„Zůstaneme montovnou Německa. Intelektuální potenciál je tu velice slabý,“ říká Rostock

Michal Rostock je majitelem několika desítek firem, který se nespokojil s vystudovanými právy na Karlově Univerzitě a za studii odjel ještě na Oxford a Cambridge. O tom proč začal podnikat, proč neumějí Češi riskovat a jaké jsou české školy, mluvil v pořadu Myšlení první ligy s koučem, mentorem a globálním stratégem Janem Mühlfeitem.   Vy jste na nedávné studentské konferenci v Brně řekl, že jste původně řezník. Posléze jste vystudoval několik významných vysokých škol u nás i v zahraničí Co bylo hnacím motorem jít dál a studovat takové instituce jako Oxford nebo Cambridge? Neumím se přetvařovat, takže ten primární moment byl ten, že jsem nechtěl na vojnu. Ještě jsem neměl modrou knížku. Z tohoto hlediska byla jakákoliv vysoká škola byla lepší než dva roky vojenské služby. To byl takový základní negativní drive. Plus vždy mě bavilo číst knihy, přemýšlet a pohybovat se v okolí inteligentních lidí, ale ten prvotní drive byl doopravdy ten negativní. Jaké máte silné stránky, kterých si jste vědom? Nevím, jestli je to silná stránka, ale já nesnáším hloupé lidi a nejsem s nimi schopen trávit čas. Kdy jste přišel s nápadem, že začnete podnikat? Když jsem se vrátil z Anglie ze studií, tak jsem přemýšlel o tom, jestli jsem korporativní typ a jsem schopen schopen zapadnout v nějaké firmě. Uvědomil jsem si, že korporativní typ nejsem, že jediná správná odpověď je vytvořit si vlastní korporaci. Primární moment je nedostatek konformismu vůči vytvořeným systémům, které nejsem schopen ovlivňovat nebo spoluformovat. K vám mají lidé poměrně jednoduchý přístup se svými nápady. Jak odlišujete ty dobré od špatných? To je klíčová otázka. Já neznám tu správnou cestu. Já už viděl hodně špatných. Jediné, co z tohoto hlediska funguje, je to, že člověk doopravdy vyzkouší všechny cesty, co nefungují a potom se jim vyhýbá. Že bych znal tu správnou cestu, se mi nepovedlo, ale naštěstí jsem dnes ve stavu, že 90 procent špatných cest už jsem prošel nebo viděl někoho jiného jimi projít, takže se jimi nevydávám. Myslíte si, že v České republice máme rozumného podnikatelského ducha? Jsou Češi odhodláni riskovat? V tomto jsem pesimista a skeptik. Žijeme v zemi, která je prodotovaná eurodotacemi, granty a daňovými slevami pro velké firmy, které tím pádem nemusí být konkurenceschopné. Upřímně si myslím, že budoucnost této země bude v lepším případě ta, že zůstaneme montovnou Německa. Intelektuální potenciál a drive něco dokázat je tu velice slabý. Myslíte si, že nevole riskovat souvisí třeba se školstvím? Podle mě je to historická záležitost v této zemi. Z hlediska evoluční biologie se být jiný než ostatní nevyplácí. O to důležitější je těch pár lidí, kteří jsou jiní, podporovat a pomáhat jim. Co se týče školství, tak se přiznám, že jsem pochopil, že to nejdůležitější na vzdělání je to, co si člověk pamatuje poté, co už všechno ze školy zapomněl. Z tohoto hlediska jsem ambivalentní. Kdyby byly lepší školy, tak je to samozřejmě super. Školy nejsou zatím stále špatné, trend je bohužel znepokojující, že se mírně zhoršují. Inteligence je ale vrozená záležitost a nikomu ji vysoká škola nezvýší. Je to o samostudiu. Pokud někdo chce, tak si informace najde.     Článek obsahuje pouze část rozhovoru. Celý rozhovor Jana Mühlfeita s Michalem Rostockem si můžete poslechnout v playeru výše. Pravidelné rozhovory s hosty rozvojového kouče, mentora a také bývalého prezidenta společnosti Microsoft pro Evropu Jana Mühlfeita na téma osobního rozvoje uvádíme v pořadu Myšlení první ligy na rádiu ZET každé pondělí po 10:45.    Zdroj: Zet