Další dvě české vysoké školy se stanou součástí Evropských univerzit; Trump pozastavuje nová víza pro vědce ze zahraničí

Byly uděleny první ceny za komunikaci a popularizaci výzkumu placeného z Evropské výzkumné rady

V úterý 7. července byli vyhlášeni první tři vítězové nové soutěže Evropské výzkumné rady s názvem Public Engagement with Research Award. Ta oceňuje vynikající vědce s grantem ERC, kteří svůj výzkum dokázali efektivně komunikovat a popularizovat napříč širokou veřejností.

Ceny se udělovaly ve třech kategoriích: Public Outreach, Online and Social Media a nakonec Press and Media Relations. V první kategorii zvítězil Brit Konstantinos Nikolopoulos se svým projektem na pomezí mezi vědou a uměním s názvem Exclusive Higgs. Jeho cílem bylo inspirovat a vzdělávat veřejnost. Ve druhé kategorii byla oceněna Irka Anna Davies, jejíž projekt se zabývá sdílením potravin ve městě. Ve třetí kategorii zvítězil Nizozemec Erik Van Sebille, který chtěl se svým projektem poukázat na mýty, které panují kolem plastů v oceánech a které by mohly vést k nefunkčním politickým opatřením.

Další dvě české vysoké školy se stanou součástí Evropských univerzit

Díky podpoře Evropské komise z programů Erasmus+ a Horizont 2020 vznikne v Evropě celkem 24 nových univerzitních aliancí. Ty doplní 17 stávajících uskupení, která uspěla v loňské výzvě. Za Českou republiku se do spolupráce nově zapojí Univerzita Palackého v Olomouci a České vysoké učení technické v Praze.

Celkem 41 aliancí, takzvaných Evropských univerzit, čítajících na 280 vysokých škol, podpořila Evropská unie ve dvou výzvách částkou 287 milionů eur. Cílem těchto aliancí je prohloubit vzájemnou spolupráci ve sdílení zkušeností, zdrojů a infrastruktury a usnadnit výměnu studentů a zaměstnanců. Některé aliance se specializují na konkrétní oblasti, jako je udržitelný rozvoj, digitalizace a umělá inteligence, umění nebo například vesmírné technologie. Jiné pokrývají celé široké spektrum oborů.

Trump pozastavuje nová víza pro vědce ze zahraničí

Americký prezident Donald Trump vyhlásil nová imigrační omezení, která ovlivní život lidem pracujícím v oblasti vědy a technologií. Spojené státy zřejmě do konce roku přestanou vydávat určité kategorie víz pro zahraniční pracovníky. Trumpova administrativa chce tímto krokem upřednostnit pracovní místa pro občany USA a zmírnit tak ekonomické dopady pandemie koronaviru.

Nový příkaz je rozšířením dubnových nařízení, kdy administrativa pozastavila vydávání povolení k trvalému pobytu a zelených karet ve snaze omezit legální migraci do USA. Nové ustanovení prodlužuje pozastavení vydávání zelených karet do konce roku a přidává nové kategorie víz, které budou omezeny. Podle odborníků jsou ale právě zahraniční talenty nezbytné pro udržení konkurenceschopnosti americké vědy. V lednové zprávě National Science Foundation se uvádí, že 30 % pracovníků ve vědeckých a inženýrských pozicích ve Spojených státech se narodilo mimo zemi. Jejich úbytek může do budoucna značně pozměnit výkon vědy v USA.

Dva čeští vědci se stali členy vědecké komunity EMBO

Ředitelka Biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Eva Bártová a zástupce ředitele pro vědu výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity Karel Říha se stali členy prestižní Evropské asociace molekulární biologie.

Ve středu 7. července 2020 organizace oficiálně oznámila jména třiašedesáti nových členů z 25 zemí, kteří se mohou pochlubit širokou škálou úspěchů v oblastech, jako jsou neurovědy, rostlinná biologie, buněčná biologie, molekulární medicína, imunologie a mnoho dalších. Tradice uznávání vynikajících vědců z oblasti věd o živé přírodě sahá do roku 1963, kdy bylo vybráno prvních 150 členů asociace. Ti každoročně nominují a volí další výjimečné vědce, kteří se mohou stát členy komunity čítající dnes na 1800 členů včetně 88 držitelů Nobelovy ceny.

Více se o jednotlivých tématech dočtete na portále Vědavýzkum.cz