„Slovo má obrovský dopad. Každé rozhodnutí v médiích by mělo být složité,“ říká Šmuclerová

Kdy jste se rozhodla, že budete studovat žurnalistiku? To šlo samo. Mě bavilo všechno možné. Bavila mě fyzika, všechny možné výtvarné obory a novinařina byla jediná syntéza. Navíc nezapomínejte, byl socialismus a mohla se dát přihláška na jednu jedinou školu, takže volba padla na žurnalistiku právě proto, že se mi zdálo, že se tam protíná všechno a nemusím se tolika věcí vzdát kvůli jednomu oboru. Které těžké rozhodnutí jste musela během své kariéry udělat? Jak jste se rozhodovala? Více racionálně nebo intuitivně? Já mám za to, že v médiích nejsou lehká nebo těžká rozhodnutí. Všechna by měla být víceméně těžká. To z toho důvodu, že v médiích se pracuje se slovem, které má a může mít obrovský dopad. Vypadá to, že takto ho vypouštět do éteru nebo na internet je jednoduché, ale ona to není pravda. Dopad je obrovský a tím pádem posílat někam slovo, posílat někam větší celky znamená se rozhodovat v každém případě strašně složitě. Proto já doporučuji všem, kdo se zabývají médii, jít do tiskárny. V tiskárnách u deníků, když se vymandlují stovky tisíc výtisků novin a vidíte je, jak jedou na sušácích vám nad hlavou, tak najednou vidíte fyzický důkaz toho, že někdo napsal nějaký článek. To zhmotnění je tam tak multiplikované a s takovým důsledkem, že by ho měl každý zvažovat. Každé rozhodnutí má být těžké. Není to tak, že některým pisatelům na internetu je jedno, co píší a píší cokoliv, aby lidé stránku navštěvovali? Ale to už nemluvíme o novinářské práci. Je pravda, že mluvíme o médiích. Dnes jsou média kdeco. Citylight venku, sdělení v supermarketu, sociální sítě… Tím pádem se to sdělování tak zmnohonásobuje, že já často říkám, že lidé nejsou neinformovaní, ba naopak jsou přeinformovaní. S tím souvisí i to o čem mluvíte, že úroveň nejen novinářská se tomu přizpůsobila a je hodně o balastu. To je pravda.  Naši předkové museli za celý život zpracovat tolik informací, co my za jeden týden. Ten informační tlak je ohromný. Není to už tak, že média není byznys s fakty, ale byznys s emocemi? Když se začalo s médii jako s podnikáním, tak informace byla komodita. Ta se prodávala. To bylo to, co mělo tu hodnotu. Dnes informace v klasickém slova smyslu zpoplatnitelnou hodnotu přestává mít, protože je nahrazována tolika informacemi, které k vám proudí, že málokdo je ochoten za ně platit. Na druhou stranu o to víc získávají na hodnotě informace, které nesou přidanou hodnotu, která vám dovolí se v balastu informací orientovat nebo vám tato nadhodnota bude stačit. Tudy bude kráčet i do budoucna žurnalistika.     Článek obsahuje pouze část rozhovoru. Celý rozhovor Jana Mühlfeita s Libuší Šmuclerovou si můžete poslechnout v playeru výše. Pravidelné rozhovory s hosty rozvojového kouče, mentora a také bývalého prezidenta společnosti Microsoft pro Evropu Jana Mühlfeita na téma osobního rozvoje uvádíme v pořadu Myšlení první ligy na rádiu ZET každé pondělí po 10:45.    Zdroj: Zet