Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody 15. října: Den, kdy do kin přišel Chaplinův Diktátor

Ozvěny minulosti

Youradio Talk

Historie

15. října: Den, kdy do kin přišel Chaplinův Diktátor

Obrázek epizody 15. října: Den, kdy do kin přišel Chaplinův Diktátor

Poslechněte si podcast

15. 10. 2021

2 min

O epizodě podcastu

Film Diktátor představuje pro Charlieho Chaplina zásadní zlom v jeho tvorbě. Jde o jeho vů-bec první mluvený snímek. Důležitější je však jeho morální přínos. Jde o satiru německého nacistického režimu a Adolfa Hitlera. Cílem filmu bylo přiblížit jejich krutost. Do kin přišel prá-vě 15. října 1940 - tedy v době, kdy válka s nacistickým Německem zuřila v Evropě.

15. října 1940 začaly kina promítat komerčně nejúspěšnější film Charliho Chaplina. Nejde o nic jiného než Diktátora - satiru zaměřenou na německý nacistický režim a Adolfa Hitlera. Film byl jedinečný v tom, že představoval vůbec první mluvený a stoprocentně ozvučený Chaplinův film. Je to i o časově nejrozsáhlejší snímek jednoho z nejlepších komiků všech dob. Jeho stopáž přesahuje dvě hodiny. Nejdůležitější je ale morální přínos filmu.

Snímek naráží na Třetí říše. Ta je ve filmu označována za Tomanii a v jejím čele stojí diktátor Adenoid Hynkel. Jeho ztvárňuje právě Charlie Chaplin. Film naráží také na spojenectví mezi Německem a Itálií – tedy ve filmu nese název Bakterie. V jejím čele stojí Benzin Napaloni. Tato postava je tak zjevně inspirovaná tehdejším italským vůdcem Benitem Mussolinim.

Tomanie má i svého ministra války - Herringa. Detailněji jde o parodii Hermana Göringa. Jeho filmový “pseudonym” znamená v překladu “sleď”. Ministrem propagandy je zase takzvaný Garbitsch v překladu jde o smetí nebo v přeneseném významu o plky. A nemá představovat nikoho jiného než samotného Goebbelse.

Chaplin ve filmu poukazuje i na problematiku antisemitismu a represí proti židovským obyvatelům. Diktátor je ve filmu odvolá ve chvíli, kdy potřebuje půjčku od bohatého Žida Epsteina. Ve chvíli, kdy je půjčka zamítnuta, tak se represe opět rozjíždějí v plné síle. V dalších scénách pak film zesměšňuje i nadřazenost árijské rasy. Zvláště, když všichni vedoucí protagonisté Tomanie mají do blonďáků s modrýma očima daleko.

Legenárdní je i závěrečná řec vůdce, který pochopí, že nechce šířit utrpení, antisemitismus a rasismemus. Diktátor Charlieho Chaplina v něm říká, že na Zemi je místo pro všechny. Film tak staví do popředí svobodu, potřebu lidskosti, vlídnosti a laskavosti.

Po uvedení v kinech se film stal populárním na území Spojených států – v roce 1941 šlo o vůbec druhý nejpopulárnější film. Diváky si získal i ve Velké Británii. Původně jej ale vláda nechtěla povolit vysílat. V době jeho uvedení totiž Británie už stála proti nacistům ve válce. Chtěla tak uklidnit politickou situaci. Nakonec ale film Britové uvítali díky jeho nezpochybnitelné morální hodnotě. V některých zemích ale skutečně zakázán byl. Zejména v několika latinskoamerických zemích. V nich se pohybovaly aktivní nacističtí sympatizanti. Film dostal stopku i v mnoha evropských státech.