Stanislav Kostka Neumann

Jaroslav Seifert

Vilém Závada

Zdeněk Štěpánek

Boris Rösner

Josef Henke

Jindřich Hořejší

Karel Jaromír Erben

Karel Hynek Mácha

Josef Václav Sládek

Eduard Cupák

Irena Kačírková

Josef Hora

Jiří Klem

Julie Charvátová

Petr Pelzer

Vladimír Holan

Jaroslav Vrchlický

Antonín Sova

Viktor Dyk

František Halas

František Hrubín

Karel Hlaváček

Jiří Wolker

Jiřina Švorcová

Vítězslav Nezval

Robinson Jeffers

Rabíndranáth Thákur

Petr Svoboda

Sergej Jesenin

Nina Divíšková

Jiří Adamíra

Luděk Munzar

Viktor Preiss

Marina Cvětajevová

Paul Fleming

Jiří Žáček

Edgar Allan Poe

Petr Bezruč

Otokar Březina

Jiří Orten

Jan Neruda

Karel Toman

Alexandr Sergejevič Puškin

Poezie

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Zdeněk Štěpánek recituje

Z komentáře Vladimíra Justla k původnímu LP albu 0 18 0628 "Zdeněk Štěpánek recituje" vydanému v Supraphonu v roce 1969 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
"Od roku 1920, kdy se vrátil z Ruska, byl Zdeněk Štěpánek velkou nadějí jako jeden z nejnadanějších herců českého divadla, a od ledna 1928, kdy poprvé hrál Raskolnikova z Dostojevského Zločinu a trestu, zařazuje se mezi největší tragiky, kteří kdy u nás hráli." Tak začíná Götzova monografie z roku 1962. Tyto superlativy a další přívlastky je možno bohatě rozmnožovat, neboť ZDENĚK ŠTĚPÁNEK (1896-1968) byl výraznou osobností ve všech oblastech hereckého reprodukčního umění. Soupis jeho divadelních, filmových, rozhlasových a televizních rolí by vydal na obsáhlou publikaci, nemluvě o jeho činnosti režisérské, scénáristické a spisovatelské. A pak je tu ještě jedna nepřehledná oblast, a to je Štěpánkova oddaná služba nedramatické literatuře, poezii, próze, komentářovým textům, činnost známá jak z jeho práce před mikrofonem, tak ze stovek vystoupení při nejrůznějších příležitostech. Archívy rozhlasu, filmu, televize, Supraphonu, pražského Divadla hudby a dalších institucí poskytují množství dokladů o Štěpánkově lásce a vzácném porozumění, s nímž přistupoval k přednesu textu….Snímky, které tvoří přítomnou desku, jsou z roku 1960. Jde o lyricko-filosofické verše nejvýznamnějšího představitele moderní indické literatury Rabíndranátha Thákura (1861-1941) a o Havrana, báseň amerického spisovatele Edgara Allana Poea (1809-1849). Thákurovy verše byly u nás před několika lety velmi oblíbeny. Znamenaly jeden z povolených průhledů do světa, navíc do myšlenkové oblasti, o níž u nás nebylo už dlouho slyšet, do atmosféry jisté exotiky, která se ve své obecné poloze ukázala jako velmi blízká a srozumitelná, jako věčné poselství moudrosti a pravdy. Štěpánkova interpretace dává této poezii právě to, co potřebuje takto chápaný význam: lidské porozumění a zkušenost života, moudrost, přesvědčivost. Je to laskavý rozhovor, žádné kázání, a je to poezie...Kráse nasloucháme a krásu slyšíme, vystavěnou ze slov, která utekla ze slovníku, aby se mohla nadýchat vůně života...Poeův Havran, napsaný na počátku čtyřicátých let minulého století, je jedním z děl, která jsou hojně překládána do češtiny...Nezvalův překlad přežil už čtyři desetiletí - je z roku 1926...Pro přednašeče je Havran úkolem velmi náročným. Štěpánkovo pojetí je v naší tradici výkonem ojedinělým a - zdá se mi - kongeniálním. Spojuje v sobě jak epickou dramatičnost textu, navíc se vzácným smyslem pro kompoziční výstavbu básně a její vnitřní členění, tak velké zvukové kvality Nezvalova přebásnění, a to včetně zvukomalebného refrénu , který má v básni několik různých valérů významových i zvukových...Štěpánkův přednes byl nezaměnitelný. Zvláštní barva jeho hlasu, pevného a přitom jakoby mírně zastřeného a rozechvělého, hlasu, který opravdu h o v o ř i l, je nezapomenutelná, protože je jedinečná a příznaková. Žádná nažehlená barvotisková krása, ale hlas volného, rozvážného tempa a prosté, přirozené laskavosti. A přitom vždy také hlas básníkův. Poeův Havran to ukazuje názorně: nic nevymizelo a neztratilo se ze známých rysů Štěpánkova hlasu, a přitom je tu vše, co potřebuje právě Poeův Havran, jak jej pojal Vítězslav Nezval na vrcholu svého poetistického období. Toto jedinečné spojení osobitých prvků básnického díla s osobnostními rysy svébytného uměleckého projevu je tajemstvím velkého přednašečského mistrovství Zdeňka Štěpánka.

