Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody 21. února: Den, kdy vyšel Marxův Komunistický manifest

Ozvěny minulosti

Youradio Talk

Historie

21. února: Den, kdy vyšel Marxův Komunistický manifest

Obrázek epizody 21. února: Den, kdy vyšel Marxův Komunistický manifest

Poslechněte si podcast

21. 2. 2021

3 min

O epizodě podcastu

„Filosofové svět pouze různě vykládali, jde však o to jej změnit“. Tuto větu prohlásil Karl Marx a svá slova skutečně naplnil. Konkrétně pak především díky Manifestu komunistické strany. Ten s pomocí Bedřicha Engelse Marx vydal 21. února 1848 v Londýně v podobě brožury o třiadvaceti stranách. Představili jej na sjezdu Svazu komunistů na půdě britské metropole. Ideologii pak přebírali noví vůdci. Mezi nimi byl například bolševický revolucionář Vladimir Iljič Lenin, čínský Mao Ce-tung nebo kubánský Che Guevara s Fidelem Castrem. Marxismus se prosadil a na jeho základech vznikl komunismus.

„Filosofové svět pouze různě vykládali, jde však o to jej změnit“. Tuto větu prohlásil Karl Marx a svá slova skutečně naplnil. Konkrétně pak především díky Manifestu komunistické strany. Ten s pomocí Bedřicha Engelse Marx vydal 21. února 1848 v Londýně v podobě brožury o třiadvaceti stranách. Představili jej na sjezdu Svazu komunistů na půdě britské metropole. Ideologii pak přebírali noví vůdci. Mezi nimi byl například bolševický revolucionář Vladimir Iljič Lenin, čínský Mao Ce-tung nebo kubánský Che Guevara s Fidelem Castrem. Marxismus se prosadil a na jeho základech vznikl komunismus.

Karl Heinrich Marx se narodil 5. května 1818 v porýnském Trevíru. Jeho otec byl židovský konvertita Heinrich Marx. Přál si, aby se jeho syn stal právníkem a tak jde Karl studovat práva do Bonnu. Toho ale studium práva neoslovilo a nevěnoval se mu, jak by měl. Kvůli opilosti a výtržnostem skončil dokonce jednu noc ve školním vězení.

Karl Marx toužil po změně, kterou našel ve studiu filosofie. Přešel proto na univerzitu v Berlíně, kde si studia zamiloval.

Karl Marx nicméně nebyl schopný přijmout fakt, že byl Žid. Vyčítá to rodičům a po smrti svého otce se nedostaví ani na jeho pohřeb. Svůj původ se pak snažil za každou cenu utajit.

Marxovi se ale krom nenávisti k Židům honila v hlavě další věc. Toužil se v oblasti filosofie zapsat do dějin. Jeho hnacím a ideologovým motorem byl filosof George Friedrich Hegel. Ten upozorňoval na to, že osvícenství vzniklo ve Francii. Podle jeho slov šlo o ekonomicky, vojensky i kulturně nejmocnější velmoc, které se Němci nemohli vyrovnat. Marx Hegelovi myšlenky následuje. V roce 1841 bylo jeho smýšlení už revolucionářské. Stal se doktorem filosofie a univerzitním učitelem. Kvůli svým názorům a židovskému původu ale brzy skončil.

Stal se tak redaktorem v liberálním Rýnském deníku a velmi brzy to dotáhl na pozici šéfredaktora. Tato životní zkušenost byla důležitým milníkem jeho života. Vytvářila z něj slavnou osobnost. Na kolena ho tedy nesrazil ani fakt, že vláda deník zrušila. Tou dobou už měl totiž Marx kolem sebe mnoho podporovatelů. V dalším posunu mu pak pomohl vydavatel Arnold Ruge, který chtěl v Paříži publikovat Německo-francouzské ročenky.

Marx se ve stejném období už vzdělával v ekonomii, kterou chtěl propojit s filosofií. V jeho myšlenkách se formovaly socialistické a komunistické ideje. Ty začaly pronikat i do Německo-francouzské ročenky, což se ale nelíbilo zdejší vládě. Časopis tak zrušila a přikázala Marxovi opustit Paříž.

Z Francie odjíždí do Bruselu, kde se seznámil s celoživotním přítelem Bedřichem Engelsem. Pro Marxe byl nejen spolupracovníkem při rozvíjení komunistické ideologie, ale také významným mecenášem. Marx si zde totiž už nikdy nenašel stálejší zaměstnání. Společně sepsali tuny papírů. Revoluci přinesl ale jediný. Šlo právě o Manifest komunistické strany. V něm je popsaná přesná myšlenka marxismu, podle které musí v buržoazii dojít k násilné revoluci, politickému převratu a znárodnění. Právě radikálnost a výzvy ke svržení kapitalismu ozbrojenou revolucí bývají však autorům manifestu nejvíce vyčítány. Stály totiž za vznikem brutálních režimů, které na mnoha místech světa trvají dodnes.