Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Rudolf Chromek

Leopold Franc

Boleslav Roček

Jaroslav Dufek

Libuše Geprtová

Miroslav Středa

Ladislav Lakomý

Stanislava Strobachová

Dramatizace

Poezie

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon

Inscenace, které zaujaly (III)

Z komentáře Zdeňka Kaloče, Petra Průši a redakce k původnímu albu 1 18 1320 „Inscenace, které zaujaly (III)“ vydanému Supraphonem v roce 1972 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
DOSTOJEVSKÉHO KNÍŽE MYŠKIN – filantrop tvořený zcela podle křesťanského ideálu: na urážky, ponižování a křivdu odpovídá laskavým úsměvem a pokorou; nepoznal ženu a fyzickému styku s ní se vyhýbá. Můžeme uvěřit v existenci takového člověka? Nevěří v ni ani spisovatel a zatíží ho duševní chorobou. Dokonale krásný idiot – paradox, který je výrazem rozpornosti Dostojevského myslitele a Dostojevského básníka…Dostojevský dochází k ohromujícímu poznání: jeho hrdina měl být prototypem dobra, ale stal se příčinou neštěstí druhých. Ideál se zbortil, neboť už od začátku stál na hliněných nohou. Dostojevskij ztroskotal, neboť – slovy Ejzenštejnovými – společenská filantropie nespočívá v lítosti, nýbrž v přetváření. Proč tedy s IDIOTEM na jeviště? Dostojevského ztroskotání je velkolepé a krásné. Podobá se o pokusu o sestrojení perpetua mobile, při němž byl objeven zákon o zachování energie. Výchozí hypotéza potvrzena nebyla, ale byl nalezen důkaz k jejímu vyvrácení. Umělecká pravda vítězí nad subjektivní názorovou doktrínou. Brněnská inscenace zkoumá rozhodující okamžiky, které vedly k tomuto výsledku: prostředkem tohoto zkoumání je „tušené psychodrama“…
DÍLO FERENCE MOLNÁRA (1878-1952), maďarského novináře, spisovatele a dramatika, je typické dítě složitých národnostních a politických poměrů Rakousko-Uherska. BALADA OD KOLOTOČE vypravuje o nešťastné lásce služtičky k perifernímu krasavci Zavockému, zvanému Liliom (tak se také původně hra jmenuje). Pod banální sentimentalitou příběhu se rozvíjí barvitý obraz tehdejší budapešťské periferie: kouzelný svět ohrad, hospůdek ve dvoře a pod platany, svět stísněných bytů a dřevěných bud, kde se tísnily dělnické rodiny. Společné rysy rakousko-uherských velkoměst dovolily přenést hru i postavy do Prahy. Hudba a písnička dotváří atmosféru prostředí, ale také apeluje a účinně promlouvá o lásce a bídě lidí z periferie…Inscenace Miroslava Vildmana přistupuje ke hře se značným nadhledem a její jednotlivé motivy uvádí do nových souvislostí. V novém uměleckém celku inspirovaném lidovými morytáty, jejich naivitou i hlubokým citovým obsahem, zazní Molnárova hra jako velké a přitažlivé podobenství o člověku. Všemi svými prostředky tlumočí krásný pocit, za který dobré umění bojuje už věky: závratně sladké je – žít.
DRAMATIK PETER BARNES je objev anglické divadelní kritiky let 1969-1970. Do té doby byl znám jako filmový kritik, scénárista a povídkář. Byl tak úspěšný, že se na dva roky finančně zabezpečil a mohl se pustit do práce na divadelní hře Čtrnáctý hrabě Gurney (původní název Vládnoucí třída). Dílo je označeno jako barokní komedie o dvou dílech…Hra vypravuje příběh dědice po zemřelém hraběti. Z otce udělala podivína úcta k tradicím, puritánství a aristokratická noblesnost. Syn – čtrnáctý hrabě Gurney – je rozpolcená osobnost; v první části hry hlásá ke zděšení „normálního“ ziskuchtivého příbuzenstva lásku a zase jen lásku a ztotožňuje se s Kristem a Bohem. V druhé části hry je domněle vyléčen – a jeho „zdravý“ egocentrismus ho žene do role vládce, tentokrát však ne Krista, ale Diktátora, zbabělého vraha a zrádce. V závěru hry se zcela zákonitě objevuje obraz fašismu. Peter Barnes nepovažuje svou hru za pouhý výpad proti britské aristokracii a třídním výsadám, nýbrž za jakýsi širší pohled na společnost jako celek. Na společnost, která uctívá vnější okázalost a pro kterou „jemnocit, láska a něžnost jsou abnormální odchylky“.

