Alena Mornštajnová

František Nepil

Václav Erben

Josef Nesvadba

Ladislav Fuks

Martin Reiner

Jiří Anderle

Ondřej Hübl

Miloš Urban

Antonín Dvořák

Kateřina Tučková

Alan Marshall

Arnošt Goldflam

Bianca Bellová

Bedřich Smetana

Daniela Fischerová

Hana Lasicová

Emil Hakl

Tomáš Baldýnský

Karel Klostermann

František Hrubín

Michal Sýkora

Petra Dvořáková

Emil Vachek

Vlastimil Vondruška

Markéta Hejkalová

Marek Epstein

Irena Hejdová

Miloš Kirschner

Václav Havel

Georges Bizet

Petr Stančík

Marika Procházková

Irena Dousková

Pelham Grenville Wodehouse

Helena Štáchová

Martin Johanna

Josef Veselý

Jan Němec

Jan Neruda

Wolfgang Amadeus Mozart

František Novotný

Petra Soukupová

Štěpán Kučera

Ludvík Němec

Václav Kahuda

Dora Kaprálová

Michal Konečný

Tomáš Jirman

Tomáš Černý

Tereza Vilišová

Jiří Adamíra

Otakar Brousek

Jiří Šrámek

Účinkuje: Otakar Brousek st.

Jiří Hromada
Dramaturgie: Jiří Vondráček

režie: Markéta Jahodová

Tomáš Töpfer

Apolena Veldová

Soňa Dvořáková

Jiří Horčička

Tomáš Havlínek

Michal Bumbálek

Jaromír Dulava

Jorga Kotrbová

Braňo Holiček

Robert Mikluš

Jana Stryková

Helena Philippová

Jiří Hromada

Anna Theimerová

Pavel Soukup

Ladislav Mrkvička

Jan Grundman

Viktor Kuzník

Michal Pavlata

Josef Somr

Tatiana Vilhelmová

Jiřina Štěpničková

Dušan Sitek

Aleš Procházka

Jiří Dvořák

Anna Císařovská

Jiří Lábus

Jiří Suchý

Pavel Tesař

Matěj Havelka

Dana Černá

Zdeněk Dolanský

Vlasta Fabiánová

Luděk Munzar

Josef Bek

Jana Hlaváčová

Václav Mareš

Bedřich Prokoš

Jan Vlasák

Jan Vondráček

Marek Holý

Radek Holub

Jaroslava Adamová

Mikuláš Převrátil

Vladimír Krátký

Libuše Šafránková

Ivan Trojan

Taťjana Medvecká

Hana Maciuchová

Filip Kaňkovský

Martin Bohadlo

Ondřej Brousek

Viktor Preiss

Petr Vacek

Jakub Slach

Marek Eben

David Novotný

Václav Neužil

Ondřej Novák

Operní postavy ztvárnili např. Vojta Dyk

Marek Eben a mnozí další. V hudebních ukázkách uslyšíte např. Beno Blachuta

Eduarda Hakena

Iva Žídka

Drahomíru Tikalovou

Magdalenu Hajóssyovou

Janu Jonášovou a mnohé další.

Jana Preissová

Jan Hartl

Kamil Halbich

Eva Dolejšová

Petra Špalková

Ivana Uhlířová

Ludmila Roubíková

Miroslav Táborský

Martin Zahálka

Barbora Hrzánová

Klára Sedláčková-Oltová

Aleš Vrzák

Marta Falvey Sovová

Jan Kříž

Kateřina Bohatová

Oldřich Vlach

Libuše Švormová

František Derfler

Luboš Homola

Čestmír Řanda

Jana Štvrtecká

Vilma Cibulková

Vilém Besser

Vasil Fridrich

David Matásek

Václav Kaňkovský

Igor Dostálek

Simona Vrbická

Tereza Dočkalová

Ondřej Vetchý

Lukáš Hlavica

Iva Valešová

Stanislav Zindulka

Hanuš Bor

Svatopluk Schuller

Zdeněk Maryška

Autobiografie a biografie

Odborná Literatura

Česká literatura

Cizí jazyky

Dějiny a historie

Detektivky

Děti a mládež

Fantasy

Film, divadlo, rádio a TV

Horory

Humor, komedie a satira

Klasika

Poezie

Pohádky

Povídky

Sci-Fi

Společenská próza

<p>Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.</p>

Radioservis a.s.

Hurvínkovy příhody 4

Klasické pohádky v netradičním hurvínkovském podání. Další Hurvínkovy příhody z rozhlasového archivu (ze sedmdesátých a osmdesátých let), které spojuje autorství Vladimíra Straky, Luboše Homoly, Jiřího Středy a interpretační umění Miloše Kirschnera a Heleny Štáchové.

