USA chtějí vzdělávat státní úředníky v high-tech dovednostech; český chatbot Alquist bodoval v Amazon Alexa Prize

Spojené státy chtějí vzdělávat státní úředníky v high-tech dovednostech

V moderní státní správě se stále více uplatňují nové technologie, digitální systémy a prvky umělé inteligence. Pro ty je ale potřeba vyškolit dostatek kvalifikovaných odborníků. Tento fenomén si uvědomuje administrativa Spojených států amerických, která volá po zvýšení počtu absolventů adekvátně zaměřených oborů.

Americká Národní bezpečnostní komise pro umělou inteligenci, jejímž předsedou je bývalý šéf společnosti Google Eric Schmidt, navrhuje založit novou vysokou školu, která bude vzdělávat budoucí státní úředníky v digitálních dovednostech. Podle návrhu nebudou muset platit školné, pakliže budou po úspěšném absolvování alespoň pět let pracovat pro vládní instituce. Ročně by školu mohlo opustit na 500 nových absolventů. Na jejich vzdělávání se mají podílet jak interní akademici, tak odborníci z jiných univerzit, průmyslu i vládního sektoru.

Názory na regulaci umělé inteligence jsou rozdělené

Umělá inteligence se stala pevnou součástí evropského průmyslu. Jen za poslední tři roky se evropské investice do vývoje a inovací v této oblasti zvedly na 1,5 miliardy eur, což je téměř o 70 % víc než v předchozích letech. Její rapidní rozvoj i různorodé aplikace však přináší otázky ohledně bezpečnosti a etiky. Nový průzkum Evropské komise ukazuje, že názory na tato témata jsou velmi různorodá.

Komise v rámci průzkumu obdržela přes 1200 odpovědí, a to jak ze zemí EU, tak z přidružených zemí, jako je Indie, Čína, Kanada, Spojené státy či Velká Británie. Z průzkumu vyplývá, že respondenti jsou si vědomi, že umělá inteligence přináší řadu rizik. Téměř 90 % z nich souhlasilo s tím, že umělá inteligence může potenciálně porušovat základní lidská práva a přibližně 42 % respondentů souhlasilo s tvrzením, že je potřeba připravit nový právní rámec, který by umělou inteligenci reguloval.

Nobelovým cenám dominuje pět oborů

Nová studie upozorňuje, že udělování Nobelovy ceny, nejvýznamnějšího vědeckého ocenění na světě, reprodukuje prestiž některých vědeckých oblastí, zatímco jiné opomíjí. Autoři zjistili, že mezi držiteli Nobelových cen za posledních 20 let dominují zástupci pěti oborů - částicové fyziky, buněčné biologie, atomové fyziky, neurovědy a molekulární chemie. V těch byla přitom publikována jen asi desetina ze všech 63 milionů vědeckých článků evidovaných v databázi Scopus.

Protože s udělováním Nobelovy ceny je spojena především vysoká prestiž, existuje podle autorů studie riziko, že se vytváří kultura exkluzivity vědců pracujících v některých oborech, zatímco jiní jsou upozaďováni čistě na základě oblasti, v níž provádějí svůj výzkum. Tyto nerovnosti se pak odrážejí často také ve financování výzkumných týmů.

Český chatbot Alquist již potřetí bodoval v Amazon Alexa Prize

Český konverzační robot Alquist z dílny studentů ČVUT pod vedením Jana Šedivého z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky získal bronz v letošním ročníku prestižní celosvětové soutěže společnosti Amazon – Alexa Prize. Mezi nejlepšími se umístil i v předchozích dvou ročnících, kdy obsadil dvakrát druhé místo.

Alquist je takzvaný chatbot, který si dovede s uživatelem zajímavě povídat o různých tématech, jako jsou celebrity, sport, filmy nebo jiné novinky. K tomu využívá mimo jiné informace z internetu a znalostních databází. Alquist pracuje s nejnovějšími algoritmy z oblasti zpracování přirozeného jazyka a konverzační umělé inteligence. Studenti si za své letošní umístění odnesli padesát tisíc dolarů. Hlavní cenou, která doposud nebyla udělena, je jeden milion dolarů. Získá ji tým, jehož chatbot bude schopný vést souvislé a zábavné rozhovory s průměrnou délkou alespoň 20 minut.