Jindřich Kačer

Zdeněk Kupka

Jan Jedlinský

Jana Štvrtecká

Dějiny a historie

Literatura faktu a publicistika

Jan Melvil Publishing je nakladatelství literatury osobního rozvoje a celoživotního vzdělávání. Přináší čtenářům stále nová témata, jejichž znalost je prostředníkem moudrých rozhodnutí a zlepšení života. Dalšími oblastmi, na které se zaměřuje je psychologie, management a byznys, zdraví a fitness, a od roku 2020 také na historii. Jan Melvil Publishing vydává především světové bestsellery. Mezi autory jsou však i čeští odborníci svých oborů.

Jan Melvil Publishing

Temné počátky českých dějin

Co mají společného Sázava, koleda nebo vodník? Řada českých názvů, zvyků a mýtů je dědictvím po prvních Slovanech z 6. až 8. století, z období, které je kvůli nedostatku pramenů zahaleno do temnoty. Aktuální objevy nám však na něj otevírají nový pohled – mnohem bohatější a zajímavější, než nabízejí zažité představy. My Češi se řadíme ke slovanským národům. Ale s tím, odkud se u nás první Slované vzali a do jaké míry jsme jejich potomky, je to mnohem složitější. Čistá slovanská rasa je podle genetických výzkumů nesmysl a neplatí ani romantické představy o holubičí povaze a prvotní demokracii starých Slovanů. Jaký tedy byl jejich skutečný svět? Kdo jim vládl, s kým bojovali, v co věřili, jak bydleli a jedli? Jindřich Kačer shromáždil nejnovější poznatky archeologů i historiků a přetavil je do čtivé rekonstrukce našich nejstarších dějin. Tehdejší život ilustruje barvitými fiktivními příběhy typických Slovanů oné doby, která se rázem nezdá tak temná a vzdálená. 
 
V knize se mimo jiné dozvíte: Že předpokládaná slovanská pravlast možná vůbec neexistovala. Proč „stěhování Slovanů“ neprobíhalo jako jednorázový přesun obrovské masy lidí. Jestli mají mýty o praotci Čechovi, Libušině soudu nebo Přemyslu Oráčovi reálný základ. Jak se do čela místních kmenů mohl dostat Sámo, cizinec z Franské říše. Kde lze hledat kořeny Velké Moravy a české státnosti. Proč křesťanství vymýtilo víru v pohanské bohy, ale ne v nižší bytosti, které ve folkloru přežívají dodnes. 
 
O autorovi Jindřich Kačer (* 1977) Vystudoval historii na Masarykově univerzitě, kde se zaměřoval na období středověku. Působil jako redaktor a šéfredaktor v několika populárně-historických časopisech, například v Živé historii a Historických válkách. V roce 2020 zahájil naučný internetový projekt Válečníci starých časů. Ve volném čase se věnuje mimo jiné divadlu, larpu a plavbě na replice plachetnice z 18. století. 
 
Doporučení „Jindřich Kačer přináší neotřelým způsobem – ve stylu knižního dokudramatu – vhled do života v českých zemích před vznikem prvních písemných památek a knížecí moci. Poctivě reflektuje starší i novější stav výzkumu a nezdráhá se tvůrčím způsobem domýšlet jeho poznatky. Věřím, že k této problematice přitáhne nové zájemce.“ – David Kalhous, historik „Kniha poutavou formou přibližuje složité teorie a nejnovější diskuse o etnogenezi středoevropských národů tak, aby je pochopili i úplní laici, ať již mládež školou povinná, či zájemci o dějiny českých zemí z řad široké veřejnosti. Mohu ji doporučit všem, kteří se bojí suchopárných vědeckých textů, ale přesto se chtějí poučit a zároveň i trochu pobavit. Jindřich Kačer napsal čtivý, avšak fundovaný text, který konzultoval s odborníky a specialisty z řad historiků, archeologů i antropologů.“ – Jiří Macháček, archeolog # Více o knize melvil.cz/kniha-temne-pocatky

