Jan Drda

Miroslav Masopust

Rudolf Hrušínský

Antonín Hardt

Jan Řeřicha

David Schneider

Daniel Rous

Sylva Sequensová

Josef Brozman

Josef Vinklář

Věra Kubánková

Vlastimil Brodský

František Filipovský

Vítězslav Bouchner

Artur Šviha

Luboš Hloušek

Děti a mládež

Klasika

<p>Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.</p>

Radioservis a.s.

O Matějovi a Majdalence

Když pantáta odmítne dát Matějovi svoji dceru Majdalenku, vyžene ho z chalupy. Nebohému chlapci nezbude než vyrazit do světa.Podle pohádky Jana Drdy pro rozhlas napsal František Pavlíček.Hrají: David Schneider, Sylva Sequensová, Rudolf Hrušínský st., Vlastimil Brodský, Josef Vinklář a další. Režie: Karel Weinlich. Natočeno v roce 1980.

Léčivá meditace

Tajemství Otčenáše a čaker podle E. Cayceho. Meditační CD zprostředkovává léčení, ztišení, uvolnění se, a to prostřednictvím harmonizace čaker. Meditace bývá více spojována s východní filozofií, ale křesťanství má své vlastní meditační tradice. Jedná se o soustředění na ideál Kristova vědomí. Meditaci si můžete pouštět také na dobré spaní a uklidnění mysli.

Povídky o zvířatech (Můj obchod se psy, Má drahá přítelkyně Julča)

Lidé mají rádi zvířata - nejen, že je pozorují, ale že se v nich vidí. Tuší a čtou z nich vlastnosti, jež v nich samých bývají utajeny. To je všeobecná věc. Někdy si z nich odvozují vlastnosti, které jim samým chybí. U psů hledají věrnost, přítulnost, nahrazují jim kamarády. Přímočarost zvířete, jeho instinktivní chování, působí na lidskou psychiku osvobodivě.
Humorista Jaroslav Hašek měl zvířata rád od malička. Už v domácnosti jeho matky se všichni museli podřídit panovačným choutkám jejich kocoura Bobeše, z něhož se postupně vyvinul tyran, ovládající celou rodinu. 
To však Jaroslav netušil, že se v dospělém věku stane znalcem různých druhů psů - kynologem, a že "svět zvířat" se stane jeho profesí. Jako literát - humorista totiž nenašel zaměstnání (redakce se bály jeho štiplavého humoru) - a proto vstoupil do časopisu Svět zvířat, jehož redakce i zvěřinec jsou umístěny v Košířích. Jsa nyní redaktorrm "odborného listu" musel se naučil "pomlouvat zvířata", totiž shánět poznatky a detaily o jejich vlastnostech, aby uspokojil zájem čtenářů. V prvním "zvířecím fejetonu", otištěném v tomto časopise, nazvaném příznačně O jednom hrozném psu, vytvořil portrét psa- tuláka, který byl navenek "tak ošklivý" - až byl krásný. Po zákonu uměleckého obrazu vyjádřil zde vlastní ideál tuláka, bohéma a satirika. 
V redakci Světa zvířat získal nový redaktor obrovskou zkušenost. Naučil se pracovat s prameny a příručkami - Brehmův Život zvířat byl mu každodenní zoologickou příručkou. Psal o všem možném - o opicích psohlavých paviánech, o žralocích u Messiny, o afrických ptácích a jiných zajímavostech ze života zvířat. Jenže nic netrvá věčně. Po čase, když jeho prameny začaly vysychat, začal objevovat nové, neznámé rysy a vlastnosti - a když ani to nedostačovalo - začal si prostě "neznámé" tvory vymýšlet. S gustem mystifikátora psal o prahorní bleše inženýra Kúna, o ještěrech a ptácích třetihor, dokonce si dovolil přejmenovat sojku na nový druh ptáka "ořešníka" - protože prý sedává na ořechu - a podobně. 
Odběratelé a odborníci -zoologové se pochopitelně dotazovali, psali a stěžovali si majiteli listu - a Hašek dostal "padáka". Ten se však nevzdal. Rozhodl se pro samostatné podnikání. Na jméno své ženy, která neměla o jeho plánech ani tušení - založí si vlastní obchod se zvířaty. - čili tzv. Kynologický ústav 
A začal podnikat. V časopise Svět zvířat i jinde nalezneme řadu inzerátů, v nichž Hašek oznamuje, že zakoupí různé druhy psů, které umístí ve vlastním zvěřinci. Jak sehnat dostatečné množství exemplářů, nemáte-li peníze, abyste je mohl zakoupit? Hašek si věděl rady. Najal sluhu Čížka, košířského občana, který nejen že dovedl psy, dovedl je také opatřit. Na svých potulkách Prahou odlákával chovatelům jejich miláčky a sbíral některé zatoulané "exempláře", které pak uzavřel v Haškově košířském obchodu. Jak se o tom dočtete ve Švejkovi. 
 
