Jessica McCabe

Dagmar Křížová

Odborná Literatura

Populárně naučná

Jan Melvil Publishing je nakladatelství literatury osobního rozvoje a celoživotního vzdělávání. Přináší čtenářům stále nová témata, jejichž znalost je prostředníkem moudrých rozhodnutí a zlepšení života. Dalšími oblastmi, na které se zaměřuje je psychologie, management a byznys, zdraví a fitness, a od roku 2020 také na historii. Jan Melvil Publishing vydává především světové bestsellery. Mezi autory jsou však i čeští odborníci svých oborů.

Jan Melvil Publishing

Jak na ADHD

„Svět ADHD na takovou knihu napjatě čekal už mnoho let.“ — Edward Hallowell, lékař a přední expert na ADHD 
 
O audioknize Máte problém udržet pozornost, často zapomínáte, nevydržíte být chvíli v klidu? Připadá vám, že se vaše mysl nikdy nezastaví? Možná to není vaše chyba. Možná je to prostě způsob, jakým váš mozek přirozeně funguje. ADHD, neboli porucha pozornosti s hyperaktivitou, svým nositelům sice přináší i výhody (bývají kreativní, zábavní a do nových projektů se vrhají s velkou energií), ale také mnoho praktických problémů. Dost o nich ví Jessica McCabe, kterou přivedly až na pokraj životního vyhoření. Jessica však svoje zkušenosti nakonec dokázala zúročit – při tvorbě populárního a oceňovaného YouTube kanálu, na kterém od roku 2015 šíří osvětu o ADHD. Moderní vědecké poznatky, vlastní know-how i bohaté zkušenosti svých sledujících nyní srozumitelnou a svěží formou shrnuje v knize, která je praktickým průvodcem i vřelou oporou pro každého, jehož mozek nepřetržitě jede na plné obrátky. 
 
Z knihy si mimo jiné odnesete: * ADHD můžete mít, i když nepůsobíte hyperaktivně. * Neurologické poznatky, které vám pomohou pochopit, jak vaše mysl funguje a proč je někdy tak těžké ji zkrotit. * Vědou i komunitou ověřené triky a strategie, díky kterým se naučíte lépe plánovat, soustředit i zvládat své emoce. * Zjištění, že váš mozek není třeba opravovat, ale naučit se jej přijmout a využít jeho jedinečné schopnosti. * Nejste neschopní, hloupí nebo nespolehliví – jste jen jiní a potřebujete k životním výzvám přistupovat jinak. Pro každého, kdo má ADHD – nebo někoho s ADHD miluje. 
 
O autorce Jessica McCabe (* 1982) je tvůrkyní oceňovaného YouTube kanálu How to ADHD s téměř dvěma miliony odběratelů. Ve své tvorbě se zaměřuje na vědecky podložené a praxí potvrzené rady, jak mohou lidé s ADHD lépe pracovat se svými mozky i sami se sebou. Její články vyšly v časopisech jako New York Times nebo Washington Post a vysloužila si renomé nejen v komunitě ADHD, ale i ve vědecké obci.

