
Audiokniha Psychologie budoucnosti

O Picimínkovi
Rozhlasový skřítek Hajaja uvádějící děti do pohádky i do spánku, potkává často skřítka Picimínka, který chce, aby bylo lidem veselo. A na návštěvu přivolal i skřítka Vlakáčka, který dohlíží na včasné odjezdy a příjezdy vlaků na nádraží v Dršovicích.

O panáčkovi Bomiňovi a panence Palele
Kdo jsou Bomiňa a Palele? Ohnivý panáček, který podpaluje a udržuje oheň v kamnech, a upopelená panenka s nařasenou sukní, která se zase stará, aby se z každé nežádoucí jiskřičky stalo jen smítko popela. Spolu hospodaří nejprve u babičky, co cinká svou omrzlou patičkou …

Po pohřbu
„Ale zavraždili ho přece, ne?“ Tak pravila na smuteční hostině svého bratra Richarda v rodinném sídle Enderby Hall Cora Lansquenetová – jako obvykle zcela nepatřičně. Zbylí příslušníci rodu Abernethieových měli za to, že jejich nejstarší člen zemřel sice předčasně, leč …

Žena pro třetího krále
Královna Richenza, jedna z nejzajímavějších ženských postav českých dějin na počátku 14. století přichází do Čech coby velmi mladá nevěsta krále Václava II., plná nadějí a iluzí. O ty jí velmi rychle připraví nejen sám Václav, ale hlavně jeho děti a jejich chůvy, které …

Adam ze Zbraslavi a případ královského levobočka
Mladý šlechtic Adam, člen družiny českého krále Václava III. a králův přítel a důvěrník, je povolán ke královskému dvoru, aby zde řešil řadu záhadných případů.

Krysař (četba)
Nesmrtelná Dykova novela vznikala původně pro literární týdeník Lumír. Ten ji otiskoval na pokračování v letech 1911-1912 pod názvem "Pravdivý příběh". Název Krysař získala novela až při knižním vydání v roce 1915.V režii Markéty Jahodové čte Jiří Dvořák.

Rozprávkové Vianoce
Dramatizované spracovanie rozprávok. Účinkujú: Emíliou Vášáryová, Dušan Jamrich a další

Mne soudila noc
Rozhlasová dramatizace prvotiny spisovatelky a lékařky Valji Stýblové s Ivanem Trojanem a Jiřím Langmajerem v hlavních rolích. V prvním dvojčísle Literárních novin z roku 1949 vyšel Stýblové úryvek z prózy Mne soudila noc, s níž uspěla v literární soutěži nakladatelstv…

Krysař (1979)
Restaurované, méně známé zpracování Dykovy předlohy. Námět Krysaře vychází ze saského, staroněmeckého motivu, který Dykovi posloužil jako volné schéma svého díla. Účinkují Vladimír Šmeral, Miloš Hlavica, Jana Šulcová, Jan Teplý, Svatopluk Skládal a další.

Poslední slovo
Pohádka na motivy příběhu H. Ch. Andersena. Princezna Karin je pěkně sebevědomá. Nejradši by řídila všechno na zámku, v celém království a koneckonců na celém světě. Ke všemu má připomínky. A trápí ji, že se jejich královstvíčko ničím neproslavilo. Proto uspořádá velkou…

Pohádka loupežnická (1963)
Oblíbená dramatizace jedné z nejznámějších pohádek ze sbírky Karla Čapka Devatero pohádek. Znovuobjevený a do rozhlasového archivu vrácený pohádkový poklad v režii Jiřího Horčičky.