A tím jsme u našich dvou ukázek.
 V první z nich, v humoresce Můj obchod se psy, líčí autor humorně, jak došlo k založení "kynologického ústavu" a jak sluha Čížek obstarával nové exempláře. Všechny okolnosti nasvědčují tomu, že tato brilantní "zvířecí" humoreska je do značné míry vzata ze skutečností - dnes by se řeklo, že to je vlastně reportáž, anebo "literatura faktu". 
Podobně je tomu i v druhé ukázce, s názvem Má drahá přítelkyně Julča. Zdánlivě jde o fantastickou grotesku. Je možné, aby se cvičená opice psohlavého paviána zmocnila pistole a v kroji tyrolského citeristy Jägerleho vystrašila výstřelem stařičkého trafikanta, bydlícího v přízemí v Košířích čp. 249 pod Cibulkou, téměř k smrti? Tady zřejmě pracovala Haškova humorná fantazie. 
Jenže: dlužno podotknout, že šimpanzí samice Julča, alias "tyrolák Jägerle", skutečně v roce 1909 v Praze existovala! Vystupovala jako cvičená opice v pražském Varieté (dnes Divadlo v Karlíně), zprvu společně s cvičeným opičákem "konzulem" Petrem. Zanedlouho poté, když o jeden a půl roku mladší opičák Petr svými kousky Julču zastínil, octla se "na penzi" a byla zřejmě dodána do zvěřince Světa zvířat v Košířích. Že v ní její cirkusové návyky a touha po uměleckých produkcích zřejmě neutuchly, o tom svědčí naše ukázka. Podle názoru literární kritiků může být tato "zvířecí" causerie Haškova klidně srovnávána s humoreskami Chestertona, Wilda, Čechova a jiných evropských humoristů. 
Slyšíme-li tyto dvě ukázky brilantního "zvířecího" humoru, zde v interpretaci Vojtěcha Dyka, napadne nás zvláštní věc: tento autor musel mít psy a zvířata velice rád, neboť je dovedl nejen bedlivě pozorovat, ale dovedl se vciťovat do jejich světa a charakterizovat ty jejich vlastností, jež se až nápadně podobají lidským; Jako milovník a přítel zvířat nacházel Hašek modely chování, jež bývají u lidí skryty zástěnou "výchovy" a přetvářky. Zvířata mají prostě čistou duši - jsou naivní a bezprostřední, jako děti, ale nedovedou lhát. Jsou proto hlubinným zrcadlem lidského chování a lidské duše. Snad proto si je Hašek tolik oblíbil. 
S jistou nadsázkou lze říci, že Haškův přístup ke srovnání života zvířat a lidí je u tohoto autora nejen jímavý, ale i v jistém smyslu - filozofický. 
Radko Pytlík

Dobré a ještě lepší pondělí

Výbor z autorových fejetonů.

