Stanislav Kostka Neumann

Miroslav Doležal

Jaroslav Seifert

František Vicena

Lidová čínská

Zdeněk Štěpánek

Jiří Šrámek

Vladimír Šmeral

Bohumil Mathesius

Jaroslava Adamová

Josef Kainar

Karel Jaromír Erben

Karel Hynek Mácha

Josef Václav Sládek

Marie Glázrová

Vítězslav Vejražka

Eduard Cupák

Irena Kačírková

Petr Haničinec

Josef Větrovec

František Ladislav Čelakovský

Šebestián Hněvkovský

středověká poezie

Pavel Soukup

Josef Hora

Antonie Hegerlíková

Hana Kofránková

Vladimír Brabec

Radovan Lukavský

Jaroslav Vrchlický

Václav Hanka

Otakar Brousek st.

Antonín Sova

František Hrubín

Alfred Strejček

Vlastimil Fišar

Jiří Wolker

Jiřina Švorcová

Dagmar Sedláčková

Vítězslav Nezval

Oldřich Mikulášek

Miloš Nedbal

Marie Tomášová

Václav Voska

Ludmila Pelikánová

Věra Galatíková

Vladimír Ráž

Jiří Adamíra

Luděk Munzar

Marie Burešová

Adam Václav Michna z Otradovic

Petr Bezruč

Konstantin Biebl

Ján Kollár

Jan Neruda

Karel Toman

Jan Amos Komenský

Svatopluk Čech

Věra Kovaříčková

Milan Friedl

František Filipovský

Jiří Hanák

Nina Divíšková

Jan Kačer

Jiřina Šejbalová

Josef Bek

Felix le Breux

Hana Maciuchová

Poezie

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Chuť lásky. Brevíř světové milostné poezie

Čtveročasí básnictví českého 2

Z komentáře k původnímu LP kompletu 1218 0531, který vyšel v Supraphonu v roce 1983 - nyní vychází poprvé digitálně: 
 
 
"...Čtveročasí básnictví českého je malou antologií české literatury, počínaje středověkou poezií a konče raným obrozením. Je ovšem antologií, která nevyčerpává všechny druhy a oblasti, ale přináší to, co je pro jednotlivá období příznakové a čím se především starší literatura (naše první tři desky) přiřadila do kontextu evropského písemnictví. 
Kromě toho je náš komplet do jisté míry i svědectvím soudobého přednašečského umění a jeho směřování. V tomto smyslu je však třeba vidět Čtveročasí básnictví českého v souvislosti s dalšími deskovými soubory, především s tituly Tisíc let české poezie (1976), Slovo a hlas (antologie české poezie 19. a 20. století, 1980), s připravovaným Májem K.H.Máchy v interpretaci Rudolfa Hrušínského, s Babičkou Boženy Němcové v četbě Růženy Naskové a Vlasty Fabianové (historický archív, 1982) a s Erbenovou Kyticí...(Z.Štěpánek, M.Nedbal, J.Charvátová, V.Fabianová, M. Vášová aj.).

Čtveročasí básnictví českého (1)

Z obsáhlého komentáře k 2 LP kompletu 1218 0511 vydanému v Supraphonu v roce 1982 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
....Obsah a uspořádání tohoto souboru mohou vyvolat dvě pochybnosti o jeho názvu. Za prvé: proč "básnictví", když je zde věnováno tolik místa próze, a za druhé: proč "čtveročasí", 
když podle běžného dělení nás první dvě desky provádějí od středověku přes husitství k humanismu a další dvě slibují dovést nás barokem k ranému obrození. Na první pochybnost odpovíme, že básnictví v obecném smyslu toho slova se nekryje nutně s veršem a že v literárních dějinách přicházejí období, kdy básnická schopnost nachází živnou půdu za hranicemi poezie, na čas vyčerpané a neplodné. Tak je tomu u nás v šestnáctém a na počátku sedmnáctého století: rozhořívá-li se kde v českém humanismu jasným plamenem básnická představivost, tedy ne v poezii, i kvantitou chudé, ale v jeho pravé doméně, v próze. K druhé pochybnosti, oprávněnější, řekneme tolik, že jakkoli husitství a humanismus tvoří dvě samostatné dějinné fáze, přece spolu z jistého hlediska přímo souvisejí. Nemáme na mysli ani tak to, že reformační větev humanismu je ideovou dědičkou husitství, jako spíš vnitřní logiku básnického vývoje. F. X. Šalda duchaplně vyložil, že poezie doby husitské rozkládá poezii předcházejícího období v nový útvar, 
s vlastními uměleckými zákony a kvalitami, ale zároveň se s ní ocitáme u "zvratného bodu vývojového, kdy se jeden útvar, alespoň na čas, vyžívá a připravuje půdu útvaru novému, protichůdnému, v tomto případě próze reformační a brzy i humanistické". Z tohoto hlediska a v tomto smyslu tvoří v našem albu husitství s humanismem celek, druhé období čtveročasí českého básnictví....