Malý velký Paleček
Rozhlasová dramatizace slavné pohádky Jana Wericha ve skvělém hereckém obsazení a v režii Jiřího Horčičky.vypravěč (Josef Dvořák), Paleček (Taťjana Medvecká), maminka (Alena Vránová), tatínek (Petr Nárožný), bohatý pán (Rudolf Hrušínský st.), loupežníci (Jiří Sovák, Jiř…

Eliška Přemyslovna
Princezna Eliška a její dva sourozenci jsou posledními potomky slavného přemyslovského rodu. Kdo z nich usedne na královský trůn? Král Václav III., princezna Anna, nebo Eliška, kterou teta Kunhuta Přemyslovna připravovala na řeholní život ve svatojiřském klášteře na Pra…

Paní Bovaryová (hra)
Rozhlasové zpracování slavného románového příběhu ženy, která se marně pokouší naplnit svůj sen o ideální lásce. Flaubertova románová prvotina se nakonec stala také jeho neznámějším a nejúspěšnějším dílem, mnohokrát byla adaptována pro filmové plátno i divadelní jeviště…

(Ne)vinný dotazník Radka Brzobohatého 7.
Žertování u číše vína. O všem možném, ale především o divadle... Hostem Radoslava Brzobohatého v zábavném rozhlasovém pořadu je herečka Táňa Medvecká.

Barvíř na penzi
Barvíř na penzi byl okraden svou o dvacet let mladší manželkou a mladým sousedem. Oba mladí lidé, zdá se, uprchli. Barvíř najme Sherlocka, aby oba vypátral, netuší však, jakým směrem se pátrání stočí. Jiří Tomek jako Sherlock Holmes a Jaroslav Kuneš v roli Watsona.

Kateřina Zaháňská
Do jaké míry se kryje romantický portrét vznešené a poněkud záhadné "paní kněžny", jak jej do našeho povědomí uvedla Božena Němcová ve své Babičce, se skutečností? Vévodkyně Zaháňská byla nesporně pozoruhodnou osobností. Půvabem a duchaplností po léta okouzlovala nejvy…

Pohádky IX.
Pohádky autorů Pavla Gryma, Miloše Wolfa, Marie Jehličkové a Františka Nepila byly pro Supraphon nahrávány v lednu až březnu 1979 v pražském studiu Lucerna s herci Janem Fišarem, Ladislavem Peškem, Helenou Štáchovou, Josefem Kemrem, Miroslavem Masopustem, Vlastou Matulo…

Pražský chodec
Povídka Pražský chodec zakladatele moderní poezie, francouzského básníka Guillauma Apollinaira, je vstupní prózou souboru s názvem Kacíř a spol.Text je inspirován autorovým pobytem v Praze roku 1902 a patří k nejzajímavějším textům zahraničních spisovatelů o tomto městě…

Noční linka
Rozhlasová hra Pavla Landovského, kterou ovšem Československý rozhlas v premiéře v roce 1978 vysílal pod jménem Karla Steigerwalda. Dobová recenze konstatuje: "...hra, která i když nemá klasicky pevný tvar, nevšedně prokresluje podobu našeho dnešního venkova i charakte…

Zmoudření dona Quijota
Dykova tragédie o pěti dějstvích patří mezi významná díla české dramatiky 20. století. Už v dobové recenzi se hovořilo o pozoruhodné rozhlasové relaci a i dnes můžeme psát podobně. Je pravda, že výkon Ladislava Boháče je notně patetický; je to ale patos upřímný a pravdi…

Polní žínka Evelínka
Vodní i lesní žínky vystupují v pohádkách od nepaměti, ale polní žínku si vymyslel až v roce 1979 spisovatel, scénárista a milovník rozhlasu František Nepil. Kdo by neměl rád jeho vyprávění, které známe z rozhlasu i jeho knížek? Vždycky je plné laskavosti, osobitého hum…

Figurky
Figurky uzavírají Nerudovy Povídky malostranské a spolu s "Týdnem v tichém domě" tvoří rámec celého cyklu obrázků ze života pražské čtvrti, kterou autor důvěrně poznal od útlého dětství. Na Malé Straně prožil Jan Neruda víc než třicet let, v roce 1934 se narodil v Újezd…

Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka
Fraška Josefa Kajetána Tyla (1808–1856) Fidlovačka s hudbou Františka Škroupa (1801–1862) byla poprvé uvedena ve Stavovském divadle 21. prosince 1834. Tylův aktuální obrázek ze života dvojjazyčné Prahy však kupodivu neměl očekávaný divácký ohlas. Fidlovačka se hrála ješ…
