Sedm dcer Eviných (BONUS)

BRYAN SYKES, profesor Lidské genetiky na univerzitě v Oxfordu, má za sebou pozoruhodnou vědeckou dráhu: jako první získal z archeologického nálezu kosterních pozůstatků prastarou DNA, zkoumal muže z ledovce, cheddarského muže i ostatky carské rodiny. Na základě výzkumu mito-chondriální DNA vytvořil zatím nejúplnější rodokmen našeho druhu. O svých výzkumech napsal knihu Sedm dcer Eviných (The Seven Daughters ofEve) a Adam's Curse.

V knizeSedm dcer Eviných(2004) Bryan Sykes popularizuje teorii lidskémitochondriální genetiky. Popisuje principygenetikya lidské evoluce, specifika mitochondriální genetiky a analyzuje pravěkouDNAve snaze najít pojítko mezi moderním člověkem a jeho dávnými předky.

S využitím poznatků mitochondriální genetiky Sykes zpětně sleduje lidské migrace, diskutuje teorii opuštění Afriky a vyvracíHeyerdalovuteoriiperuánskéhopůvoduPolynésanů. Zde předpokládá, že pocházejí zIndonésie. Dále popisuje využití mitochondriální DNA při identifikaci ostatků caraMikuláše II. Alexandrovičenebo pro hodnocení genetické výbavy současných Evropanů.

Název knihy vychází z jednoho z výsledků mitochondriální genetiky, jímž je roztřídění veškerých současných Evropanů do 7 skupin, tzv.mitochondriálních haploskupin. Každá haploskupina je definována sadou charakteristických mutací mitochondriální DNA a lze ji stopovat po mateřské linii zpětně až ke specifické pravěké ženě. Sykes hovoří o takových ženách jako o „matkách klanu“. Tyto ženy nežily současně a některé z nich jsou pravděpodobně potomky jiných, avšak nikoliv v mateřské linii. Všechny tyto ženy však sdílely v mateřské linii společného předka, tzv.mitochondriální Evu.

Závěr knihy obsahuje sérii fiktivních příběhů, vycházejících z autorovy představy o životě každé z těchto sedmi matek klanu. Tato část se nesetkala s příliš pozitivní kritikou.