosti přineslo i lepší hospodářské výsledky. Španělé zase Kataláncům vzkazují, že v případě odtržení region výrazně zchudne. Orientujete se v tom?  

Není náhodou, že se o Katalánsku často mluví a píše právě v podzimních měsících. 11. září si totiž Katalánci připomínají den, kdy přišli o nezávislost. Letos jsou ale debaty hlasitější a plamennější. Katalánský parlament (kde mají většinu příznivci odtržení regionu od Španělska) odhlasoval konání referenda, kde by občané tohoto regionu na severovýchodě Španělska měli 1. října rozhodnout, jakou budoucnost chtějí prožít. Zda ve Španělsku či jako samostatný stát.

Otázkou je, zda referendum opravdu bude. Centrální španělská vláda v Madridu totiž dělá vše proto, aby referendum vůbec neproběhlo. Madrid totiž považuje referendum za neústavní a chce mu zabránit všemi možnými prostředky. Španělský premiér Mariano Rajoy uvedl, že bude požadovat trestní odpovědnost pro šéfku katalánského parlamentu Carme Forcadellovou a další členy vedení parlamentu za to, že hlasování o zákonu umožnili.

A kdyby se referendum (jakkoli to nyní vypadá nereálně) konalo, jaký by mohl být výsledek?

Inu, spíše nejednoznačný. Ačkoli by jeden měl při poslouchání mainstreamových zpráv pocit, že všichni Katalánci jsou separatisté a že by konání referenda znamenalo jednoznačné odtržení, tak jednoduché by to nebylo. Podle červencových průzkumů by odtržení Katalánska v referendu podpořilo jen něco přes 41 % lidí. Proti nezávislosti na Španělsku by hlasovalo přes 49 %. A čím dál tím víc se zdá, že většími zastání odtržení jsou spíše starší lidé. Mladší po něm tolik neprahnou. A v tomto směru je třeba přiznat kredit i současné vládě premiéra Rajoye, který se snaží vůči Katalánsku vystupovat co nejvstřícněji. Mimo jiné nabídl Katalánsku investice do tamní infrastruktury. A nemusí to být plácnutí do vody. Španělská ekonomika zaznamenala oživení, takže Rajoy „má z čeho dát“.

Kromě pocitů a průzkumů nicméně máme k dispozici také výsledek nezávazného lidového hlasování, které katalánská vláda uspořádala na podzim před třemi lety. Pravda, tehdy se pro nezávislost vyslovilo zhruba 80 procent hlasujících. Účast ale oscilovala kolem 40 %. A nezávazné hlasování je přece jen něco jiného než „ostré“ referendum. Ale ani nezávazný plebiscit se Španělům nelíbil. Španělské soudy totiž několik katalánských politiků za referendum následně potrestaly dočasným zákazem politické činnosti.

Co by Katalánsko odtržením získalo ekonomicky?

To je právě nejednoznačné. Jedna věc je získání nezávislosti a svobody. Ale jak by to bylo s hospodářstvím Katalánska? Faktem je, že region je ekonomicky silný a patří k nejbohatším ve Španělsku. Na HDP celého španělského království se podílí hned 20 procenty. A míra nezaměstnanosti je zhruba o 4 procentní body nižší, než v celém Španělsku. Katalánci mají pocit, že svým bohatstvím doplácí na chudší španělské regiony.

Jenže tuší však ti, kteří chtějí nezávislost a mávají v ulicích Barcelony katalánskými vlajkami, že kdyby se Katalánsko opravdu odtrhlo, nebude automaticky součástí Evropské unie a eurozóny? Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker před pár dny prohlásil, že Brusel uzná nezávislost španělského Katalánska, pokud ji uznají také španělské orgány. Současně však lokální vládě sídlící v Barceloně vzkázal, že region nemůže počítat s rychlým přijetím do Evropské unie. Jestliže se španělský region stane nezávislou zemí, bude muset projít stejnou procedurou jako kterýkoli jiný stát žádající o členství v EU. A to je jedna z karet, na kterou pří šíření antiseparatistických názorů sází i centrální španělská vláda. Třeba španělský ministr hospodářství a konkurenceschopnosti Luis de Guindos Katalánce varoval, že se získáním nezávislosti by prudce zchudli a nezaměstnanost by se v jejich regionu zdvojnásobila. Zároveň tvrdil, že hrubý domácí produkt v Katalánsku by klesl o 25 až 30 procent. Upozornil právě na to, že by země skončila mimo eurozónu a sedmdesát pět procent katalánské výroby by podléhalo clu. Podle něj je myšlenka nezávislosti Katalánska tak "iracionální", že ji investoři, kapitálové trhy ani země platící eurem vůbec nepovažují za udržitelnou.

Jenže každý Katalánec není ekonomem, ani ministrem. A myšlenka odtržení jako takového a touha po nezávislosti mohou leccos racionálního přebít. Tedy, pokud k tomu Katalánsko dostane šanci.

 

Zdroj: ZET

 

 

 

Divoký katalánský podzim Foto: Shutterstock

reklama

Další články

  1. Trump: Venezuela se musí vrátit k demokracii

    Společnost ·

    Ve Venezuele musí být opět nastolena demokracie. V případě, že bude venezuelský prezident Nicolás Maduro pokračovat v autoritářství, jsou Spojené státy připraveny podn…

  2. Pašeráci migrantů mají novou trasu

    Společnost ·

    Německá policie zaznamenala v posledních týdnech několik větších případů pašování lidí z Blízkého východu přes hranice s Polskem. Naposledy o víkendu zadržela v Branib…

  3. Budou mít spotřebitelé v Česku lepší pozici?

    Společnost ·

    Smlouvy uzavírané po telefonu by mohly být účinné až od okamžiku, kdy spotřebitel nabídku podepíše. Spotřebitel by také v budoucnu nemusel platit za plnění, které si v…

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.