Projev presidenta T.G.Masaryka

TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK (*7. března 1850 – †14. září 1937) 
 
Projev presidenta Osvoboditele T.G.Masaryka proslovený k poslancům Národního shromáždění na Hradě pražském k 10. výročí Čs. republiky 28.10.1928 
Zvuková kvalita odpovídá historickému snímku - jedná se o přepis dokumentárního záznamu ze starých matric

Spotify

Příběh nejslavnějšího švédského startupu. To, jakým způsobem dnes posloucháme hudbu se zdá samozřejmostí, vývoj současných možností avšak trval téměř dvě desetiletí. A není u konce. Hledání investorů, boj o práva, vyjednávání s Markem Zuckerbergem, vstup na akciové trhy, v této knize najdete všechno to, co se skrývá na cestě od geniálního nápadu až k dominantnímu postavení na trhu streamování hudby. 
 
O audioknize 
Vzpomínáte na dobu, kdy hudební průmysl krachoval? Na přelomu tisíciletí klesaly prodeje CD nosičů o miliardu dolarů ročně, hudba se sdílela z pirátských stránek a situaci nezachránil ani iTunes. Velké hudební společnosti byly v krizi. 
 
V té době se mladý počítačový nerd ze stockholmského předměstí spojil se zámožným společníkem, aby uskutečnili vizi, která změnila hudební průmysl. Spotify vypráví příběh Daniela Eka, Martina Lorentzona a startupu, z něhož se stal největší světový hráč v oblasti streamování hudby. Popisuje obtížnou cestu hledání investorů, přemlouvání nahrávacích společností k poskytnutí licencí, boj s konkurencí, odpor Stevea Jobse, mnoho ztrátových let, ale i nadšení posluchačů z nových funkcí i playlistů. V neposlední řadě pak vstup společnosti na burzu. 
 
Spotify vždy charakterizovala kultura mlčení – smlouvy s nahrávacími společnostmi se nezveřejňovaly a zaměstnanci podepisovali dohody o mlčenlivosti. Navzdory tomu se autorům podařilo vyzpovídat desítky insiderů z řad bývalých zaměstnanců a členů představenstev, mluvili s investory i s osobnostmi hudebního průmyslu a vedle novinových článků, rozhovorů a veřejných vystoupení čerpali z účetních uzávěrek, seznamů akcionářů a interních dohod. 
 
Výsledkem je inspirativní příběh o tom, že když má někdo jasnou vizi, mimořádnou houževnatost a velké sny, dokáže konkurovat i největším technologickým gigantům světa. 
 
V knize se mimo jiné dozvíte: 
- Kdo vůbec je zakladatel Spotify Daniel Ek: z jaké je rodiny, jakou hudbu poslouchal, jak mu to šlo ve škole. 
- Jakou roli hrál v jeho životě web pro mladé dívky stardoll.com 
- Proč Steve Jobs negativně ovlivňoval vstup Spotify na americký trh. 
- Kteří umělci střídavě službu podporovali a zase z ní odcházeli. 
- Kolik stojí firmu jeden zadarmový účet měsíčně. 
- Jaké jsou vize Spotify do budoucnosti. 
 
