Karel Hynek Mácha

Rudolf Hrušínský

Jiří Schwarz

Dagmar Jaklová

David Vejražka

Ljuba Krbová

Taťjana Medvecká

Marek Eben

Regina Lodrová

Lenka Trhlíková

Jan Grygar

Hana Kofránková

Dramatizace

Poezie

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon

Máj

Původní LP album 1218 4027 vydal Supraphon v roce 1986 - nyní vydáváme tento titul poprvé digitálně.

Lyricko-epická básnická skladba KARLA HYNKA MÁCHY (*16.11.1810 - † 6.11.1836) vypráví ve čtyřech zpěvech a dvou intermezzech tragický příběh tří lidí:
Vilém zavraždí svůdce své milé Jarmily, aniž by věděl, že je jím jeho vlastní otec, který jej kdysi zavrhl a kvůli němuž se z něj stal obávaný vůdce loupežníků - "Lesů pán", 
Ve vězení, kde čeká na popravu, přemýšlí o vině a trestu, o životě a smrti, o marnosti, nicotě, o osudné náhodě, která jej do této bezvýchodné situace přivedla.. .
Loučí se s životem a vzpomíná na svou milou Jarmilu; sám sebe vidí jako oběť sobeckého, nemilujícího otce.
Nejsilnější moment celé básně je právě zde, ve Vilémových úvahách o životních hodnotách, o náboženství i o milované vlasti, o tom, že po smrti již není nic...
Když se Jarmila dozví o smrti svého milého, skočí do jezera a utone.
Po letech přichází na místo popravy poutník Hynek, vypravěč básně, přemýšlí nad Vilémovou lebkou a jeho kostmi a ve známém verši 
(...na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal....Hynku, Viléme, Jarmilo) se s jejich tragickým osudem ztotožní.

Naše nahrávka z roku 1984 představuje svým posluchačům nejen nejkrásnější a vrcholné dílo českého literárního romantismu, 
ale zároveň skvělý a jedinečný přednes RUDOLFA HRUŠÍNSKÉHO (*17.10.1920 - †13.4.1994)
Z komentáře Vladimíra Justla k původnímu LP albu:
...Rudolf Hrušínský dal svému Máchovi vnitřně rozdrásaným, rozervaným přednesem, nepatetickou sugestivností, frázováním 
a významově zatíženými kadencemi pečeť mimořádné jedinečnosti, stigma své vyhraněné osobnosti.
V kontrastu (ale i v jisté jednotě) k takto realizovaným čtyřem zpěvům stojí dobový vlastenecký předzpěv a především obě intermezza. 
Marek Kopelent vytvořil z Máchova textu převážně rozbitím slov - asémantický zvukový materiál, obohacený o čistě zvukové efekty. 
Byl zpracován způsobem hudební kompozice do struktur, jež vytvářejí barevné pozadí a komentář I. intermezza a polyfonii II. intermezza, 
která zvyšuje jeho dramatičnost. Pěvecký part je jednak kulisou (I. intermezzo), jednak realizuje text ve formě recitativu (první část II. intermezza).
Dalším barevným komponentem je preparovaný klavír. 
A tak i tento Máj je vlastně experimentem, neboť každé střetnutí s Máchovou geniální básní může být jenom odvážný a zároveň pokorný experiment...

Reklama ...vážně!? 4

..ve francouzštině se vyskytuje slovo réclamer, které je překládáno jako hlásit se, dožadovat se, stěžovat si, žádat, vyžadovat, reklamovat a podobně. 
V některých spojeních, jako réclamer bruyamment - tj. hartusit, francouzština odkazuje k povaze reklamy, jako nepochybně v mnoha případech hodně hlasitého vychvalování čehosi. 
Ottův slovník naučný z roku 1888 skutečně označuje slovo reklama (fr. réclame) jako přejaté do češtiny z francouzštiny ve významu "veřejného vychvalování", jak definuje jádro pojmu reklama, 
což je pravděpodobně první definice reklamy v české historii... 
 
Mozaiku "hlasitého vychvalování čehosi" jsme sestavili z archivních nahrávek (čemuž leckdy odpovídá i kvalita snímků), které vznikly ve studiích Supraphonu pro různé objednavatele v letech padesátých, šedesátých a zde, již ve čtvrtém pokračování úspěšného titulu, i sedmdesátých. Opět zde můžete slyšet scénky a skeče nahrávané pro Sazku, Knihu n.p., Sběrné suroviny, Jawu, Čs. státní loterii či Požární ochranu, pro umělce samotné či tzv PF podniku Rekrea. 
Na titulu určeném pouze pro digitální obchody účinkují jak neznámí mluvčí tak umělci jako R.A. Dvorský, František Filipovský, Jan Werich, Miloš Kirschner a mnoho dalších - opět Vám ve všech těchto scénkách nabízíme dokumenty své doby.

