Vítězslav Nezval

Ludmila Stambolijeva

Dramatizace

Poezie

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon

Moderní české a slovenské básnické sbírky III.

Původní 2LP komplet 2 58 0411 Moderní české a slovenské básnické sbírky III. věnovaný tvorbě Vítězslava Nezvala, Viléma Závady a Ivana Kraska vydal Supraphon v roce 1970 - nyní tento komplet vydáváme poprvé digitálně a bohužel již bez slovenské části, bez básně Nox et solitudo Ivana Kraska, která byla v 70.letech předána do OPUSu.

Hamlet (2001)

Nový zvukový Hamlet vychází z vtipného, až hravého překladu Martina Hilského. Režisérka Markéta Jahodová šla v úspornosti až do krajnosti. Reálné scénické zvuky užívá minimálně (zvony a zakrákání vran na hřbitově, zvuk motyky a lopaty), daleko častěji je stylizuje (mořský příboj, vítr, cinkot zbraní). Nejvíc ovšem spoléhá na umělecké prostředky svých spolupracovníků, mezi nimiž je třeba jmenovat především autora hudby Vladimíra Franze..
Osoby a obsazení: Hamlet (Jan Šťastný), Claudius, dánský král (Boris Rösner), Gertruda, dánská královna (Simona Stašová), duch mrtvého krále, Hamletova otce (Ladislav Frej), Polonius, nejvyšší komoří (Jiří Štěpnička), Ofelie, Poloniova dcera (Lenka Krobotová), Laertes, jeho syn (Martin Preiss), Horacio, Hamletův přítel (Tomáš Petřík), Rosencrantz (Martin Zahálka), Guildenstern (David Novotný), Fortinbras, norský princ (Otakar Brousek ml.), Voltemand, vyslanec (Jan Teplý ml.), Marcellus (Zdeněk Maryška), první herec (Radoslav Brzobohatý), divadelní král (Vladimír Brabec), divadelní královna (Johana Tesařová), Lucianus (Vladimír Marek), první hrobník (Petr Kostka), druhý hrobník (Jaromír Meduna) a další.

Má protentokrát obsazená vlast

Národní divadlo, 5. června 1939. Uvedením Smetanovy Mé vlasti, přenášené živě Československým rozhlasem a přejímané radiostanicemi v Paříži a v Oslo, vrcholí Pražský hudební máj - mimořádný festival, který vznikl z iniciativy dirigenta Václava Talicha a jehož cílem bylo "narovnat naši páteř a naplnit nás pocitem důstojné svébytnosti".Děj Molkovy hry se odehrává během zvukové zkoušky zmiňovaného slavnostního provedení Smetanova cyklu symfonických básní, jejíž hladký průběh naruší neočekávaná skutečnost. Tři muzikanti hodlají během přímého přenosu přečíst politické provolání ke zbytku Evropy v přesvědčení, že je třeba využít jedinečné příležitosti k vyslání signálu o skutečném stavu smutné české existence. Taková zpráva, zveřejněná v orchestru půl hodiny před zahájením přenosu, působí pochopitelně jako nálož dynamitu?Jsou Zděněk Němec, Josef Morávek a Egon Ledeč ztělesněním odvahy, která se nebojí vyjádřit své přesvědčení a bojovat za něj, nebo hazardéři, jež neženou do katastrofy jen sebe, ale všechny zúčastněné? Jaké může mít takové jednání následky? Všechny strany sporu se obrací k dirigentskému stupínku, k Václavu Talichovi. 
Hlavní roli VáclavaTalicha ztvárnil Viktor Preiss, role tří rebelujících muzikantů si zahráli Pavel Batěk, Martin Finger a Petr Lněnička.

Divadlo, divadlo, divadlo / George Bernard Shaw

Divadlo, divadlo, divadlo - miniserie určená pouze pro digitální prodej je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým. 
 
George Bernard Shaw (*26. 7. 1856 - 2. 11. 1950} byl anglický dramatik, prozaik a esejista irského původu, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1925. 
Své pravé umělecké pole našel Shaw až v dramatické tvorbě, ve které uplatnil svůj jasný, kritický a ironický intelekt. Stal se zakladatelem moderního anglického dramatu a nejvýznamnějším anglickým dramatikem po Williamu Shakespearovi. 
České divadlo, po staletí ovlivňováno a poznamenáno shakespearovským kultem, ve 20. století obrátilo pozornost k dílu Shakespearova protichůdce a představitele typické anglické komedie, jakým byl G.B.Shaw. 
Je typické, že jej neprve objevilo Národní divadlo a postupně uvádělo jeho díla, která však nedosáhla většího množství repríz /Člověk nikdy neví (1906), Živnost paní Warenové (1907), Motýl (1908)/; první velký úspěch zaznamenala hra Pygmalion (1913), která se stala oporou kmenového repertoáru NDa hrála se až do dvacátých let. Dalším velkým úspěchem byl Caesar a Kleopatra (1917). Ještě ve válečném období upoutával české prostředí svým odsudkem války a svou pacifistickou tendencí. 
Nové nastudování Živnosti paní Warenové je podstatně úspěšnější a i další hry G.B Shawa (Pekelník, Kateřina Veliká, Milionářka, Svatá Jana, Androkles a lev a další) , které mají na repertoáru už i další česká divadla (Vinohradské, Realistické, Komorní a i divadla v Brně aj.) přibližují jeho dílo skoro v jeho celistvosti 
Naše divadlo se tedy může pyšnit tím, že vycítilo velikost G.B.Shawa již v jeho prvních jevištních rozbězích. Nešlo mu přitom jen o jeho zábavnost, která zaručuje 
divácký úspěch; šlo mu o životní a světový názor dramatika, který byl blízký české povaze svým úsměvným skepticismem a sarkastickou kritičností.

Legrecital

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha Moderní české a slovenské básnické sbírky III.

Legrecital

Má protentokrát obsazená vlast

Hamlet (2001)

Divadlo, divadlo, divadlo / George Bernard Shaw