Bohumil Bezouška

Soběslav Sejk

Autobiografie a biografie

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon

Noví hrdinové okamžiku

Z komentáře Bohumila Bezoušky k původnímu 2LP albu 1218 0661 "Noví hrdinové okamžiku" vydanému Supraphonem v roce 1985 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Nebyla to jen snaha přispět k oslavě 100. výročí otevření Národního divadla, co mě přivedlo k myšlence napsat pokračování Průchových Hrdinů okamžiku. Osudy, touhy, myšlenky a názory starých herců mě průběžně zajímaly už od mých divadelních začátků. A jak šel život u divadla, množily se i vlastní poznatky, prožil jsem leccos, co tvořilo tu i tam analogii, a teprve pak jsem monology mohl napsat - a to bez ohledu na jakékoli jubileum. HRDINOVÉ OKAMŽIKU! Dovolil jsem si použít titulu Jaroslava Průchy nejen proto, že o žádném lepším prozatím nevím, ale především proto, že myšlenka zpodobnit a zpřítomnit některé z herců naší slavné divadelní minulosti není má a je výhradně Průchova. Milý Jaroušek Průcha! Určitě by mně neměl mou troufalost
za zlé - jeho monology ze čtyřicátých let čekaly na pokračovatele stejně jako budou moje čekat na svého....Nemusím snad dodávat, že monology tak jak jsou, nebyly nikdy prosloveny. Jsou v nich jen fakta, slova a myšlenky té které postavy a úkolem mé fantazie bylo dát jim tvar monologu. Stál jsem někdy před stejným problémem jako Průcha. Nabízela se mi lákavá témata jako Zdeněk Štěpánek, Jiří Steimar, František Roland, Bedřich Karen, Saša Rašilov, Míla Pačová, Leopolda Dostalová a jiní, ke kterým jsem sice měl blízko a osobně je znal, ale které má divák ještě příliš v živé paměti: couvl jsem před nimi, stejně jako Průcha kdysi couvl před Vojanem a nechal o něm pouze vyprávět Pravoslava Řadu. Myslím si, že Václav Vydra a Rudolf Deyl s Růženou Naskovou jsou pro dnešek mezi hranicí a lze jen čekat, až přijde Průchův a můj pokračovatel, který se možná teprve učí číst a psát. 
Když jsem dokončoval první verzi své práce, umíral Jan Pivec. Často jsem s ním o pásmu monologů hovoříval a četl jsem mu z nich. Měl jsem radost z jeho zájmu a vyslechl jsem řadu jeho moudrých rad. A tak památce velkého českého herce Jana Pivce své monology připisuji.
Nuže, prosím, poslouchejte!

Pozn.vydavatele: pro digitální vydání jsme zvolili vydání nejprve prvního LP původního kompletu
Druhé LP vyjde jako samostatný titul v únoru 2020.

Hlasy českých literátů

Historicky cenné nahrávky hlasů českých literátů, natočené v průběhu 30. let 20. století.

F. X. Šalda 18. 11. 1933 (50 let Národního divadla)

Rudolf Medek 17. 10. 1937 (Památník osvobození)

Josef Kopta 19. 12. 1935 (o knihách, anketa LN)

Pavel Eisner (pseudonym Jan Ort) 12.2.1938 (o češtině a jejích zvláštnostech)

Gabriela Preissová 12. 8. 1938 (o lidových krojích na Slovácku)

Stanislav Lom 15. 4. 1938 (Zahrádkářova cesta k Bohu)

J. Š. Kubín 18. 8. 1935 (o poutích, panoptikách a vyvolávačích)

Konstantin Biebl 25. 2. 1933 (První noc na Jávě - přednáška)

Otokar Fischer 12. 4. 1936 (Velikonoční symboly v umění - přednáška)

Jaroslav Kvapil 28. 9. 1938 (Svatý Václave! - přednáška)

Antonín Matěj Píša 16. 3. 1938 (Památka na Otokara Fischera)

J. S. Machar 25. 8. 1934 (o Hálkovi a Vrchlickém)

Josef Čapek 12. 4. 1936 (O květinách a cestování)

Jiří Karásek ze Lvovic 16. 1. 1935 (o tvorbě Arnošta Procházky)

Eduard Bass 28. 4. 1936 (Knihy, které čtu)

Vítězslav Nezval 19. 3. 1936 (Poesie na vstupu do Máchova roku)

Karel Čapek 24. 12. 1937 (Pozdrav lidem dobré vůle do Indie)

