14. listopadu: Den vzniku Ruské osvobozenecké armády

14. listopadu 1944 probíhá na Pražském hradě důležitá konference. Na jejím základě vzniká protistalinská Ruská osvobozenecká armáda (ROA). Stojí za ní jedna z nejrozporuplnějších postav druhé světové války – sovětský generál Andrej Vlasov, který padl do německého zajetí a rozhodl se pro kolaboraci s nacisty. Nesouhlasil totiž se Stalinovým režimem a chtěl proti němu bojovat. Vlasov se o vytvoření ruské bojové jednotky uvnitř nacistické armády snažil už nějakou dobu. Problém ale byla nedůvěra Němců k Rusům a nacistická doktrína o „méněcenné slovanské rase“. Na konferenci 14. listopadu ale účastníci vyčíslují počet bojujících Slovanů na straně Wehrmachtu. Je jich až milion. Tato statistika šokuje šéfa SS Heinricha Himmlera. Z Německa ale i přes to dává souhlas na vytvoření dvou divizí Ruské osvobozenské armády. Jejich úkolem je pak neútočit na vojáky Ruské armády, ale získat na svoji stranu a přesvědčit je v boji proti Stalinovi.  Ruská osvobozenecká armáda má ve svých pravidlech zakódované striktní nařízení. Její vojáci nesmí okrádat civilní osoby, rabovat, znásilňovat nebo provádět jiné zločiny. V Rudé armádě nebo nacistických oddílech žádná takováto nařízení neplatí.  První Vlasovova divize Ruské osvobozenecké armády začíná fungovat v listopadu 1944. Vede ji plukovník Sergej K. Buňačenko. Druhá divize se formuje v lednu 1945. Obě dvě vojenské skupiny zasahují do bojů. Během března a dubna 1945 se jim nedaří potlačit odpor Sovětů na řece Odře. Na konci dubna ustupují a vracejí se na území Protektorátu Čechy a Morava. Zde se začínají tajně paktovat s českým odbojem. A nakonec mu pomáhají během květnového Pražského povstání. Vlasovci podporují české povstání během největšího masakru. 7. května se jim daří potlačit útok jednotek SS, které se chtějí probojovat do centra Prahy. Vlasovcům se ofenzivu daří odrazit díky vysunutí několika děl na malešovské pláni. Tím ovládají východní cesty vedoucí do Prahy. Nacisté jsou ochromeni. Nepočítají totiž s tím, že odboj bude schopný likvidovat jejich obrněnce z velké dálky.  Vlasovci ale svojí podporou ohrožují zájmy českých komunistů. Ti totiž chtějí získat moc pomocí sovětské Rudé armády. Ze Sovětského svazu přitom přicházejí naléhání, aby podporu Vlasovců odmítli. Vlasovci tak následující den opouštění brzy ráno Prahu. Chtějí se dostat k blížící se americké armádě.  Jedné ze skupin se ale před Rudou armádu nedaří utéct. Čeká je tak nemilosrdný osud. V Praze-Jinonicích je Sověti do jednoho postříleli. Jejich těla jsou dodnes zakopána na neoznačeném místě na poli. Velká část vlasovců se však k americké armádě dostává. Rázem se ale mění v americké válečné zajatce. Většinu z nich Američané předávají Sovětskému svazu a čeká je uvěznění v žalářích a gulazích a některé i poprava. Pro samotného Vlasova přichází ruská hlídka. Sovětský soud jej obviňuje za vlastizradu a 2. srpna 1946 společně s 11 dalšími vojáky je v Moskvě popraven oběšením.