Čínská poesie 2 - Zpěvy Staré a Nové Číny

Čínská poesie - Světské touhy mladé jeptišky z budhistického dramatu Bílý kožich

Česká poezie

Původní LP album DV 15094 "Česká poezie" vydal Supraphon v roce 1960 - nyní titul s úryvky z děl K.H.Máchy (Máj), K.J.Erbena (Kytice), P.Bezruče (Maryčka Magdonova) aj. vychází poprvé digitálně.

Česká poezie pro Základní devítileté školy - druhý výběr 2. část

Z komentáře k původnímu LP albu DV 15156 vydanému Supraphonem v roce 1963: 
 Druhý výběr českých básní ve školní řadě Gramofonového klubu prohlubuje a rozšiřuje možnosti prvého výběru z roku 1960: probouzet poslechem uměleckého přednesu zájem mladých lidí o poezii. Výběr je určen především 6.-9. ročníků základní devítileté školy... 
Základním požadavkem úspěšné práce s gramofonovými snímky uměleckého přednesu je vytvoření příznivé psychické, citové i mentální atmosféry pro pozorný poslech básní... 
Z praxe je známo, že se poslechem uměleckého přednesu dovrší estetický prožitek, když se už děti s básní seznámily např. její četbou a výkladem, nebo se poslech stane východiskem práce s textem a východiskem výkladu, který je žádoucí přípravou k tomu, aby děti báseň pochopily a aktivně esteticky si ji osvojily. takový výklad vyžaduje zpravidla návrat k četbě textu a k poslechu...poslech umělecké recitace působí příznivě na kulturu výrazného čtení a přednesu básní. Rozhovor s mladými posluchači o vyslechnutém přednesu básně v nich rozvíjí uvědomělý přístup k umělecké tvorbě a tříbí umělecký vkus. Spolu s četbou básní a s jejich recitací se stává poslech uměleckého přednesu účinným prostředkem, kterýmse získává mládež pro poezii, a tím i esteticky výchovným činitelem, který se podílí na rozvoji harmonického člověka. 
Dr. Svatopluk Cenek

Čech: Ve stínu lípy

Z komentáře Jiřího Kutiny k původnímu LP albu 2 18 0405 Ve stínu lípy Svatopluk Čech vydanému Supraphonem v roce 1973 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
Každé dílo, které bylo určeno za školní četbu, prochází u čtenářů obdobím, kdy se s ním ve školních lavicích vypořádávají se vzpurností mládí vlastní, a jakousi renesancí, kdy se k němu naopak s vnitřně cítěnou kajícností vracejí a plně a bez zábran se nechávají okouzlit krásou, jejíž jiskry v nich po léta doutnaly. Takový osud dědí z generace na generaci Máchův Máj, Erbenova Kytice a Čechovo dílo Ve stínu lípy. Výjimku tvoří léta, kdy se bojovalo o samotnou existenci českého jazyka a kdy i mladí čtenáři získávali k těmto dílům vztah, který už se neměnil, jen dozrával k větší intenzitě. Tak tomu bylo s Čechovým dílem v době jeho vzniku a v našem století zejména za druhé světové války. Tenkrát jsme se setkávali s přímo obrozenským působením řady předních umělců v čele s nezapomenutelnou Otýlií Beníškovou, Vítězslavem Vejražkou a Františkem Filipovským, kteří s Čechovými verši putovali po smrtelně ohrožené vlasti. 
Svatopluku Čechovi bylo v průběhu desetiletí přiznáváno mnoho čestných označení. Byl střídavě nazýván naším posledním obrozenským básníkem, pak básníkem-věštcem, předjímajícím ve svém díle českou budoucnost, jindy byly zase zdůrazňovány široké tahy jeho básnického štětce zobrazujícího a oslavujícího idylu českého venkova nebo zase vyzdvihována jeho trefná satira na českého měšťáka, který dostal výraznou podobu v panu Broučkovi, Svatopluk Čech byl mezi čtenáři stále oblíbenější. V roce 1879 radostně přijali jeho cyklus básní Ve stínu lípy, opěvující ryzí češství a dávající tak výraz vlaste

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

od C