Vladimír Kovářík

Milan Navrátil

anonym

Alois Jirásek

Miroslav Doležal

Dějiny a historie

Literatura faktu a publicistika

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon

Prahou staletí (1). Reportážní zastavení v hlavním městě republiky

Z komentáře k původnímu 2LP albu 1018 2961 vydanému v Supraphonu v roce 1980 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
..Co bylo kdy o Praze napsáno, je alespoň v malém výběru v každé knihovně, na stěnách každé domácnosti i na nejvzdálenějším venkově ja alespoň jeden motiv v pěkné reprodukci, a není diskotéky, v níž by nebyla alespoň jedna deska s hudební oslavou Prahy, ať už je to symfonie, kantáta nebo prostá písnička...Trojice rozhlasových pracovníků - redaktor, vysokoškolský učitel a herec Národního divadla - kteří se rozhodli vytvořit cyklus pořadů o staleté Praze, nejsou pražští rodáci. Ale snad právě proto si uchovali venkovsky obdivnou lásku k městu, v jehož ulicích a budovách prožili většinu svého života. Proto jim nezevšednělo, proto objevují stále něco nového a podivuhodného při svých občasných procházkách i při všedních cestách do práce a z práce. Věděli, že najdou tisíce vděčných posluchačů, a dohodli se, že si neulehčí práci pouhým záznamem subjektivních pocitů ani krasořečným líčením svých dojmů. Zamítli předčítání předem pečlivě připravených textů v tichu rozhlasového studia a dali přednost živým reportážím z míst, která vyvolávají živé představy dávné minulosti...A tak jejich další spolupracovník zvukový technik, stejně zanícený milovník Prahy jako oni, bez protestů stěhoval přenosný magnetofon z místa na místo: z vyšehradských hradeb na nádvoří Pražského hradu, k Žižkově jezdecké soše na Vítkově s pohledem na někdejší Špitálské pole, na jeviště divadla kdysi Nosticova, na Slovanský a Střelecký ostrov, do kaple Betlémské a do domu kazatelů, vynesl ho nahoru do Prašné brány i na střešní terasu hotelu Intercontinental, pak zase před Staroměstskou radnici, na schody Husova pomníku, na rampu Národního muzea, natáčel v nacistických kobkách v Pečkárně, na kobyliské střelnici a ještě na mnoha místech....Rozhlasový pořad Prahou staletí si rychle získal srdce posluchačů. Přicházely stovky dopisů, pochval, ale také výtek těch, kteří se nechtěli rozloučit s tím, co si přinesli ze školy jako nezvratné jistoty, a co výsledky nového historického bádání poopravily nebo zcela vyvrátily. Ale znovu a znovu se ozývaly hlasy žádající, aby byl celý seriál otištěn, anebo ještě raději zachován na gramofonových deskách...A tak se z rozhlasového pořadu zrodila alba gramofonových desek s původní autorskou koncepcí, třeba v podobě mírně upravené a místy poněkud zkrácené, neboť reportérský projev, i když nepochybně značně sugestivní, se přece jen nevyhne občasnému opakování, konverzační mnohomluvnosti a nepodstatným detailům. První čtyři pořady, které obsahuje toto album, jsou věnovány jednak době mýtické, jak ji zobrazily staré české báje a legendy, jednak počátkům českého státu za knížat a králů přemyslovských a poté lucemburských....
Smyslem pořadů Prahou staletí - ať jde o celek nebo jednotlivé části - není však pouze poučovat. Záměr naukový je dokonce až druhotný. Především šlo a jde o to podnítit posluchače, aby se hlouběji zajímali o českou historii, aby se, byť v nezbytné zkratce, přesvědčili, že národní dějiny nejsou řada zajímavých epizod, nýbrž nepřetržitý vývojový proud, v němž vždycky, i když ne bez bojů a bez překážek, vítězily pokrokové tradice, které se nikdy nepodařilo trvale umlčet a které nacházely v každém vývojovém období dosti odvážných šiřitelů a pokračovatelů. To bude zřejmé zejména z dalších pořadů, které navazují na první čtyři: o Praze v době temna, o době obrozenské, o revolučním roce 1848, o Praze proletářské a měšťácké, o počátcích dělnického hnutí, o Praze mezi dvěma válkami, o Praze okupované, bojující a vítězné. Toto inspirativní poslání reportáží o Praze je dáno jak místy, kterými provází posluchače živé slovo, tak také množstvím ukázek z literárních děl od dávných kronik až po verše nejsoučasnější...
Přejeme vám, vážení přátelé, aby vám seriál Prahou staletí přinesl hodně podnětů k zamyšlení, k opětovné četbě knih třeba už dávno známých i k návštěvě historicky památných a krásných míst v našem hlavním městě.
Dr. Vladimír Kovářík

Hlasy českých literátů

Historicky cenné nahrávky hlasů českých literátů, natočené v průběhu 30. let 20. století.