Poklad byzantského kupce

Kapitán Exner znovu na scéně.

Tak trochu český James Bond 60. let, a pokud jej autor svede dohromady se stejně silným protiháčem, užije si čtenář, potažmo posluchač s rozkoší vtipné vypointované dialogy.
Zveme vás tedy k poslechu příjemné desetidílné retrodetektivky, která se odehrává v prostředí archeologických vykopávek. Vrahem ale může opravdu kdokoliv a kdo najde vraha, najde možná i poklad.

O nepotřebných věcech / Pohádky i pro Světlušku

Našel jsem ve sklepě krabici po tatovi a na ní bylo jeho rukou napsáno Staré nepotřebné hadry. A uvnitř opravdu nebylo nic jiného, i když jsem tam čekal skrytý poklad. A to mě přivedlo na myšlenku napsat pohádky O nepotřebných věcech a lidech a tak se bude jmenovat i knížka se čtrnácti pohádkami. Nedovedu si představit život v temnotě. Všechno, co dělám, je víc nebo míň spojeno se zrakem, musím se dívat, musím vidět. A kdo se dívat nemůže, potřebuje pomoc, které není nikdy dost. Nahrál jsem různá čtení pro nevidomé a teď pro Světlušku taky sedm těch mých příběhů, které právě držíte v ruce. Tak se těším, že si je můžou poslechnout děti i dospělí! Moc mě bavilo je psát, tak i Vás bych rád potěšil, až je budete poslouchat, zasmějete se, dojmete nebo se budete i trochu bát. A taky pomůžete těm, kteří vidět nemohou. Hodně štěstí Vám i Světlušce přeje
Arnošt Goldflam
Zakoupením tohoto CD přispějete do sbírky Světluška na pomoc nevidomým. Děkujeme!

Ukradené fantazie

AČKOLI BYL A JE SPISOVATEL JOSEF NESVADBA SPOJOVÁN S ŽÁNREM SCI-FI, on sám se tomu bránil a považoval to za zjednodušující nálepku. V rozhovoru pro Československý rozhlas v roce 1965 to upřesnil: "Já vlastně takovou čistou science-fiction - s výjimkou pár povídek - nepíšu. Původně se tomu žánru říkalo "takové jiné povídky", takže říkám, že píšu takové jiné povídky. A v těch nesmí chybět dobrý příběh a zvraty v ději."
Nesvadbovy povídky byly skutečně jiné, a to nejen v rámci sci-fi, ale i obecně české literatury druhé poloviny 20. století. Autora zajímaly především lidské charaktery a bystře analyzoval motivy jejich jednání skryté pod povrchem. Inspirace z praxe měl nepochybně dost, jako diplomovaný psychiatr byl průkopníkem individuální i skupinové terapie u nás a spisovatelství měl takříkajíc na vedlejší úvazek. Přesto napsal úctyhodný počet povídek a několik románů. Ty nejlepší povídky byly zařazeny do více světových antologií sci-fi a vyšly v překladech v USA, Velké Británii, Německu a dalších zemích.
Hynek Pekárek

Zázraky na Hradčanech

Ten den, kdy jsme se s Jiřím vydali natáčet na Hradčany, byl vlastně taky trochu jako zázrak. Mimořádně krásný, slunný podzimní čas, prostředí právě tak akorát bohaté na zvuky dokreslující místa plná turistů, ale nepřehlušující šum vysokých kaštanů a akátů pamatujících děje a doby, o kterých malíř vypráví. Nebyli jsme si jistí, jestli za ten den všechno stihneme obejít, popsat a říct, ale nakonec se to podařilo, protože – jak koneckonců napovídá dávná reportérská zkušenost – inspirace v podobě reálných kulis, domů a třeba i konkrétních vrat míjených nezasvěcenými bez povšimnutí, působí jako příjemný opiát tlumící únavu i bolest nohou. Jiří Anderle tu omládl (snad proto mi nabídl tykání, které jsem v úctě přijal) a vy si tak můžete ke čtení knížky přidat hlas. Nejen ten malířův. Ale taky ten lampářův nebo pošťákův, jak je Jiří trefně vystihl, a dodal tak literárně zpracovaným příběhům svůj vypravěčský punc, pro který ho milujeme. Rád bych věřil, že vám tato nahrávka při opakovaném listování knížkou Na Hradčanech obohatí čtení o rozměr, který byste si jinak museli do obrazů dávných příhod dosadit sami.

Ďáblův nápoj

Zločiny na dvoře císaře Karla IV.

