12. listopadu: Den, kdy byla svatořečena Anežka Česká

12. listopadu představuje významné datum pro všechny České poutníky. V tento den roku 1989 prohlásil papež Jan Pavel II. Anežku Přemyslovnu za svatou. Odkazu světice dal na oslavách svatořečení kněz Tomáš Halík i jiný, společensko-politický rozměr.

O kanonizaci Anežky České papež rozhodl už v únoru 1989. Její svatořečení pak mělo původně proběhnout v Praze. Katolická církev ale odjakživa představuje pro komunistický režim symbol vzdoru. Papežovy návštěvy Československa se režim obává. Tisícům poutníkům tak raději otevírá hranice a pouští je do Říma. V tu chvíli se arcibiskupský palác proměňuje doslova v cestovní kancelář. Pomáhá věřícím zařídit přepravu, valuty a další nezbytné formality.

Pro Československo jde o vskutku významnou událost. To dokazují právě i tisíce československých poutníku, kteří si slávu v Římě nenechávají ujít. Svatořečení Anežky České začíná v chrámu svatého Petra ve Vatikánu o půl desáté ráno. Svatopetrský chrám zaplňují kardinálové, stovky kněžích, řeholníci a řeholnice. Chrámem zní zpěv a liturgie papežské mše.

Sledované oslavy pokračují v Aule Pavla VI. A právě zde pronáší místopředseda výboru pro Desetiletí duchovní obnovy Tomáš Halík památnou větu. Anežka se za český národ jistě přimlouvala v dobách nejtěžších, a tak lze doufat, že „tehdy, až bude svatořečena, bude v Čechách konečně dobře.“

Tehdy ještě netušil, že tato slova už za pět dní podtrhne Sametová revoluce a pád komunistického režimu v Československu. I díky tomu se slavnosti spojené se svatořečením Anežky po vatikánském aktu přesouvají i do Prahy. 25. listopadu 1989 probíhá v naprosto zaplněné Katedrále svátého Víta mše.

Pokusů o Anežčinu kanonizaci bylo přitom v minulosti hned několik. Už v roce 1328 žádá o svatořečení královna Eliška. Svoji žádost odesílá ale v nevhodné době. Tehdejší papež vede totiž spor s minority. Anežka je přitom Klariskou a vyzdvihuje ideály chudoby. S tím ovšem tehdejší papež nesouhlasí. Po Anežčině kanonizaci volá i v roce 1679 pražský arcibiskup Valdštejn a císař Leopold I. Bohužel se ale nedochovaly archivy o tom, proč ani jeden z pokusů nevychází.  Pojďme si ještě představit samotnou Anežku. Ta se narodila pravděpodobně 20. ledna 1211. jako nejmladší dcera krále Přemysla Otakara I. Jako královská dcera má osud předem daný. Politicky výhodný sňatek. Anežka to ale odmítá a obrací se na papeže Řehoře IX. aby svatbě zabránil. Stává se řeholnicí, která následuje učení svatého Františka z Assisi. Ze svého věna v Praze zakládá špitál a útulek svatého Františka a klášter pro chudé sestry. Do něj sama vstupuje roku 1234. Ve špitálu na Františku vzniká bratrstvo, které na Anežčinu žádost roku 1237 mění papež na samostatný řád. Konkrétně pak jde o rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Anežka se stává jedinou zakladatelkou mužského řeholního řádu.