Nevyřešené kauzy padesátých let

Syn prezidenta Masaryka, exilový a poválečný československý ministr zahraničí Jan Masaryk, si za svého života dokázal neformálním chováním získat značné sympatie veřejnosti. Tím bolestněji byla pociťována zpráva o jeho tragickém skonu pádem z okna a prakticky okamžitě se vynořily pověsti o pádu nedobrovolném. Seznámíme se s životní dráhou „prezidentova syna“, s jeho mimořádnými schopnostmi, ale i nesčetnými aférami a slabostmi – i s ponurou hrozbou zděděných dispozic k duševní chorobě. Podrobněji se pořad zabývá Masarykovým působením v exilu a vývojem tehdejší čs. zahraniční politiky, otázce závislosti poválečného směřování na Stalinových přáních i o úvahách J. Masaryka o odchodu z diplomacie, v čemž někteří vidí náznaky úvah o sebevraždě. Na druhé straně, řada podrobností verzi o sebevraždě nenasvědčuje (pyžamo, omítka za nehty atd.). Chtěl snad J. Masaryk otevřeněji vystoupit proti vznikající komunistické diktatuře, které některými svými postoji dosud pomáhal? Nebo ji hodlal po únorovém převratu ještě silněji podpořit? A pokud byl zavražděn, kdo jej zavraždil? Kdy a kde? A jaké budou další kauzy 50. let? A obsahem závěrečného dílu této série jsou úvahy nad možností, že události Mnichova 1938 byly rozhodnuty a možná i naplánovány dávno předem, již v souvislosti s konferencí v Locarnu v roce 1925. Nejprve jsou vylíčeny okolnosti vzniku ČSR a formování její zahraniční politiky, včetně kuriózní zmínky o vyznamenání Mussoliniho Řádem bílého lva, vysvětlení anglo-francouzského soupeření ve střední Evropě a Benešovy mylné sázky na Francii. Špatná orientace se stala zřejmou na locarnské konferenci, kde Německo garantovalo východní hranice Francie, nikoli však hranice malých, s Francií spřátelených států (ČSR, Polska). Beneš locarnský debakl své politiky nikdy nepřiznal, vazby na francouzské mocenské kruhy udržoval nadále až do hořkého konce. Pak následuje popis nového vzestupu Německa a prohlubující se beznadějnost postavení ČSR. Nakonec vyvstanou otázky, proč některé německé dokumenty, včetně mnichovské dohody samotné, vyznívají, jako by navazovaly na nějaká starší, ČSR akceptovaná ujednání. Existovala snad taková? A neměli bychom i o nich vědět pravdu? See omnystudio.com/listener for privacy information. See omnystudio.com/listener for privacy information.