Spejbl's herzliche Metaferosen, Der Wiehnachtskarpfen. Der Weihnachtsgeschichte mit einem Weihnachtsgruss von Spejbl & Hurvínek

Spejbl und Hurvínek gehören zu den populärsten dramatischen Helden des tschechoslowakischen Theaters und es stört auf keinen Fall, dass es sich nur um Helden aus Lindenholz handelt und dass ihnen Andere Leben verleihen. Auch Marionetten können das Recht auf Unsterblichkeit gewinnen, wie es eine Reihe beliebter komischer Type im Puppentheater voriger Jahrhunderte beweist.
Spejbl und Hurvínek hatten von Anfang an gute Voraussetzungen dazu. Sie sind aus gutem Behagen und guter Laune entstanden, aus der Sehnsucht nach Vermittlung der Freude und mit der ernsten Absicht, mit Hilfe von Puppen den Leuten einen krümmen Spisegel ihrer Tugend und Untugend entgegenzustellen.
Sie sind schon ziemlich lange da in dieser Welt: Spejbl betrat die Bretter, die die Welt bedeuten, zum erstenmal schon im Jahre 1920, sein unruhiger Sohn Hurvínek um sechs Jahre später. Ihre plastische Gestaltung ist ein Werk der geschickten Holzschnitzer Karel und Gustav Nosek von Plzeň und dal Leben hat ihnen der ČSSR-Nationalkünstel, Prof. Josef Skupa (1892-1957) eingenhaucht. Und schon von Anfang an haben sie die Sympathien der kleinen wie auch der grossen Zuschauer gewonnen. Nach den ersten Soloauftritten und Dialogen wurden sie allmählich Helden einer ganzen Serie von dramatischen Geschichten, Revuen, Schwänken mit Gesängen und Komödien. Das Theater Spejbl und Hurvínek, das sich als die erste moderne professionelle Puppenbühne in der Tschechoslowakei im Jahre 1930 konstituierte, hat bis heute über 160 Komödien, Revuen und Bühnenfolgen aufgeführt, in denen Spejbl und Hurvínek ganz alltägliche wie auch ausserordentlich phantastische Abenteuer erlebten. Schon in den dreissiger Jahren verbreitete sich ihre Popularität durch die Schallplatten; kühn und mutig sind sie vor die Film- und Fernsehkamera vorgetreten und ihre Geschichten sind für die Leser auch in Zeitschriften und Büchern erhalten.
Trotz aller verrückten Geschichten, in denen sie Exkursionen in die Vergangenheit und zukunft, in unbekannte Windel unseres Landes, wie auch zur bewundernswerten kosmischen Zivilisation unternommenen haben, sind ihre Domäne Dialoge, Diskussionen auf der Vorbühne geblieben, die in die visuellen Programme der Puppenauftritte eingeschlossen wurden, von einem Thema zum anderen flatternd je nach Laune der Autoren, Erziehung, Schule, Generationsstreite, Erfahrungsaustausch, die immer aktuellen Fragen des Charakters und der Stelle eines Einzelnen in der Gesellschaft, Freundschaft, Sex und Liebe, all das sind Themen ihrer Gespräche, die trotz aller Verschiendenheit eine gemeinsame Anregung haben: alles wird mit einer optimistischen Ansicht der Welt gelöst, ohne Schadenfreude und Bosheit, und mit einem freundlichen, verständnisvollen, aber auch aufmunternden Lächeln.
Das sind Spejbl und Hurvínek, die tschechischen Marionetten, die sich würdig zur Seite ihrer grossen Vorläufer, wie Punch, Guignol, Petruschka, Hanswurst, Karagöza und anderer mit menschlicher Dummheit und Bosheit kämpfenden komischen Helden angereiht haben.
Das Theater Spejbl und Hurvínek ist im Jahre 1945 aus seiner ersten Wirkungsstätte in Plzeň nach Prag übersiedelt und seine Geschichte begannen nach dem Tod seines Gründers die Schüler Prof. Skupas zu schreiben. Wesentlich erhöhte sich auch die Zahl der Auslandsreisen und die Popularität beider Puppen hat bald die Grenze des Landes überschritten, wo sie eigentlich zu Hause sind, vor allem seitdem der Nachfalger vom Prof. Skupa, verdienter Künstler der ČSSR, Miloš Kirschner (geb. 1927), seit 1966 Direktor des Theaters, die S+H Dialoge in der Sprache des Landes zu interpretieren begann, wo das Theater Gerade gastierte. Bis heute trat das Theater Spejbl und Hurvínek in 25 Ländern von vier Kontinenten auf und seine Protagonisten sprachen fünfzehn Sprachen: ausser englisch, deutsch, russisch und frantösisch war es auch auf flämisch, arabisch und japanisch.
Ausser Tschechoslowakei sind Spejbl und Hurvínek sehr beliebt vor allem im deutschsprachigen Gebiet. Das Theater spielt fast regelmässig in der BRD, DDR und Westberlin, und Spejbl und Hurvínek tretenb dort oft im Rundfunk und Fernsehen auf. Die ausserordentliche Sympathie, derr sich dort Spejbl und Hurvínek erfreuen, beweist auch die dritte Auflage ihrer Texte im Henschelverlog Berlin, deren Auswahl in Kürze die Dramaturgie der letzten zwanzig Jahre erfasst. Eine ähnliche Probe des eigenartigen Humors von Spejbl und Hurvínek ist auch diese Schallplatte.

