Cenu Akademie věd ČR získali vědci, kteří se věnují výzkumu retrovirů

Za výzkum retrovirů, které způsobují v lidském organizmu celoživotní infekce nebo naopak mohou v budoucnu pomoci v genové terapii, dnes získal prestižní Cenu Akademie věd ČR tým vědců z Ústavu molekulární genetiky. Laboratoř, vedená genetikem Jiřím Hejnarem, přispěla také k vysvětlení, proč pacienti infikovaní agresivním virem HIV jsou doživotně nuceni brát léky, jinak se virus v jejich těle znovu probudí. 

„Zdrojem obnovené infekce jsou jednotlivé kopie viru v paměťových buňkách imunitního systému. Tam je virus v umlčeném, latentním stavu a léky na něj nepůsobí. Virus sice nějakou chvíli mlčí, ale po určité době může být oživen a začne produkovat virové částice,“ řekl ČTK vedoucí Oddělení buněčné a virové genetiky v ÚMG Jiří Hejnar. Budoucí přístupy k léčbě infekce HIV se proto podle něj musí zaměřit na latentní viry, které se skrývají v některých málo početných typech buněk imunitního systému.

Výzkum prováděný v jeho laboratoři a v laboratořích francouzských kolegů přispěl k pochopení tohoto bezpříznakového stavu a chování retrovirů v modelových podmínkách. Paralelně se toto zkoumalo na mnoha místech, česko-francouzský tým byl ale jeden z prvních, který výsledky publikoval v zahraničních časopisech.

Retroviry patří do zvláštní skupiny virů obratlovců, které vyvolávají celoživotní infekce. Podle toho, jakého jsou druhu, mohou způsobit vznik nádorových onemocnění, nebo napadat lymfatickou tkáň a způsobit rozvrat imunity. Retroviry čili obalené RNA viry s jednovláknovou nukleovou kyselinou mohou přepisovat svou genetickou informaci do DNA. Tu pak včleňují do genomu hostitelské buňky.

V Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) popisují, jak chování viru závisí na místě, kam se retrovirus včlenil. V některých místech genomu zůstává retrovirus aktivní a může vytvářet nové infekční částice, v jiných místech je naopak hostitelskou buňkou inaktivován. Tento teoretický výzkum nachází v současnosti uplatnění při tvorbě nových strategií léčby infekce HIV a genové terapie.

Existuje už řada léků, které dokážou virus HIV potlačit natolik, že pacient, jenž se léčí, nemá téměř žádný virus v krvi. Běžné testy ho u něj nerozpoznají. Pokud ale pacient léčbu vysadí, přítomnost viru se v krevním oběhu rychle obnoví.

Virologický tým v ÚMG si drží i jiné prvenství v mezinárodní konkurenci. Věnuje se o výzkumu retrovirů upravených pro genovou terapii a strategiím, jak naopak udržet retrovirus dlouhodobě aktivní, aby se genová léčba se nemusela opakovat.

Genovou terapií lze v současnosti léčit vrozená onemocnění způsobená defektem jediného genu, zejména tehdy, když se tento defekt projevuje v buňkách odvozených z kostní dřeně, například v buňkách imunitního systému. „Defektní gen můžeme nahradit genem přeneseným pomocí retroviru, ten ale musí zůstat dlouhodobě aktivní. Proto může být výhodné takový upravený retrovirus chránit před supresivními (potlačujícími) vlivy hostitelské buňky,“ vysvětlil oceněný vědec.

Zdroj: ČTK

Cenu Akademie věd ČR získali vědci, kteří se věnují výzkumu retrovirů Foto: Shutterstock.com: Digitální ilustrace krevních buněk a HIV viru

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.