Neboj se vrátit domů

Smysluplné odpovědi na stěžejní otázky našeho bytí

Marie Svatošová je lékařka, spisovatelka, zakladatelka hospicového hnutí v České republice. Se svými přednáškami neúnavně objíždí republiku a propaguje paliativní péči. Mluví pozitivně o tématu tak zásadním, ale i vytěsňovaném, jako je smrt. 
Dokáže nesmírně působivě vyprávět o smyslu života a nadchnout každého posluchače, má neobyčejně působivé argumenty, opřené o mnohaletou zkušenost. Aleš Palán, spisovatel, novinář, autor mnoha knižních rozhovorů, držitel ceny Magnesia Litera a ceny Kniha roku Lidových novin, je její kamarád. V zasvěceném dialogu se i díky jeho otázkám dozvídáme mnoho o příbězích lidí, s nimiž se Marie Svatošová setkala a na nichž demonstruje svůj způsob uvažování a sílu své víry. Od poslechu tohoto rozhovoru se posluchač neodtrhne snadno, bude mít totiž možnost setkat se s odpověďmi na základní problémy života a jeho konce. Nebude ovšem chybět ani humor, protože ten je nedílnou součástí života.

Kosmas

Komentář k pův. LP 0 68 0410 z r. 1975:
"Nevěřím na nemastná a neslaná vypravování. Na rozdíl od licoměrníků a lidí bez chuti tvrdím, že každý příběh má být kořeněn láskou a nenávistí. Má čpěti po kotlíku, v němž byl uvařen, má být vypravován, abyste poznali kuchaře, jako piják vína pozná vinici, kde se urodila jeho láhev. "Je to vyznání Vančurovo, nebo Kosmovo? Vančurovo z knihy Vědomí souvislosti, ale mohlo bybýt i Kosmovo, který se schází se Šebířem a Brunem, aby jim poskytl "břečku slov a řítici svého skládání". Neboť -- a ta doměnka už byla vyslovena -- Vančurův Kosmas je do jisté míry spisovatelův autoportrét.Ve vzpomínce Jaroslava Šusty čteme: "Za bočním oknem měl Vančura krmítko pro ptáky: sýkorky, sojky, žluny... Hleďme, právě tam jedna byla a mistr na ni s potěšenímhleděl... A zná-li čtenář postavu Kosmase z Obrazů, může se právem domnívat, že je to mistrův autoportrét i s tím sypáním ptáčkům za oknem...
Jde ovšem o víc: o samu podstatu spisovatelské práce, o její důvod a smysl. Vančura se bezpočtukrát vyznal z niterné potřeby odpovídat jako spisovatel i občan na potřeby společnosti. "Život je východisko i cíl literatury a umění samo o sobě je obludné. Věci umění přecházejí do života, a to je jejich konečný smysl". Tento postulát naplňoval svým dílem i životem. Symbolicky jej uzavřela jeho tragická smrt: za ilegální práci byl popraven nacisty rok po své padesátce, 1. června 1942. Na psacím stole zůstala nedokončena tetralogie Koně a vůz, v níž chtěl vykreslit na osudu statkářského rodu vývoj české společnosti odpol. 19.stol. (známe z ní jen první díl, Rodinu Horvatovu), a třetí díl Obrazů z dějin národa českého.
Obrazy začal Vančura psát v roce 1938 "z pocitu který se vracel. Z potřeby nezdůvodněné přemýšlením. Z nutkání, které (jak se domnívám a jak dosvědčuje řada dopisů) se shodovalo s přáním mnoha lidí". To jsou autorova slova z konce roku 1939, kdy vyšel první díl Obrazů.K této práci byl Vančura předurčen celou svou uměleckou i životní dráhou. Miloval staré kroniky, čerpal z nich pro svůj jedinečný jazyk, nacházel v nich vědomí tradice a souvislosti. K historiise obrátil už kdysi v Markétě Lazarové, baladickém příběhu o středověkých loupežných rytířích, k němuž se inspiroval v rodové kronice Vančurů z Řehnic. Tentokráte však nešlo o románovou fikci, nýbrž o dílo, jehož podkladem se mu staly materiály skupiny marxistických historiků, kteří byly aktivními spolupracovníky na jeho Obrazech.