Pavel Grym

Dobrou a ještě lepší neděli

Krátká humorná zamyšlení nad lidskými a společenskými nešvary.

Máslem dolů

Petr Šabach čerpá náměty ze života svého, svých přátel a kombinuje je do příběhů s přirozenými pointami způsobem neobyčejně věrohodným, jenž má navíc dar oslovovat všechny generace. Velkou oblibu získal pak zvláště u mladých lidí. K tomu jistě přispěly i filmy, které vznikly na základě Šabachových knih (Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo, U mě dobrý, Občanský průkaz), ale zároveň mimořádně lidský, sdělný a bezprostřední styl autorova vyprávění. Vyšly mu úspěšné tituly Babičky, Hovno hoří, Jak potopit Austrálii, Opilé banány, Putování mořského koně, Škoda lásky, Zvláštní problém Františka S. 
Zatím poslední dílo, novela Máslem dolů, je z významné části dialogem dvou přátel Arnošta a Evžena, vedeném v hospodě nazvané Ticho. Název knihy nejen upozorňuje na situaci, kterou každý z nás zná při pádu namazaného pokrmu, ale symbolicky pojmenovává několik základních rovin událostí knihy. Vypravěč Arnošt sleduje jako pozorovatel dění, kterému nemůže zabránit, ale je schopný nalézt humor a komiku i v obyčejnosti.
Tomáš Hanák je vypravěčem a zároveň Arnoštem, Petr Šabach čte postavu Evžena.
Třebaže jde o zcela odlišné typy interpretace- ušlechtilá dokonalost Tomáše Hanáka proti chraplavé přirozenosti Šabacha-získávají si oba posluchače věrohodnou invencí v dialogu i v líčení groteskních i všedních okamžiků svých životů. 

Petr Šabach nejen autorem, ale i jedním z hrdinů svého díla!

Ze Soboty na Šimka (1)

Krátká divadlení představení v žertovném duchu předvádí Luďek Sobota a Ladislav Šimek. Účinkuje také Petr Nárožný.

Geschichten vom Hündchen und Kätzchen

Geschichten vom Hündchen und Kätzchen - audiokniha obsahuje vybrané příběhy z Povídání o pejskovi a kočičce v němčině. Hovoří Günter Grabbert. Autor Josef Čapek.

AI for Lawyers: How Artificial Intelligence is Adding Value, Amplifying Expertise, and Transforming Careers

<p>Artificial intelligence is transforming the legal profession — and this book shows lawyers how to harness it. Written by Noah Waisberg and Alexander Hudek, the lawyer-and-computer-scientist team behind the pioneering legal-AI company Kira Systems, AI for Lawyers is an approachable, practical guide to how AI is already reshaping legal work. Drawing on contributions from experts in e-discovery, legal research, expert systems, and litigation analytics, the authors explain how AI improves case outcomes, creates new efficiencies, manages risk, strengthens business development and client retention, and frees lawyers to do more meaningful work. From contract analysis and legal research to judicial prediction and eDiscovery, the book maps the concrete advances driving these changes. Whether you practice in a small firm or a global one — anxious about how AI might change law or eager to capitalize on it — this is an essential guide to the profession's future.                                    
								</p>

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha O Matějovi a Majdalence