Tragédie Liblice

Mysteriózně-špionážní vesnické krimi s prvky utopického thrilleru z dílny VOSTO5.

Rozhlasová silvestrovská hra.

Divadelní soubor VOSTO5 se dlouhodobě netají svým vřelým vztahem k fenoménu rozhlasu. Z něj vychází i téma mysteriózní krimi Tragédie Liblice, zasazené do novoroční noci roku 2022, kdy bylo ukončeno celoplošné vysílání na středních vlnách, které zasáhlo i největší středoevropský pozemní vysílač v malé obci Liblice.

Drama na trase mezi Vinohradskou 12 a středočeskými Liblicemi převedl z jeviště do rozhlasové podoby režisér Jiří Havelka společně se skladatelem a zvukovým designérem Martinem Hůlou, členy divadla VOSTO5 a za podpory více než dvou desítek dalších hereckých interpretů včetně skutečných moderátorů a redaktorů Českého rozhlasu.

Osoby a obsazení: Vypravěč – Tomáš Hanák, Šulc – Ondřej Bauer, Asistent – Vojtěch Vondráček, Technik 1 – Jiří Vyorálek, Technik 2 – Václav Vašák, Starosta – Jiří Havelka, Místostarosta – Petr Prokop, Správce Milan – Hanuš Bor, Ředitelka – Magdaléna Borová, Jarda – Ondřej Cihlář, Vyjednávač –Tomáš Procházka, Moderátor – Aleš Cibulka, Herec – Václav Kopta, Herečka – Tereza Kostková, Hostinská – Halka Jeřábek Třešňáková, Frontman – Dalibor Gondík, Posluchač – Aleš Vrzák, Posluchačka – Daniela Voráčková, Jirka – Petr Vršek, Technický ředitel – Petr Reif, Finanční ředitel – Pavel Batěk, Šéf zpravodajství – Vasil Fridrich, Policista – Jan Hofman, Velitel – Tomáš Jeřábek, Zprávař – Vladimír Kroc, Expert – Jakub Žáček a další

Nahrávka Českého rozhlasu z roku 2025.

Reklama ...vážně!?

...ve francouzštině se vyskytuje slovo réclamer, které je překládáno jako hlásit se, dožadovat se, stěžovat si, žádat, vyžadovat, reklamovat a podobně. 
V některých spojeních, jako réclamer bruyamment - tj. hartusit, francouzština odkazuje k povaze reklamy, jako nepochybně v mnoha případech hodně hlasitého vychvalování čehosi. 
Ottův slovník naučný z roku 1888 skutečně označuje slovo reklama (fr. réclame) jako přejaté do češtiny z francouzštiny ve významu "veřejného vychvalování", jak definuje jádro pojmu reklama, 
což je pravděpodobně první definice reklamy v české historii... 
 
Mozaiku "hlasitého vychvalování čehosi" jsme sestavili z archivních nahrávek (čemuž leckdy odpovídá i kvalita snímků), které vznikly ve studiích Supraphonu pro různé objednavatele v letech padesátých a šedesátých. Ať jde o vtipnou reklamu na výherní poukázky v noblesním podání Jana Wericha a Miroslava Horníčka, písničku Jiřího Suchého využitou pro Barvy a laky či více či méně povedené "vážné" reklamní skeče či bizarní agitka na sběr starých kostí (1950), jsou tyto snímky dokumentem své doby.

Reklama ...vážně!? 5

..ve francouzštině se vyskytuje slovo réclamer, které je překládáno jako hlásit se, dožadovat se, stěžovat si, žádat, vyžadovat, reklamovat a podobně. 
V některých spojeních, jako réclamer bruyamment - tj. hartusit, francouzština odkazuje k povaze reklamy, jako nepochybně v mnoha případech hodně hlasitého vychvalování čehosi. 
Ottův slovník naučný z roku 1888 skutečně označuje slovo reklama (fr. réclame) jako přejaté do češtiny z francouzštiny ve významu "veřejného vychvalování", jak definuje jádro pojmu reklama, 
což je pravděpodobně první definice reklamy v české historii... 
 