„Možnost spojit dobu panování Otce vlasti s poutavou detektivní zápletkou a mít při tom dva výjimečné interprety v hlavních rolích pokládám za veliké štěstí. Doufám, že se nám podařilo zachytit něco z atmosféry středověké
Prahy a poskytnout posluchačům jednak trochu napětí, ale také potěšení při poslechu skvělých hereckých výkonů.“
Lukáš Hlavica, režisér

Hurvínkovy příhody 2

Další méně známé Hurvínkovy příběhy z rozhlasového archivu (ze sedmdesátých a osmdesátých let), které spojuje autorství Františka Nepila a interpretační umění Miloše Kirschnera a Heleny Štáchové.

„O Nepilově tvorbě pro Spejbla a Hurvínka bych řekla především, že jeho humor jim byl velmi blízký. František těm dvěma ušatcům dobře rozuměl a měl je rád,“ říkala Helena Šáchová „Naprosto dokonale dokázal využít v dialogu jejich charakteristické dovednosti, jak dovést kategorii nonsensu až do zcela absurdních konců.„

František Nepil (1929 - 1995)
František Nepil byl český spisovatel a scenárista, bytostný vypravěč v psaném i mluveném projevu. Po maturitě se František Nepil stal propagačním referentem. V roce 1969 nastoupila do redakce vysílání pro děti a mládež v Československém rozhlase. Dlouhá léta působil jako autor a osobitý vypravěč mini fejetonů. Od roku 1972 se plně věnoval jen spisovatelskému povolání.
František Nepil přispíval do mnoha časopisů, především pro děti a mládež, drobnými prózami, fejetony, sloupky a také pohádkami. Je také autorem řady scénářů a televizních pohádek.
K nejznámějším a nejoblíbenějším relacím Františka Nepila patřily jeho fejetony v Československém rozhlase "Dobré a ještě lepší jitro", které nezaměnitelně interpretoval.

Miloš Kirschner (1927 - 1996)
Český herec, režisér, loutkař. 
V padesátých letech zatčen a odsouzen za protistátní činnost. Po vykonání trestu byl zařazen do trestního oddílu mezi tzv. "Černé barony". Po skončení vojenské služby byl v roce 1951 přijat do Divadla Spejbla a Hurvínka. Zasloužil se tak o to, že se Spejbl s Hurvínkem nestali muzeálními exponáty. Role Spejbla s Hurvínkem hrál 44let. Tedy o 13 let déle, než prof. Skupa. Na rozdíl od něj začal svoje role interpretovat i v cizích jazycích. Spejbl s Hurvínkem tak promluvili 18-ti jazyky. Navštívil s nimi 30 zemí čtyř kontinentů. Natočil spousty gramofonových desek. Jen u firmy Supraphon získal kupříkladu zlatou desku za 250 000 ks desek v cizojazyčné verzi, prodaných do zahraničí ( což je světový unikát ). Další zlatou desku dostal za milion desek prodaných u nás a posléze, v roce 1996, získal desku platinovou, za 1 200 000 MC a CD prodaných do roku 1996. 

Helena Štáchová (1944 - 2017)
Česká zpěvačka, režisérka, scénáristka, spisovatelka, dabérka, loutkoherečka, ředitelka divadla s+h. Helena Štáchová je loutkoherečka, scénáristka a od roku 1996 ředitelka loutkového Divadla Spejbla a Hurvínka. Pro televizi dabuje Lisu Simpsonovou v kresleném seriálu Simpsonovi.
Od Boženy Welekové převzala interpretaci jedné z hlavních postav divadla - Máničky, která vznikla v roce 1930. Po boku M. Kirschnera začala s interpretací cizojazyčných textů ( německy, rusky, španělsky, italsky, anglicky, francouzsky, japonsky, čínsky). V roce 1971 pro ni M. Kirschnera vytvořil novou postavu, Mániččina bábinka. Kromě divadla působí i v rozhlase, dabingu, televizi. Společně se Milošem Kirschnera a posléze M. Kláskem natočila mnoho gramofonových desek a kazet.
Je autorkou scénářů a divadelních her pro rozhlas, divadlo a televizi. Své hry často také režíruje.

Už zase skáču přes kaluže

Příběh statečného chlapce s velkou touhou.