Zemi krásnou, zemi milovanou

Z komentáře k původnímu LP titulu 1 18 2044 "Zemi krásnou, zemi milovanou" vydanému Supraphonem v roce 1977 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
"Recitace je nebo má být činnost, při níž umělec s láskou a pochopením vnucuje způsobem libým a strhujícím nám, kteří nasloucháme, svůj výklad básně nebo prózy a s poctivým úmyslem nás klame o dřině, která vystoupení předcházela. To všechno padne jako ušité na umění Julie Charvátové", napsal roku 1964 František Hrubín. Dva roky předtím se v jednom časopise přiznal, že při jejím přednesu neslyší "jen tóny, jež se chvějí na povrchu, ale i onu spodní melodii vyváženou z hloubi mateřštiny, z hloubi, kam proudící a stále se měnící tok mluvené všední řeči je stahován vírem básníkova úsilí"....Julie Charvátová se specializovala na poezii a prózu českých autorů od počátku novočeské literatury po nejmladší básníky, které nejednou uváděla do povědomí návštěvníků večerů poezie..nejčastěji se ve svých pořadech vrací ke svému milovanému básníku Františku Hrubínovi, vedle poezie umělé ji zajímá i tvorba lidová (Malované kvítí), vedle prózy korespondence (Božena Němcová, Rok za rokem), vzpomínky a eseje (František Hrubín, Lásky; pořad Lyry pragensis o Wolkrovi nazvaný Těžká hodina); tu jde o pásma věnovaná jednomu autorovi, jindy o tematické či žánrové kompozice (Chvála řeči české; pohádky Do usínání). Výsledkem a do jisté míry sumarizací těchto zkušeností v oblasti poezie je skladba na naší gramofonové desce. Je to kompozice historická, jakési malé dějiny české poezie. Zahrnuje dvaadvacet jmen, počínaje Máchou a Erbenem a konče Hrubínem a Ortenem. Dvaadvacet autorských individualit, dvaadvacet básní různé tématiky, jejímž společným jmenovatem je vztah k rodné zemi - odtud i máchovský název kompozice... 
Vladimír Justl, 1977

Zrcadlení

Titul plný poezie vydal v roce 1975 Supraphon v kompletu pod kat. číslem 0 88 0507-10. 
Jeho původní obal se bohužel v našem archivu nezachoval. 
 
Pedro Calderon de la Barca, Torquato Tasso, John Donne, Paul Fleming, George Gordon Byron, Jean-Arthur Rimbaud , Alexandr Sergejevič Puškin, Marina Cvětajevová, Sergej Jesenin, Josef Kainar, Vladimír Holan,... 
Ty, které byly krásné, Jak sněhy byla tvář mé paní, Ty plameni můj sladký, Co nepomine, Vždy a v každém směru, spanilá má paní, Marně jsem, miláčku, Miloval jsem vás, Bylas jako žádná, půvabná a smavá, Pocit, Má duše temná je...