Kosmovi vyhradil Vančura podstatné místo v prvním dílu Obrazů.Pojal ho jako téma pro samostatnou novelu o prvním českém kronikáři. Kosmas je ve Vančurově pojetí velkou renezanční postavou, osobností lidskou i uměleckou, která žije potřebami přítomné chvíle. Ne tedy historik odtržený od života, probírající se pouze archívy, ale člověk naslouchající vypravování starců, nadšený milovník dávných zkazek, pozorovatel života, který je okouzlen jeho dary, aktivní tvůrce, zasahující do současné politiky. Má své lidské slabosti, dovede být stejně hašteřivý a zarputilý jako laskavý a přátelský. Slouží své zemi a touží svým dílem dokázat lásku a oddanost lidu, k němuž patří. Projekce Vančurova do postavy Kosmovy je tedy vskutku hlubší, leží v samé podstatě jeho umělecké práce i jeho občanského vědomí. Kosmas patří k nejvýraznějším kapitolám Vančurových Obrazů z dějin národa českého, tohoto monumentálního torza a jedinečného epilogu umělcova odkazu.
Krása Vančurova jazyka se může naplno rozeznít jen hlasem. Docela se zdá, že Vančurovo vyprávění,stavba jeho věty, volba jazykových prostředků (jako tomu je například u Jaromíra Johna) s hlasem počítá, že básník komponoval některé své práce jako záznam zvukové podoby. Nebylo tomu tak, alespoň podle jeho svědectví. Kdysi přiznal, že své scény spíš vidí, než slyší. A vskutku. Čteme-li Vančurovy až architektonicky vytvořené periody, uvědomujeme si záhy, že jejich plasticita a barevnost stejně jako kresebná přesnost je tak sugestivní a konkrétní, že se před našima očima odkrývají děje a postavy jako na restaurovaných zašlých freskách. Ne nadarmo se česká kronika Vančurova jmenuje Obrazy z dějin národa českého.
Vančura chtěl být malířem, ta láska mu zůstala, kreslil a maloval, psal o výtvarném umění; psal také divadelní hry a filmové scénáře, byl režisérem filmů, toužil po vizuálním vjemu. Miloval architekturu a žil v něm "utajený" architekt. Snad i proto stavba jeho věty má onen přísný řád. (Jeho literární odkaz vůbec i společenský postoj umělce komunisty je svědectvím o cestě řádu uměleckého, řádu nové tvorby stejně jako o aktivní účasti na přeměně řádu společenského.) Přes všechno toto vědomí jsou kvality Vančurova jazyka, jeho slovníku, tvarosloví, větné stavby, rytmu promluv jeho dialogů jako stvořeny pro hlas. Pevná kresba postav, pestrá plátna, architektonické řešešní prostoru, to vše volá po dimenzích lidského hlasu, který má schopnost života, zkonkrétnění, pravdy skutečnosti. Stačí přivřít oči a nemůžeme nevidět Kosmu, paní Božetěchu, Šebíře, Bruna a další postavy "jako živé". A stačí jen trocha fantazie, abychom se octli stejně ve dvanáctém století Kosmově na Pražském hradě nebo na Mělníku, když se jede usmířit s Šebířem, jako na Zbraslavi, kde Vančura, sledován zobajícími ptáčky, píše v nejtěžších letech národa pro jeho posilu své Obrazy.
Vančurův Kosmas se poprvé rozezněl hlasem Karla Högra, ve štastně zkráceném scénáři, který se soustředil na čtveřici základních postav, ideu a etos novely, v únoru1972 v pražské Viole. Karel Högr mu s pokorou velkého umělce odevzdal své srdce a své umění: absolutní kulturu slova, barvu a teplo a melodii hlasu, mistrovství jemné diferenciace, přenosu práci s rytmem a tempem řeči, hřmotnost v košatých dialozích i mužný ztišený smutek, tón lyrický i lehce ironický a sarkastický, gesto vypravěče, které je nepateticky monumentální i lidsky prosté, rozvernost a živočišnost krásných renezančních pozemšťanů stejně jako jejich moudrost a potřebu přátelství a vzájemné podpory. Högr hlasem rozevře bohatý exterier krajiny stejně jako vytvoří ztišený interiér, v němž slyšíš poslední vzdech paní Božetěchy. Jestliže Vančura vytvořil v Kosmovi obraz dvanáctého století viděný skutečností konce let třicátých století dvacátého a navíc je obdařil znaky svétváře a sklenul impozantní oblouk hovořící o vědomí souvislosti s těmi, kdo byli před námi, pak Högrovo umění prokázalo, že Vančurův dějinný portrét má nadčasovou platnost. 
Vladimír Justl.