Román australského spisovatele Alana Marshalla Už zase skáču přes kaluže, který prvně vyšel v roce 1955, se brzy stal světovým bestsellerem a oslovuje čtenáře i dnes. Autor v něm zachytil zkušenosti ze svého dětství. V šesti letech onemocněl obrnou a v knize popisuje prožitky spojené s ochrnutím pohledem dítěte, které není ovlivněno předsudky a strachem dospělých. Alan svůj úděl přijímá, jak je, a nepochybuje, že bude moci znovu dělat všechno stejně jako ostatní kluci. I když se některé objektivní skutečnosti nedají jednoduše změnit, záleží na přístupu k nim. Člověk se může svému neštěstí poddat, nebo odvážně hledat cesty, jak rozšiřovat své možnosti. Díky schopnosti nevzdávat se a spontánnímu optimistickému postoji se Alanovi podaří překonat tělesný handicap. S kamarády leze na stromy, objevuje okolí, a dokonce začne jezdit na koni. Vždyť od malička věděl, co bude v životě dělat: krotit divoké koně, stejně jako jeho táta.
Podle tohoto příběhu plného naděje a čisté dětské síly natočil v roce 1970 Karel Kachyňa stejnojmenný film, jehož děj zasadil scenárista Jan Procházka do moravského Tlumačova. Rozhlasoví tvůrci ve svém pojetí ponechali prostředí australského venkova počátku 20. století. I když příběh neposouvají do současnosti, jeho vyznění neztrácí na aktuálnosti, protože podstata v něm je nadčasová.
Autorka dramatizace Lenka Veverková zvolila jako základní princip vyprávění. Bez lítosti a sentimentu nám tak prostřednictvím herce Viktora Kuzníka přibližuje pocity a myšlenkové pochody malého Alana. Vyprávění se proměňuje ve zpřítomněné vzpomínky a ozvuky důležitých prožitků, aby se znovu vrátilo k čistému vyprávění. Malého Alana ztvárňuje Mikuláš Převrátil, v rolích rodičů uslyšíme Terezu Vilišovou a Jana Grundmana, charismatického pacienta v nemocnici, který dokáže Alana inspirovat, zahrál Vasil Fridrich. Zuzana Vojtíšková, dramaturgyně

Povídky Malostranské

Nerudu zajímají tragické nebo groteskní osudy osob, které se mu vynořují z paměti. Život v Praze na Malé Straně v letech čtyřicátých předvádějí Povídky malostranské, které původně samostatně vycházely v různých časopisech (Květy, Národní listy, Podřipan, Lumír). Autor je sestavil a prvně společně vydal v roce 1877. Náměty k povídkám čerpal ze vzpomínek na léta svého dětství a dospívání strávená životem na Malé Straně. Čtenářům v nich předkládá přesný obraz každodenního života měšťanů i prostých obyvatel města v polovině 19. století. Jeho postavy jsou vždy přesně a zevrubně vylíčeny a charakterizovány. Celistvost obrazu není dána jednotným dějem, dějovou zápletkou, ale vytváří se z tříště pozorování, situací, postav, lidských osudů. Jejich ústředním tématem je deziluze. Stěžejní roli v povídkách hrají nedorozumění, pomluvy a fámy.  Kontrast mezi vnějším dojmem a drsnou realitou podtrhuje autor svou polohou vypravěče jako důvěrného znalce prostředí a svědka událostí.
Jiří Vondráček

Ze světa lesních samot

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. V dramatizované četbě na pokračování účinkují Otakar Brousek, Vilém Besser, Čestmír Řanda, Gabriela Vránová, Miriam Kantorková a další. V roce 1983 natočila režisérka Jana Bezdíčková.

Karel Klostermann (1848 - 1923) 
Narodil se v hornorakouském Haagu, oba jeho rodiče však pocházeli ze Šumavy. Tomuto kraji věnoval spisovatel prakticky celé své dílo. Největšího čtenářského úspěchu dosáhla trojice románů Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Kam spějí děti, která tvoří volnou trilogii. Značné obliby dosáhly i další romány - Skláři, Mlhy na blatech.

Otakar Brousek (1924 - 2014)
Byl český divadelní i televizní herec a dabér, hlava celé herecké rodiny. 
Začínal jako naprostý ochotník bez jakéhokoliv formálního divadelního vzdělání, amatérsky hrál i režíroval. Působil v letech 1959 až 1990 ve Vinohradském divadle, kde zůstal do smrti jako stálý host. Účinkování ve filmu bylo vzácnější. Byl to herec s mimořádně precizní dikcí a vysoce kultivovaným hereckým projevem. Byl i výborným recitátorem, konferenciérem, dabérem a voiceoverem.

Vilém Besser (1930 - 1985)
Vyučil se číšníkem. V oboru však nepracoval dlouho, převážil jeho zájem o divadlo. Svou hereckou kariéru zahájil v zájezdovém souboru Divadla československé armády, resp. Ústředního divadla Československé armády, pak vystřídal několik regionálních scén. Nakonec zakotvil zhruba na dvacet let v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého v Praze na Smíchově, kde působil v letech 1961 až do své předčasné smrti v roce 1985.