Ilias a Odyssea. Výběr zpěvů z básnických eposů řeckého starověku

Komentář k původnímu LP 0 18 0424 z roku 1968:
Přebohatou obrazností plastickou zvládl řecký člověk vzrušení, úžas i tíhu dojmů z tohoto světa a dal mu jméno kosmos, tj. řád. Sám pak vystoupiv nad přírodu tvořivou a dodnes udivující činností mýtotvornou, v níž usiloval pochopit nejen tento svět, ale i sama sebe, silně a úspěšně chtěl soulad s kosmem. Homérova Ilias a Odyssea, nejstarší písemné památky řecké, jsou v tomto smyslu nejen pochopením a výkladem života, ale i svědectvím mocné lásky k němu.
Voltaire kdesi napsal, že Homér bude ještě dlouho slavný, protože jej nikdo nečte. Naše ukázky mají ctižádost - ostatně zcela v duchu antické tradice - přispět k tomu, aby byl tedy slyšen! Není ostatně žádným tajemstvím, že vskutku umělecká recitace přispívá podstatně nejen k optimálnímu pochopení verše, ale i k objevování takových složek básnického díla, které jsme předtím při tiché četbě nevnímali.
Charakteristickými ukázkami z Iliady a Odysseje chceme dnešním ctitelům antické poezie přiblížit nedostižné vzory starořecké epiky, která se dožila rozkvětu počátkem I. tisíciletí př. n. l. u Aiolů v Malé Asii. Vzrušující a dramatická látka vyrostla ve vzpomínkách na boje o dobytí Troady, krajiny na severním maloasijském pobřeží, z tzv. trojského cyklu, jehož jádrem byla výprava Řeků proti Tróji.
Obsahem Iliady jsou děje desátého roku dobývání Tróje. Vůdce Řeků Agamemnón je nucen vydat zajatou Chryseovnu a za to odnímá nejstatečnějšímu hrdinovi před Trójou Achilleovi jeho zajatkyni Briseovnu. Achilleus se rozhněvá a straní se boje. Jeho božská matka Thetis vymůže na Diovi slib, že Trójané budou tak dlouho vítězit, dokud se Achilleovi nedostane zadostiučinění. Teprve když Hektór, nejstatečnější z Trójanů, usmrtil Achilleova přítele Patrokla, Achilleus se opět účastní boje a zabije Hektora a mrtvolu vydá jeho otci Priamovi.
S herojskou Iliadou kontrastuje výrazně spíše dobrodružná a pohádková Odyssea, která líčí osudy chytrého a lstivého Odyssea na bludné pouti při návratu do rodné Ithaky. Četní nápadníci Pénelopiny se po dobu Odysseovy nepřítomnosti ucházejí o její přízeň, pustoší dům i majetek Odysseův a nutí Pénelopu ke sňatku. Věrná Pénelopa však pevně věří v Odysseův návrat. Po četných nehodách přistane konečně Odysseus jako trosečník u ostrova Ógygie, kde jej poutala nymfa Kalypsó. S pomocí Faiéků se konečně dostane do vlasti, pobije nápadníky a šťastně se shledá s Pénelopou i se svým otcem Láertem.
Obě homérské básně jsou zalidněny obsáhlou galerií individuálních charakterů, z nichž některé se blíží k typům vskutku nadčasovým. S Helenou, která svým půvabem přivodí vlastně válku mezi Řeky a Trójany, kontrastuje výrazně Andromacha, milující a oddaná choť Hektorova. Proti lehkomyslnému krasavci Paridovi statečný hrdina i něžný otec rodiny Hektór, hrdý Agamemnón, nebojácný Aiás, váhavý Meneláos, vznětlivý Diomédés, bystrý a chytrý Odysseus. V Odysseji má Helena neméně ušlechtilý protiklad v Pénelopě, oddané a věrné choti Odysseově. Krásný a statečný Achilleus bude vždycky dojímat krátkostí svého lidského údělu a nevýslovnou láskou k životu. Je pravda, že se tyto charaktery neopakují. Výrazně odlišené charaktery jsou pečlivě individualizovány. Homér tu vlastně uměním svého plastického realismu zachytil dovršující se proces zrození individua uvnitř rodové společnosti. Literární historie však při vší úctě k životnosti homérských charakterů jim vytýká jistou statičnost, nedostatek vnitřního rozvoje. Tato výtka je však podle našeho mínění jistým anachronismem. Ještě Goethe pod vlivem francouzského klasicismu kladl důraz na obecné v člověku; i jeho zajímá povaha jen jako výsledný stav, neví ještě o tom, že charakter se vyvíjí, utváří v činnosti! Nikde nelíčí charakter v procesu jeho vznikání. Charakter je tu spíše plodem přírody. Je to zpravidla převaha jedné složky, která převažuje a ovlivňuje tak daný charakter (Egmont ovlivňuje ostatní láskou, Faust touhou po poznání apod.).
Neprávem bývá homérským hrdinům vytýkán nedostatek analýzy vnitřních zážitků. Teprve mnohem později, kdy mýtus již nebyl s to vycházet vstříc rozmanitým obměnám lidského soužení, novodobý román, zvláště psychologický, osamělé hledání vnitřní jistoty, rozvinul k dokonalosti umění introspekce a analýzy zážitků lidského nitra.