F. X. Šalda 18. 11. 1933 (50 let Národního divadla)

Rudolf Medek 17. 10. 1937 (Památník osvobození)

Josef Kopta 19. 12. 1935 (o knihách, anketa LN)

Pavel Eisner (pseudonym Jan Ort) 12.2.1938 (o češtině a jejích zvláštnostech)

Gabriela Preissová 12. 8. 1938 (o lidových krojích na Slovácku)

Stanislav Lom 15. 4. 1938 (Zahrádkářova cesta k Bohu)

J. Š. Kubín 18. 8. 1935 (o poutích, panoptikách a vyvolávačích)

Konstantin Biebl 25. 2. 1933 (První noc na Jávě - přednáška)

Otokar Fischer 12. 4. 1936 (Velikonoční symboly v umění - přednáška)

Jaroslav Kvapil 28. 9. 1938 (Svatý Václave! - přednáška)

Antonín Matěj Píša 16. 3. 1938 (Památka na Otokara Fischera)

J. S. Machar 25. 8. 1934 (o Hálkovi a Vrchlickém)

Josef Čapek 12. 4. 1936 (O květinách a cestování)

Jiří Karásek ze Lvovic 16. 1. 1935 (o tvorbě Arnošta Procházky)

Eduard Bass 28. 4. 1936 (Knihy, které čtu)

Vítězslav Nezval 19. 3. 1936 (Poesie na vstupu do Máchova roku)

Karel Čapek 24. 12. 1937 (Pozdrav lidem dobré vůle do Indie)

Češi a Slováci na MS v ledním hokeji  (výběr)

Poslechněte si některé dochované zvukové zajímavosti a živé reportáže z utkání českých a slovenských hokejistů na MS v ledním hokeji mezi roky 1934 - 2000 

MS v ledním hokeji 1934 v Miláně (ČSR - Německo) - 1. třetina (fragment)
- reportáž z hokejového utkání o postup do play off Československo - Německo 0:1 (0:0, 0:0, 0:0 - 0:1pp),
- fragment ze závěru 1.třetiny komentuje J. Laufer

XII. MS a XXIII. ME v ledním hokeji v Praze (11.- 20. 2. 1938)
- referát - o účasti a titulech čs. hokejistů v předešlých MS, účastníci MS, rozdělení do skupin a výsledky utkání, výsledky zápasů našich hokejistů

MS v ledním hokeji 1947 v Praze (ČSR - USA 6:1) - reportáž od 2. třetiny
- reportáž z hokejového zápasu mezi ČSR - USA (6:1) - Praha,  Zimní stadion Štvanice (2:0, 1:1, 3:0)
- ČSR se poprvé v dějinách našeho hokeje stala mistrem světa a posedmé mistrem Evropy

MS v ledním hokeji 1947 v Praze (ČSR - Švédsko 1:2)
- reportáž z hokejového zápasu mezi ČSR - Švédsko (1:2) - Praha,  Zimní stadion Štvanice (0:1, 0:1, 1:0)
- v úvodu slavnostní fanfáry, hlediště vítá prezidenta Dr. E. Beneše

MS v ledním hokeji 1959 v Praze (ČSR - Kanada 5:3) - finále, 1. třetina
- přenos z pražské Štvanice - poslední finálový zápas (1. třetina 2:0)

MS v ledním hokeji 1978 v Praze (ČSSR - Finsko 6:4) - od 15 minuty 2. třetiny (2:4) a 3. třetina
ČSSR - Finsko (6:4) - (1:3, 2:1, 3:0)

MS v ledním hokeji 1985 v Praze (ČSSR - SSSR 2:1) - 1. třetina
- 1.třetina finálového utkání (2:0)

MS v ledním hokeji 2000 v Petrohradě (ČR - Slovensko 5:3) - finále, 1. třetina
- část 1. třetiny finálového zápasu, snímek končí ve 13. minutě utkání za stavu 3:0

Emil Hácha

Vánoční projev prezidenta Emila Háchy 24. 12. 1938
rozhlasový vánoční projev prezidenta česky, slovensky a ukrajinsky

Projev prezidenta E. Háchy k národu 16. 3. 1939 - vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava
rozhlasový projev o novém státoprávním uspořádání

Výzva státního prezidenta E. Háchy 18. 11. 1939
rozhlasový projev k tragickým událostem posledních dnů a výzva k zachování klidu a pořádku

Vánoční projev prezidenta E. Háchy 24. 12. 1939
štědrovečerní poselství Národního souručenství, v jehož rámci učinil projev k národu státní prezident dr. Emil Hácha

Projev prezidenta Emila Háchy 8. 11. 1941 (Výzva ke klidu)
Výzva ke klidu - rozhlasový projev státního presidenta dr. Emila Háchy

Projev E. Háchy po atentátu na R.Heydricha 30. 5. 1942
rozhlasový projev státního prezidenta dr. Emila Háchy po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha

Zmoudření dona Quijota

Dykova tragédie o pěti dějstvích patří mezi významná díla české dramatiky 20. století. Už v dobové recenzi se hovořilo o pozoruhodné rozhlasové relaci a i dnes můžeme psát podobně. Je pravda, že výkon Ladislava Boháče je notně patetický; je to ale patos upřímný a pravdivý, odpovídající plně záměru ukázat střet snílkovského světa se světem realistickým, který přistřihuje vše kolem sebe podle svého nevelkého rozhledu. Oč je Boháčův Quijote patetičtější v celé hře, o to je působivější v tragickém závěru, v němž odhazuje rytířské snění a přijímá malý, přízemní svět v němž však nedokáže žít. Vedle Ladislava Boháče tato hra připomněla zapomenutého, avšak skvělého rozhlasového herce Antonína Zíba v roli rozšafného Sancho Panzy nebo Františka Hanuse jako chtivého otce Pedra.

Divadlo, divadlo, divadlo / George Bernard Shaw

Divadlo, divadlo, divadlo - miniserie určená pouze pro digitální prodej je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým. 
 
George Bernard Shaw (*26. 7. 1856 - 2. 11. 1950} byl anglický dramatik, prozaik a esejista irského původu, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1925. 
Své pravé umělecké pole našel Shaw až v dramatické tvorbě, ve které uplatnil svůj jasný, kritický a ironický intelekt. Stal se zakladatelem moderního anglického dramatu a nejvýznamnějším anglickým dramatikem po Williamu Shakespearovi. 
České divadlo, po staletí ovlivňováno a poznamenáno shakespearovským kultem, ve 20. století obrátilo pozornost k dílu Shakespearova protichůdce a představitele typické anglické komedie, jakým byl G.B.Shaw. 
Je typické, že jej neprve objevilo Národní divadlo a postupně uvádělo jeho díla, která však nedosáhla většího množství repríz /Člověk nikdy neví (1906), Živnost paní Warenové (1907), Motýl (1908)/; první velký úspěch zaznamenala hra Pygmalion (1913), která se stala oporou kmenového repertoáru NDa hrála se až do dvacátých let. Dalším velkým úspěchem byl Caesar a Kleopatra (1917). Ještě ve válečném období upoutával české prostředí svým odsudkem války a svou pacifistickou tendencí. 
Nové nastudování Živnosti paní Warenové je podstatně úspěšnější a i další hry G.B Shawa (Pekelník, Kateřina Veliká, Milionářka, Svatá Jana, Androkles a lev a další) , které mají na repertoáru už i další česká divadla (Vinohradské, Realistické, Komorní a i divadla v Brně aj.) přibližují jeho dílo skoro v jeho celistvosti 
Naše divadlo se tedy může pyšnit tím, že vycítilo velikost G.B.Shawa již v jeho prvních jevištních rozbězích. Nešlo mu přitom jen o jeho zábavnost, která zaručuje 
divácký úspěch; šlo mu o životní a světový názor dramatika, který byl blízký české povaze svým úsměvným skepticismem a sarkastickou kritičností.

Klement Gottwald

Projev K. Gottwalda na Staroměstském náměstí 21. 2. 1948
celý projev na shromáždění lidu na Staroměstském náměstí o příčinách a pozadí vládní krize po demisi vlády

Projev K. Gottwalda na Václavském náměstí 25. 2. 1948
celý projev předsedy vlády na manifestaci pracujících k překonání vládní krize a vytvoření nové vlády

Projev K. Gottwalda na sjezdu rolníků 29. 2. 1948
projev Klementa Gottwalda na manifestačním celostátním sjezdu rolníků na Václavském náměstí

Projev K. Gottwalda na pohřbu Jana Masaryka 13. 3.1948
projev pronesený předsedou vlády Klementem Gottwaldem na smutečním obřadu státního pohřbu ministra zahraničí Jana Masaryka v Pantheonu Národního muzea

Projev K. Gottwalda k přijetí nové ústavy 9. 5. 1948
projev předsedy vlády Klementa Gottwalda k přijetí nové ústavy na slavnostní schůzi Ústavodárného národního shromáždění ve Vladislavském sále Pražského hradu

Projev K. Gottwalda po zvolení prezidentem 14. 6. 1948
slova nového prezidenta k pracujícím, pronesený z hradního balkonu v 18.00 hod.

Projev K. Gottwalda v Brně 10. 7. 1948
několik slov prezidenta K. Gottwalda k občanům na brněnském nádraží

Rozhlasový projev K. Gottwalda k úmrtí J. V. Stalina 7. 3. 1953

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha Prahou staletí (1). Reportážní zastavení v hlavním městě republiky

Češi a Slováci na MS v ledním hokeji (výběr)

Emil Hácha

Divadlo, divadlo, divadlo / George Bernard Shaw

Zmoudření dona Quijota

Hlasy českých literátů

Klement Gottwald