Čestmír Řanda (1923 - 1986)
Čestmír Řanda byl český herec a divadelní režisér. Absolvoval strojní průmyslovku, při zaměstnání se věnoval ochotnicky divadlu. Po válce začal na doporučení Jaroslava Průchy studovat herectví. Po vystudování konzervatoře se stal členem Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, kde byl též činný jako režisér. V roce 1960 následoval režiséra Luboše Pistoria do pražského Divadla na Vinohradech . Od roku 1966 byl pak až do své smrti v roce 1986 členem činohry Národního divadla. Působil rovněž úspěšně ve filmu, rozhlase a v televizi, zabýval se také dabingem. Věnoval se i autorské a dramaturgické tvorbě, napsal řadu skečů pro rozhlasové a televizní vysílání.

Gabriela Vránová (1939 - 2018)
Gabriela Vránová byla česká herečka a divadelní pedagožka, dlouholetá členka pražského Divadla na Vinohradech. Po absolutoriu brněnské JAMU v roce 1960 působila nejprve v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, poté v pražském Divadle na Vinohradech. Účinkovala v řadě filmů a televizních inscenací. V závěru života byla bez stálého divadelního angažmá, úspěšně spolupracovala s rozhlasem, v roce 2004 jí byla udělena Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Pedagogicky působila na Pražské konzervatoři, kde od roku 1974 vyučovala herectví.

Miriam Kantorková (1935)
Od dětství hrála v rozhlasových hrách, studovala však zpěv a hru na klavír na Pražské konzervatoři. Během studia hrála ochotnicky divadlo. Po absolutoriu konzervatoře vyučovala několik let hudební výchovu, teprve poté se stala herečkou, zpěvačkou a konferenciérkou v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, zároveň s tím studovala herectví na DAMU. Po ukončení této školy spoluzakládala Poetickou kavárnu Viola (dnes Divadlo Viola), pohostinsky hrála v Divadle Na zábradlí a nakonec zakotvila v Divadle E. F. Buriana, kde působila až do jeho oficiálního zrušení. Dnes vystupuje pohostinsky s různými divadelními soubory. Během své kariéry si zahrála několik desítek filmových a televizních rolí, mezi její nejznámější role patří účinkování ve filmu Romance pro křídlovku nebo ve snímku Kladivo na čarodějnice. Z nedávných televizních rolí třeba účinkování v televizních seriálech Život na zámku nebo Ordinace v růžové zahradě. Účinkuje také v rozhlase a v dabingu.

Spejblova a Hurvínkova učebnice jazyka českého 2

Hurvínek dělal v diktátech spoustu chyb, což paní Kateřinu rozčilovalo, a tak se Hurvínek se Spejblem a Máničkou rozhodli, že v rámci sebevzdělávání vytvoří učebnici jazyka českého a dají ji paní Kateřině – Bábince – k narozeninám. V prvním díle Bábinku „učili“ všichni tři a zadali jí také domácí úkol. V dalších částech řady žactva rozšířil Spejbl a svéráznými učiteli se stali Hurvínek s Máničkou.
Osmidílný seriál Spejblova a Hurvínkova učebnice českého jazyka z roku 1993 byl posledním rozsáhlejším rozhlasovým počinem Miloše Kirschnera (zemřel v roce 1996).
Napsal ho Ladislav Dvorský a byl určen pro rozhlasový cyklus. Vysílání pro školy.
Na tomto CD najdete druhou trojici ze zachovaných šesti dílů seriálu (první trojice - Spejblova a Hurvínkova učebnice jazyka českého vyšla na CD v roce 2020).
Tentokrát budeme třeba počítat slabiky podle dílků čokolády nebo se s našimi hrdiny vydáme na výlet vlakem.

Hodina českého jazyka začíná...

DVAKRÁT SEDM POHÁDEK – Jak to bylo, pohádko?

Hrubínovo zveršování slavných pohádek není třeba představovat. Radioservis si vám dovoluje nabídnout zcela originální zpracování. 2x7 pohádek zhudebnili pro hlas a kytaru významní čeští skladatelé. Vznikly tak hudebně poetické lahůdky nejen pro děti. CD je navíc obohacené o interaktivního výtvarného průvodce. Hravé ilustrace dobarvují dětem prožitek z poslechu a nádherná hudba umocňuje každé slovo laskavých pohádek Františka Hrubína.

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Radioservis a.s.

Nebyly nalezeny žádné audioknihy