Je-li oběma básním cizí líčení přírody jako pozadí jednotlivých dějů, básník často sahá k přírodě pro přirovnání vskutku sugestivní. Síla rozumu, statečnost, hrdinství, lidskost, přátelství a láska - to byl svět hodnot hrdinů v obou eposech Hemérových. A nebyl by to lidský úděl, kdyby s tou plností a vášnivostí života nekontrastovala skutečnost smrti. Poslechněte si jen rozmluvu Achilleovu se stínem mrtvého přítele Patrokla.
Illias je tedy eposem války, Odyssea míru. Obě básně měly nesmírný význam pro Řeky, působily na jejich poezii i prózu, na umění výtvarné, na vědu, filosofii, na výchovu i na celý národní život Řeků. Pro budoucí věky se staly nedostižným vzorem epiky. Na rozhraní 6. a 5. stol. př. n. l. vznikla epická skladba Válka žab a myší, která paroduje látky malého významu, jež však byly odívány do tradiční epické formy. Do češtiny ji nově přeložil O. Smrčka (Světová četba, sv. 199).
Významný je vliv homérských básní na evropské literatury zejména od 14. stol. (Petrarca, Boccaccio). Pohádkových momentů Odysseje používali Ariosro v Itálii, Spencer v Anglii, Hans Sachs v Německu. Také Torquata Tassa Osvobozený Jeruzalém (1575) nese stopy vlivu Homérova. Humanitní složky obou eposů vysoce ocenil Herder. Nemenší vliv měl Homér v Rusku (Puškin, Tolstoj, Gogol, Bělinskij).
do naší staročeské literatury se sice dostala historie o válce trojské, avšak nebyla tu tlumočena tradice antická, nýbrž byla tu obměňována toliko vypravování poklasická. Naši romantikové studovali s nadšením mezi jiným také Homérovu Ilias a Odysseu. Plodem tohoto zájmu byl však toliko stesk a lítost, že se v naší dávné minulosti nemůžeme pochlubit něčím podobným. Snad i to byl jeden z motivů, jež vedly ke vzniku Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského.
Až do novověku byl za autora obou básní pokládán Homér. Teprve v 19. stol. se rozvinula diskuse, jsou-li tyto básně mechanickým spojením navzájem nesouvislých epických básní na témata z pověstí trojského cyklu (teorie písňová), či vznikly-li rozšířením jakéhosi "jádra", které obsahovalo již všechny základní momenty látky obou básní. uvážíme-li výraznou jednotnost uměleckého plánu obou básní, sotva dáme za pravdu myšlence, že básně vznikly pouhým sebráním epických básní menších. Přijmeme-li však názor, že každá z obou básní musí být plodem jednoho autora, zůstává otevřenou otázka, je-li autorem obou Homér sám či máme-li předpokládat existenci autorů dvou. Tvůrcem Iliady se zdá nepochybně Homér, který pocházel ze Smyrny a žil asi v 8. stol. př. n. l. Soudí se, že Odyssea je asi o sto let mladší a že je rovněž dílem geniálního básníka, ovšem nám prý neznámého.
Proč tedy právě dnes Homér? Také ve slovesném umění je dnes možno pozorovat mučivé zproblematizování člověka a lidského života vůbec. Příliš velká část moderní literatury propadá dnes samoúčelné sebepitvě, psychologismu a atomizaci duševního života. Zdá se proto, že je na čase věnovat větší pozornost lidským příběhům, v nichž se nejspíše potkáváme s celými lidmi, a tedy se skutečným a plnokrevným životem. Připomeňme tu jen strhující, byť protikladnou osobnost Achilleovu, "duši rekovnou a i pěvnou, vášnivou i něžnou, trpící i vítězící, velkou v hněvu i v lásce, slavnou v životě i smrti". Nemíníme tím nikterak popírat závažnost a oprávněnost krátké básně, kterou tak vášnivě obhajoval Ed. A. Poe a Ch. Baudelaire. Souhlasíme však s P. Claudelem, že cílem umění je "hledání celků, velikých mas, ovládaných mohutnou kompozicí", kde jedinec je toliko "jedním z částečných účinků". Je to ostatně zcela v souhlase s moderními psychologickými teoriemi osobnosti, která se rozvíjí jen v tvořivé interakci se svým sociálním prostředím. Klademe-li tedy dnes důraz v genezi osobnosti na sociální kontext, nepopíráme vůbec jedinečnost a neopakovatelnost lidské osobnosti ani obrodnou sílu jejích emocí, jimž je věnována převážná část tvorby lyrické. Méně často se pak v poezii epické mění v pouhou hru slov.
Poezie přišla prý do rozpaků od chvíle, kdy jsme počali číst verše pouhýma očima! Vybrané nahrávky z nestárnoucích eposů Iliady a Odysseje v podání našich předních umělců vám v sugestivní kráse mluveného slova přiblíží dávný svět dramatických bojů, svět silných vášní, lásek i nenávisti, hrdinství, oddanosti, obětavosti a věrnosti. Dát pocítit znovu vášnivou lásku a vůli k životu navzdory všem jeho strastem, k životu, který nebyl dosud oslabován samoúčelnými reflexemi a v němž se dosud nerozpadla jednota poznání, cítění a jednání, to je v podstatě smysl našeho rozhodnutí darovat do diskotéky milovníku poezie alespoň v ukázkách odkaz z nejvzácnějších.
Doc. Dr. Jan Fišer