Plody vzdělanosti

Komedie o tom, co se stane, když se smíchá ruská duše, spiritismus a potřeba přikoupit pozemky. Inscenace z roku 1962, ve které uslyšíte legendární herce Otomara Korbeláře, Nelly Gaierovou, Eduarda Kohouta, Jiřinu Šejbalovou, Stanislava Neumanna a další.Komedii Plody vzdělanosti psal Tolstoj paralelně s tragédií Vláda tmy v roce 1886, ale nedokončil ji. O tři roky později ho jeho děti a manželka přesvědčily, aby hru dopsal pro potřeby domácího představení v Jasné Poljaně. Tolstoj se nakonec nechal přesvědčit a dokonce se ujal i režie. Obsazení zahrnovalo jeho čtyři děti, dvě neteře, soudního žalobce z Tuly a soudce z Moskvy.Osoby a obsazení: Leonid Fjodorovič Zvězdincev (Otomar Korbelář), Anna Pavlovna, jeho žena (Nelly Gaierová), Betsy, jejich dcera (Viola Zinková), Vasilij Leonidyč, jejich syn (Emil Konečný), Krugosvětlov, profesor (Felix le Breux), doktor (Eduard Kohout), Marie Konstantinovna (Eva Sirotková), Petriščev (Soběslav Sejk), Grosman (Josef Gruss), tlustá milostpaní (Jiřina Šejbalová), Sachatov (Miroslav Doležal), Fjodor Ivanyč (Antonín Zíb), Grigorij (Bohumil Bezouška), Jakov (Miloš Zavřel), Semjon (Vladimír Brabec) a další. Režie: Jiří Roll

Maškaráda

Michail Jurjevič Lermontov: Maškaráda. Drama ruského klasika - tragédie muže, kterého společnost zbaví poslední víry v čest, poctivost a upřímnost člověka. Překlad Emanuel Frynta. Režie Miloslav Jareš.Osoby a obsazení: Osoby a obsazení: Jevgenij Alexandrovič Arbenin (Vladimír Šmeral), Nina, jeho žena (Jarmila Smejkalová), kníže Zvjozdič (Václav Voska), baronesa Štralová (Vlasta Chramostová), Afanasij Pavlovič Kazarin (František Hanus), Adam Petrovič Šprich (Karel Houska), neznámý (Miroslav Doležal), doktor (Bedřich Bobek), starý pán (Václav Piskáček), Ivan, sluha knížete Zvjozdiče (Artuš Kalous), sluha Arneninův (Eduard Kašpar), komorná (Štěpánka Holečková), paní domu (Jindra Hollmanová), bankéř (Bohuš Hradil), hráči (Karel Kastner, Karel Fořt a Vladimír Salač).Natočeno v roce 1954.

Má protentokrát obsazená vlast

Národní divadlo, 5. června 1939. Uvedením Smetanovy Mé vlasti, přenášené živě Československým rozhlasem a přejímané radiostanicemi v Paříži a v Oslo, vrcholí Pražský hudební máj - mimořádný festival, který vznikl z iniciativy dirigenta Václava Talicha a jehož cílem bylo "narovnat naši páteř a naplnit nás pocitem důstojné svébytnosti".Děj Molkovy hry se odehrává během zvukové zkoušky zmiňovaného slavnostního provedení Smetanova cyklu symfonických básní, jejíž hladký průběh naruší neočekávaná skutečnost. Tři muzikanti hodlají během přímého přenosu přečíst politické provolání ke zbytku Evropy v přesvědčení, že je třeba využít jedinečné příležitosti k vyslání signálu o skutečném stavu smutné české existence. Taková zpráva, zveřejněná v orchestru půl hodiny před zahájením přenosu, působí pochopitelně jako nálož dynamitu?Jsou Zděněk Němec, Josef Morávek a Egon Ledeč ztělesněním odvahy, která se nebojí vyjádřit své přesvědčení a bojovat za něj, nebo hazardéři, jež neženou do katastrofy jen sebe, ale všechny zúčastněné? Jaké může mít takové jednání následky? Všechny strany sporu se obrací k dirigentskému stupínku, k Václavu Talichovi. 
Hlavní roli VáclavaTalicha ztvárnil Viktor Preiss, role tří rebelujících muzikantů si zahráli Pavel Batěk, Martin Finger a Petr Lněnička.

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha Noví hrdinové okamžiku

Plody vzdělanosti

Má protentokrát obsazená vlast

Hlasy českých literátů

Maškaráda