Žáček: Lyrická sezóna, Okurková sezóna

Původní LP album 11 0920-1 811 věnované dvěma významným sbírkám poezie Jiřího Žáčka vydal Supraphon v roce 1989 - nyní vychází poprvé digitálně. 
Verše pro dospělé, některé humorné, jiné jako zamyšlení nad životem, aforismy a parodie - získaly si své čtenáře a v interpetaci skvělých herců Petra Pelzera, Borise Rösnera a Viktora Preisse i své posluchače. 
Hudbu napsal a na kytaru improvizuje Štěpán Rak. 
 
Lyrická sezóna 
1. Šanson 2. Popěvek o ranní vzájemnosti 3. Ofélie 4. Dívka ve studovně 5. Listy důvěrné 6. Noční představení 7. Sonet z tvé nepřítomnosti 8. Vánoce na krku 9. Napsat báseň 
10. Lyrická sezóna 11. Zapomínání 12. Klukovská vzpomínka 13. Funébrwaltz 14. Silvestrovská 15. Časové znamení 16. Milenci z velkoměsta 17. Dívka v bistru 18. Odrhovačka 
19. La belle dame sans merci 20. V kavárně 21. Jasná noci! Temná noci! 22. Ještě 23. Blues o spolykaných slovech 24. Můj přítel Yeti 25. Časová tíseň 26. Vteřina ticha 
27. Z autobiografie 28. Stromy 29. Čím kdo platí 30. Před usnutím 
 
Okurková sezóna 
1. Někdo 2. Nespravedlnost 3. Serenáda pro Otylku 4. Automobilová horečka 5. Úřad je můj celý svět 6. Názorný sonet o užitečnosti ovádů pro lyriku 7. Potíže s rýmem 8. Modlitbička 
9. Blues o výkladní skříni 10. Erotikon 11. Česká paní 1986 12. Rozvodové rozpočítadlo 13. Robot nulté série 14. Odrhovačka o ženských srdcích 15. Exkurze v pracovně básníka 
16. Bílá stránka 17. První přikázání satirikova desatera 18. Lesk a bída literární kritiky 19. Tvůrčí disciplína 20. Amor interruptus 21. Džínový song aneb Chvála češtiny 22. Kanáři 
23. Rozmarný sonet o ženách básníků 24. Ochotnická 25. Aprílový sonet o tuzemských mudrcích 26. Za pravdu 27. Výchovná zásada 28. Jádro problému 29. Epitaf současníka 
30. Televizní děti 31. Přísloví po inovaci 32. Z anatomie charakteru 33. Všude najdeš poučení 34. Háček 35. Čím budu 36. O pravdě 37. Pokrok 38. Hloupá otázka 39. Úřad poezie

Zahrej, chraplavý Aristone. Kompozice - portrét na téma Wolker

JIŘÍ WOLKER (*29.3.1900– †3. 1.1924) 
Ve spolupráci s divadlem Viola nahrál Supraphon v únoru 1989 kompozici - portrét na téma Wolker "Zahraj, chraplavý Aristone" . 
K vydání tohoto portrétu básníka, 
" jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. 
Dřív než moh' srdce k boji vytasit, zemřel – mlád dvacet čtyři let. 
Plánované LP album mělo být vydáno k 90. výročí jeho narození, to se již ale v překotném začátku roku 1990 a ani v pozdějších "kulatých" letech nestalo... 
A tak dnes, 30. let poté, vychází kompozice básní, korespondence a myšlenek Jiřího Wolkra či myšlenek a výroků slavných osobností o Jiřím Wolkrovi k 120. výročí jeho narození poprvé. 
Titul je určen pouze pro digitální prodej.

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

od Z

Žáček: Lyrická sezóna, Okurková sezóna

Zahrej, chraplavý Aristone. Kompozice - portrét na téma Wolker

Zdeněk Štěpánek recituje

Zemi krásnou, zemi milovanou

Zrcadlení