Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Najděte si:

Schloß Schönbrunn - Reprezentační sály a soukromé komnaty v tzv. „Noblesním patře“

Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Kultura

11 - Salon Marie Antoinetty

Play

Poslechněte si podcast

22. 7. 2010

1 min



V tomto salonu, který sloužil jako rodinná jídelna, vidíte prostřenou tabuli. Přesně tak vypadala tabule při večeřích členů císařské rodiny. Byla vždy slavnostně vyzdobená, uprostřed stály pozlacené nástavce na květiny a mísy s ovocem a sladkostmi. Všechny večeře se odvíjely podle velmi přísného ceremoniálu. Při oficiálních večeřích se podávaly francouzské pokrmy, při rodinných večeřích dával František Josef přednost typickým pokrmům vídeňské kuchyně. Zejména měl rád vídeňský řízek, hovězí guláš, hovězí tabulovou špičku nebo slavný „císařský trhanec“ – Kaiserschmarren. Aby pokrmy na cestě z dvorní kuchyně, která byla v jiném traktu zámku než císařská apartmá, nevychladly, byly dopravovány ve speciálních vyhřívaných bednách do místnosti, která sousedila s jídelnou. Zde pak byly dodatečně ohřívány na vařičích, pod nimiž se zatápělo uhlím. Později se pak užívaly vařiče plynové. Císař sedával uprostřed tabule, naproti němu císařovna – pokud ovšem byla přítomna. Jelikož se Alžběta často podrobovala všelijakým odtučňovacím kúrám, aby si zachovala svou okouzlující štíhlou postavu, zúčastňovala se rodinných večeří jen zřídka. Rodinné večeře obvykle začínaly v 6 hodin večer a sestávaly ze 3 až 6 chodů. Jídelní servis na tomto stole byl zapůjčen z „Císařské stříbrné komory“ z vídeňského Hofburgu, kde jsou vystaveny drahocenné jídelní soupravy a doplňky z porcelánu a stříbra. Můžete tam kromě jiného vidět například zlatý příbor Marie Terezie nebo osobní jídelní servis císařovny Alžběty.

www.schoenbrunn.at | Download Tour-Guide (PDF)
© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Popis podcastu

Již v 17. století stál na místě dnešního schönbrunnského zámku letohrádek, který si dali Habsburkové pro svou potěchu postavit. Tento letohrádek však byl v roce 1683 během druhého tureckého obléhání zcela zničen. Po vítězství nad osmanskými Turky pověřil císař Leopold I. slavného rakouského barokního architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu výstavbou loveckého zámečku, který by byl využíván dvorskou společností při honech. O půl století později přikázala císařovna Marie Terezie svému dvornímu architektovi Nicolausovi Pacassimu, aby Schönbrunn přestavěl v rokokovém stylu. Císařovna prohlásila zámek za svou oficiální letní rezidenci a trávila zde s oblibou s celým svým dvorem, který sestával z více než 1.500 osob, letní měsíce. Členové císařské rodiny přispěli osobně – jak se o tom za malou chvíli sami přesvědčíte – k vybavení a vzhledu jednotlivých místností. A až se seznámíte s kulturou bydlení tehdejších vladařů a jejich každodenním životem zjistíte, že právě díky této skutečnosti je historie zámku stále živá. Avšak také potomci Marie Terezie zanechali v Schönbrunnu svůj rukopis a kus své vlastní osobnosti. Byl to především prapravnuk velké panovnice císař František Josef, který se zde narodil a po 68 letech vlády v roce 1916 zde také zemřel. Až vystoupáte do prvního patra, dejte se vpravo a vkročte do komnaty nazvané „Fischgrätzimmer“, což v překladu znamená „Pokoj se vzorem rybí kostry“. Podíváte-li se oknem na levé straně komnaty uvidíte, že okno vede do Velkého císařského dvora, který patří k Dětskému muzeu. V této části zámku se můžete dozvědět mnoho zajímavostí o všedním a každodenním životě u císařského dvora a také si můžete leccos sami vyzkoušet. Vpravo můžete otevřenými dveřmi nahlédnout do pokoje tak zvaného křídelního adjutanta. Hlavní náplní práce tohoto adjutanta bylo okamžité předávání důležitých vojenských zpráv císaři. Tímto lze vysvětlit okolnost, že byl adjutant ubytován v tak těsné blízkosti panovníka.