Slepá místa medicíny

Medicína se často mýlí ne proto, že ví málo, ale protože si je až příliš jistá.O audioknizeMyslíte si, že lékařská doporučení stojí na pevných důkazech?Že když je slýcháme celý život a opakují je experti, musejí být správná? Kéž by to platilo vždy.Lékař a výzkumník Marty Makary přesvědčivě ukazuje, že i dnešní medicína má svá slepá místa. Tedy oblasti, kde se odborný konsenzus změnil v dogma, kde se přestaly klást otázky a kde špatné interpretace dat a tlak autorit vedly k chybám, na něž doplácejí celé generace. A možná zasáhly i vás.Makary vás provede příběhy výzkumů, lékařských rozhodnutí a pacientů, u nichž zdravotní systém selhal – ne kvůli absenci důkazů, ale navzdory nim.V knize se mimo jiné dozvíte: - Epidemii alergie na arašídy nespustila příroda, ale oficiální zdravotní doporučení.- Miliony žen přišly zbytečně o zdravé vaječníky, protože se dlouho ignorovalo skutečné místo vzniku rakoviny.- Rutinní podávání antibiotik ničí mikrobiom a zvyšuje riziko obezity, astmatu, diabetu i duševních poruch.- Vejce a cholesterol se nestaly obětním beránkem kvůli důkazům, ale vinou hlasitých jednotlivců. - Hormonální substituční terapie může udělat pro zdraví žen nad padesát let víc než kterýkoli jiný lék v historii.Tato kniha není útokem na vědu.Je výzvou dostát jejím ideálům.Řekli o knize„Tato kniha funguje jako budíček… Povinná četba pro každého, kdo chce porozumět úskalím moderní medicíny a najít cestu k efektivnější a soucitnější zdravotní péči.“ — Peter Attia, lékař a autor bestselleru Přežít„Aktuální a velmi čtivá kniha, která přináší tolik potřebné pojmenování zásadních nešvarů našeho lékařského establishmentu a radí, co s tím.“ — Steve Forbes, šéfredaktor magazínu Forbes„Výzva k akci... od renomovaného experta a předního hlasu v lékařské komunitě.“ — Kavita Patel, profesorka Stanfordovy univerzity„Slepá místa medicíny vám zaručeně zajistí přinejmenším jedno: změní vám život.“ — Mark Gerson, investor a filantrop„I chytří a motivovaní lidé mají sklon vytvářet si slepá místa ... Makaryho kniha představuje hluboký ponor do lidské tendence bránit se novým myšlenkám a zároveň průvodce k nezkreslené objektivitě. Přitom vás seznámí s lékařskými výzkumy, které zpochybňují konvenční představy a mění naše chápání zdraví.“ — Scott Smith, CEO společnosti TRUE Network

You are the Light, and that's indestructible truth

It has been said that man shall not live off of bread alone. All people need food for the soul. Dr. Jakub Tencl takes the reader on a spiritual journey and challenges previous interpretations of the realm of the unknown. “The Mystery of Life" contains 12 Chapters that expound on Jakub's personal experiences and spiritual growth.

Dr. Jakub Tencl started his spiritual journey at an early age. His earliest memories of spiritual exploration came to him through dreams. Jakub first saw his death in a dream at a young age, and that dream dramatically altered the course of his life. He became an avid researcher of spirituality.

Jakub’s lifelong search for truth led him down many paths. He obtained a deeper understanding of love, and cultivated his mind to exploring the horizons. Meditation became his guiding post to awareness. His daily meditations became a lifelong practice that aided his spiritual journey. Meditation allowed Jakub to realize that all persons are connected to the same life source.

This book is Jakub’s powerful reflection of the depth and breadth of life. Through the ups and downs of his life he unearths the fundamental truth that mastery of self is a crucial element in spirituality. Spirituality doesn't have a reward list or gifts for good behavior. According to Jakub, “in our Western thinking we only look for effectiveness, for something that can be measured, and we have a tendency to expect something conditional.”

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha Temné počátky českých dějin

You are the Light, and that's indestructible truth

Neboj se vrátit domů

Slepá místa medicíny

Kosmas