Výběr z díla uhrančivě geniálního básníka

Výběr z díla K. H. Máchy v audioknize, která dojme i uhrane.Jediná Máchou vydaná autorská knížka, báseň Máj, patří spolu s jeho uhrančivou lyrikou, souborem próz a deníky k odedávna uznávaným pokladům české literatury. Tematickým rejstříkem a propracovanou akustikou verše, ale především postojem básníka ke světu jako prostoru nejistoty, frustrace a tragiky se Máj vpojuje do soudobé evropské literatury. V tomto kompletu si můžeme poslechnout Máj ve třech zásadních interpretacích ze supraphonského archivu (Václav Voska, Rudolf Hrušínský, bratři Jiří a Petr Traxlerové a Heda Hošková a řada dalších významných českých herců – František Němec, Jiří Adamíra, Taťjana Medvecká, Marek Eben, Radovan Lukavský Petr Haničinec, Otakar Brousek st., Vladimír Ráž…Komplet doplňují nové nahrávky Máchových zápisků z cest a další básně, vzniklé mimo Máj. I zde nalézáme zásadní téma Máchovy tvorby – pocit dočasnosti trvání života, prchavosti mládí, zklamané milostné touhy.

O Rumcajsovi, Mance a Cipískovi

Dnes už klasick&eacute; poh&aacute;dkov&eacute; vypr&aacute;věnky V&aacute;clava Čtvrtka o loupežn&iacute;ku z lesa Ř&aacute;holce se staly d&iacute;ky televizn&iacute;m večern&iacute;čkům doslova hitem několika generac&iacute;. Pro Supraphon je kdysi natočil Karel H&ouml;ger a několik jich namluvil tak&eacute; pro vydavatelstv&iacute; Panton. Tento titul nab&iacute;z&iacute; roz&scaron;&iacute;řen&eacute; a vlastně &uacute;pln&eacute; př&iacute;hody Rumcajse ve zvukov&eacute; podobě!

Cesty formana Šejtročka 2

Příběh svérazného formana Šejtročka, který se střetává nejen s obyvateli města Jičína, ale i s pohádkovými postavami.

Pan a Syrinx

Z komentáře Jiřího Kutiny k původnímu LP albu 0 18 0780 "Jules Laforgue Pan a Syrinx" vydanému v Supraphonu v roce 1970 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Kdybychom chtěli hledat osudové analogie, pak by životní běh autora básnické prózy "Pan a Syrinx" mohl být srovnáván s pozemským údělem našeho Jiřího Wolkra. Jen číslovku bychom museli trochu opravit, velký francouzský symbolista zemřel na souchotiny mlád dvacet sedm let...O jeho významu pro francouzský symbolismus a další vývoj poezie svědčí nejen množství monografií o něm ve Francii vydaných, ale i svěžest textu, který byl Jiřinou Jiráskovou a Milanem Machem nastudován....Zamyslíme-li se nad těmito slavnými příběhy světové literatury, vidíme, že mají jeden spojovací článek, kterým je marnost. Marnost lidských snah, marnost lásky a na všechny bez výjimky namíří Laforgue sví básnické pero s ironickou náplní. Marná touha po štěstí a lásce nachází vyznění i v antickém námětu o Panovi a nymfě Syrinx....
Uvedení básníkova díla v citlivém Zaorálkově překladu dává nám možnost poznat bohatě odstíněnou výrazovou škálu, vyrůstající z nesmírné autorovy citovosti, jeho složité nitro a marnost jeho snů, jeho sílu jít za ideálem života, dokud mu smrt nevyrazila pochodeň z ruky...

O Rumcajsovi a jeho synku Cipískovi

Pohádky z lesa Řáholce. Příběh Rumcajse, nejznámějšího jičínského loupežníka z lesa Řáholce , jeho ženy Manky a syna Cipíska.

Vídeň 1971 - Montreal 1977

Archivy skrývají nečekaná překvapení, například tento zvukový záznam rozhovoru Jiřího Voskovce a Jana Wericha při jedné z jejich společných schůzek ve Vídni. Zatímco v Poslední forbíně šlo o setkání z roku 1974, toto je o 3 roky dříve. Pánové se potkali nad magnetofonem v dobrém rozpoložení a s chutí do života. Témata rozhovoru odpovídají jejich radostné náladě. Hovoří o poezii, o módě, o nemravnosti, uvažují o mládí a stáří, rozpovídají se o Samuelovi Beckettovi či Josefu Šímovi. Jiří Voskovec vypráví o Brodwayi. 
Druhou kapitolu archivních objevů tvoří dialog Jiřího Voskovce s českou emigrantkou Evou Kloboukovou z Montrealu v roce 1977. Zatímco v první rozmluvě ve Vídni jsme uchváceni způsobem roubování nápadů na sebe kongeniálně napojených přátel, ve druhé jde o postulování základních myšlenek Jiřího Voskovce o štěstí, přátelství či životě v exilu.

Další neznámé nahrávky V+W v prvním vydání!

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha Jak na ADHD