Mozaiku "hlasitého vychvalování čehosi" jsme sestavili z archivních nahrávek (čemuž leckdy odpovídá i kvalita snímků), které vznikly ve studiích Supraphonu pro různé objednavatele 
v letech padesátých, šedesátých. Tentokrát nejde o scénky, jde o naprosto vážně míněné rady pracujícímu lidu pro bezpečnost v práci, ochrany proti požárům, o nabídky spoření či pojištění, 
nabídky nákupů letních oděvů v Jednotě či společného vyvařování v Jednotě. Nahrávky neznámých autorů a interpretů míněné naprosto vážně odlehčí poslední track pátého dílu titulů "Reklama ...vážně!?" 
- snímek Minuta s reklamou II z televizního pořadu Pojďte s námi na tah - Silvestr 1980 uvádí Jiří Lábus a Oldřich Kaisr

Linka důvěry

Česká rozhlasová hra slavila úspěchy na festivalu Prix Italia v době svého největšího rozkvětu v 60. letech. V roce 1966 získala hlavní cenu od mezinárodní poroty. Režisérem byl Jiří Horčička. Třináct nočních zastavení na telefonní lince důvěry, kde právě slouží doktorka Marie v jedinečném podání Dany Medřické.

Dobývání vesmíru

Tři, dva, jedna… vítejte na palubě a připravte se na průlet jednou z mnoha dimenzí naší historické paměti. Počínaje rokem 1957, kdy Země získala svou první umělou družici, vysílal Československý rozhlas mnoho relací týkajících se tohoto atraktivního odvětví vědy a techniky. Zejména počáteční fáze kosmických letů po roce 1961 však byla prezentována výhradně (a často velmi agilně) v souladu se socialistickou propagandou. Přestože později se neskrývaná uštěpačnost, ironie, nebo dokonce posměch vůči "druhé straně" poněkud zjemnily a autoři zpráv i reportáží volili věčnější tón, až do roku 1989 na rozhlasové vlně samozřejmě dostávaly více prostoru sovětské kosmické počiny. Přesto mají zpravodajské pořady o dobývání vesmíru svou hodnotu jako nedílná součást rozhlasové historie.

Rada moudrých - O občanských ctnostech

Podtitul tohoto pořadu zněl: "Přímé přenosy besed, které se nikdy nekonaly". Skrze citáty slavných osobností, převážně z oblasti literatury a filozofie, odpovídaly tyto osobnosti v podání předních herců na otázky posluchačů. Do éteru se tak dostaly texty, které by jinak nemohly ve své době cenzurou projít. Pořad vznikl na začátku roku 1964 v tehdejší redakci Aktualit a zajímavostí. Jeho autorkou byla Dita Skálová, jež z myšlenek slavných světových myslitelů sestavila jejich fiktivní rozhovory nad problémy současnosti. Tentokrát na téma: občanské cnosti.

Reklama ...vážně!? 2

...ve francouzštině se vyskytuje slovo réclamer, které je překládáno jako hlásit se, dožadovat se, stěžovat si, žádat, vyžadovat, reklamovat a podobně. 
V některých spojeních, jako réclamer bruyamment - tj. hartusit, francouzština odkazuje k povaze reklamy, jako nepochybně v mnoha případech hodně hlasitého vychvalování čehosi. 
Ottův slovník naučný z roku 1888 skutečně označuje slovo reklama (fr. réclame) jako přejaté do češtiny z francouzštiny ve významu "veřejného vychvalování", jak definuje jádro pojmu reklama, 
což je pravděpodobně první definice reklamy v české historii... 
 
Mozaiku "hlasitého vychvalování čehosi" jsme sestavili z archivních nahrávek (čemuž leckdy odpovídá i kvalita snímků), které vznikly ve studiích Supraphonu pro různé objednavatele v letech padesátých, šedesátých a zde, ve druhém pokračování úspěšného titulu, i sedmdesátých. Opět zde můžete slyšet scénky a skeče nahrávané pro Sazku, Tukový průmysl, Sběrné suroviny, obchodní domy Prior, Čs. státní loterii či Požární ochranu a další. Ať jde o vtipný propagační snímek pro Tukový průmysl (např. na tuk Sanu - sestru másla či olivový olej) v opět skvělém podání Jana Wericha a Miroslava Horníčka, vážně míněné nicméně vtipné scénky Spejbla a Hurvínka v neméně skvostné interpretaci Miloše Kirschnera, opět Vám v nich nabízíme dokumenty své doby.

Lucerna (1951)

Jiráskova pohádková hra Lucerna patří mezi nejznámější tituly starší české dramatiky. Zaujala již při své premiéře v roce 1905, kdy ji na scéně Národního divadla inscenoval režisér Jaroslav Kvapil. Výtvarnou stránku představení svěřil Mikoláši Alšovi a k hudební spolupráci přizval tehdejšího šéfa opery Karla Kovařovice. Ohlasy byly vesměs velmi příznivé.Věříme, že přivítáte nahrávku  ze Zlatého fondu, v níž uslyšíte Marii Burešovou, Felixe Le Breux a jako učitelského mládence Václava Vosku, kterého jsme si v pozdějších inscenacích zvykli spojovat s postavami zcela jiného charakteru. Inscenaci natočil režisér Přemysl Pražský v roce 1951.

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha Máj