6. duben – Den, kdy začaly první moderní letní Olympijské hry v řeckých Athénách

Po prvotním nadšení, ale nastaly problémy. Řecká vláda si stěžovala, že se o pořádání her dozvěděla pozdě. Ale hlavní příčinou neochoty pořádat hry, byla jejich finanční náročnost. Řecko muselo roku 1893 vyhlásit státní bankrot. Řecký premiér po rozhodnutí o pořádání her podal demisi. Nakonec se zásluhou řeckého korunního prince Konstantina podařilo hry bez problémů uspořádat, když většinu nákladů pokryly dary, loterie a také prodej prvních poštovních známek se sportovní tématikou. Jednalo se tak vůbec o první spojení olympiády a poštovní známky. Navíc šlo o vůbec první známky na světě se sportovní tématikou. Slavnostní zahájení proběhlo v den 75. výročí vzniku řeckého hnutí za nezávislost a sledovalo ho asi 60 000 diváků. Nadšení Řeků z novodobých olympijských her bylo obrovské.  Od té doby se olympiáda stala největší sportovní událostí, kterou sleduje celý svět.

Olympijskou myšlenku, tak jak ji známe dnes, vzkřísil teprve francouzský baron Pierre de Coubertin, který v roce 1892 navrhnul obnovení olympijských her. Dva roky poté bylo rozhodnuto. Místem konání 1. olympiády v roce 1896 byly tedy zvoleny Athény. Od této doby se odvíjí příběh novodobých olympijských her jako příběh o lidském duchu, fyzické zdatnosti a touze překonávat bariéry a pomyslné limity. V roce 1894 byl také v Paříži založen Mezinárodní olympijský výbor, který sídlí od roku 1915 ve švýcarském Lausanne. Ale zpátky do Atén roku 1896 na historický Panathénský stadion postavený z bílého mramoru, které se stal dějištěm první olympiády. Ve starověké Olympii nebylo možné závodit, protože z původního stadionu zůstaly jen rozvaliny v zaostalé zemědělské oblasti.

V soutěžích první olympiády startovalo celkem 295 závodníků a 230 z nich bylo z Řecka. Jednalo se pouze o muže. Stadión pro 60 tisíc diváků tak byl neustále zaplněn. Po slavnostním zahájení byl prvním závodem rozběh na 100 metrů. Kromě atletiky se soutěžilo ještě v cyklistice, šermu, gymnastice, střelbě, plavání, tenisu, vzpírání a řeckořímském zápase. Kvůli špatnému počasí byly nakonec zrušeny soutěţe ve veslování a jachtingu.

Prvním athénským vítězem byl Američan – lehký atlet James Brendan Conolly, který svůj závod absolvoval hned v den příjezdu do dějiště her. Soutěž v trojskoku vyhrál výkonem 13,71metrů.

Nejúspěšnějším sportovcem se stal Němec Carl Schuhmann, který v zápasu a gymnastice získal čtyři medaile. Nikoliv však zlaté, ale stříbrné. Vítězové totiž dostali od pořadatelů stříbrný kov, olivovou ratolest a diplom. Závodníci na druhém místě byli obdarování vavřínovou ratolestí, diplomem a medailí z mědi.

Plaveckým soutěžím, které se konaly na otevřeném moři a trať byla značena plovoucími dýněmi, dominoval Maďar Alfred Hajos. Když mu bylo 13 let, jeho otec se utopil a on se rozhodl, že se stane dobrým plavcem. Na hrách v Athénách zvítězil na tratích 100 a 1200 metrů volný způsob. Voda měla pouhých 13 stupňů. Jednalo se o všestranného sportovce. Byl mistrem Maďarska v běhu na 100 metrů a v hodu diskem. Také čtyřikrát hrál za národní fotbalové mužstvo.

Národním hrdinou se stal chudý domácí poslíček Spyridon Louis. Vyhrál totiž nejdůležitější soutěž pro řecké pořadatele a sice maraton, který se běhá na počest Fidippidése, který podle legendy přinesl roku 490 před naším letopočtem zprávu o vítězství u Marathónu po běhu dlouhém 42 kilometrů. Spiridion přitom nikdy předtím takovou vzdálenost neběžel. I tak měl téměř osmiminutový náskok před soupeři. Poslední kolo pak oběhl v doprovodu princů Jiřího a Konstantina.

Čeští sportovci v Athénách nestartovali a her se zúčastnil jen Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, který byl už od roku 1894 členem Mezinárodního olympijského výboru. Vrátil se nadšen olympijskou myšlenkou a okamžitě zahájil přípravy na účast české delegace na příštích hrách.

Řečtí fanoušci byli olympijskými hrami naprosto uchváceni. Na domácí půdu se ale největší sportovní svátek vrátil až za dlouhých 108 let, tedy v roce 2004.