Řekli o knize 
„Kniha Spotify je příběhem o odvaze outsidera, který se nenechal zastrašit giganty ze Silicon Valley – a stal se králem. Měl by si ho přečíst každý ostýchavý podnikatel. Ukazuje, že ochota bojovat za svůj nápad se může skutečně vyplatit.“ 
- Wall Street Journal 
 
„Čím to je, že Švédsko vyprodukovalo tolik inovací v oblasti digitální hudby? Proč se právě tady zrodila firma Spotify, dodnes vzdorující všemocnému Applu? Dva vynikající švédští novináři líčí vzestup společnosti, která proměnila moderní hudbu, nejen jako strhující příběh ze světa byznysu, ale také jako lekci z technologické geopolitiky. Rafinovaný a rozhodný Daniel Ek ze Spotify ukazuje, proč Silicon Valley nemusí vždycky vyhrát.“ 
- David Kirkpatrick, autor knihy Pod vlivem Facebooku: Příběh z nitra společnosti, která spojuje svět 
 
„Kniha Spotify se čte jako filmový scénář. Skvěle zachycuje příběh o tom, jak technologie proměnily hudbu – a příběh lidí, kteří za touto proměnou stojí.“ 
- Daniel Goldberg, spoluautor knihy Minecraft: The Unlikely Tale of Markus ‘Notch’ Persson and the Game that Changed Everything 
 
„Konečně: důkladné a zasvěcené představení nejakčnějšího nového hráče v hudebním průmyslu i osobností stojících za globálním křížovým audiotažením švédského giganta.“ 
– Shirley Halperinová, redaktorka Variety 
 
„Působivý, pronikavý pohled na jednu z nejúspěšnějších technologických firem Evropy. Spotify je zasvěcená zpráva i pro čtenáře s perspektivou insidera.“ 
- Pär-Jörgen Pärson, první investor a partner Spotify z Northzone 
 
„Svěží zasvěcené zpracování švédského příběhu úspěchu, který omezil pirátství, transformoval hudební průmysl a vytvořil ze streamování novou normu.“ 
- Per Sundin, ředitel Universal Music Nordic Region 
 
„Vyprávění dvou švédských ekonomických novinářů o vytrvalém vzestupu streamovacího hudebního giganta, který se vypořádal s útoky Stevea Jobse, Jeffa Bezose i Taylor Swift. Carlsson a Leijonhufvud jsou zkušení reportéři, kteří o firmě shromáždili spousty informací... Poučná zpráva o streamingových válkách.“ 
- Kirkus Reviews 
 
O autorovi 
Jonas Leijonhufvud (* 1974) má za sebou kariéru v ekonomické redakci deníku Svenska Dagbladet, v deníku Dagens Nyheter a na televizních stanicích TV8 a TV4. 
 
Sven Carlsson (* 1986) působil v ekonomické redakci deníku Svenska Dagbladet a ve zpravodajské agentuře AFP. 
 
Dnes oba pracují jako reportéři ekonomicky zaměřeného deníku Dagens industri a jeho specializovaného webu Di Digital. Technologiím se věnují také v podcastu Digitalpodden.

Velká francouzská revoluce: Sieyes

Přežít. Nehrdinské slovo, které však jedinečně vystihuje jednoho z nejvýznamnějších vůdců Francouzské revoluce. Tichošlápek, krtek, chytrý havran, mrchožrout. I tak říkali ústavnímu teoretikovi, bez kterého by možná nepadla Bastila. Jeho proslulý pamflet “Co je třetí stav?” zformoval počátky revoluční ideologie.Poté se usadil v “bahně” Konventu, v geometrickém parlamentním středu, aby si nikoho neznepřátelil. Vždy se přidal k většině, aby ho aktuální vítěz nemohl zlikvidovat. I proto unikl gilotině, a nakonec se dožil požehnaného věku. Hlasoval pro popravu Ludvíka XVI., přežil Marata, Dantona i Robespierra.Byl to on, který ve skutečnosti dostal k moci Napoleona Bonaparta. Nikdy nebyl závratně bohatý, ale ani uboze chudý. Jako horký nůž máslem prošel temným obdobím francouzských dějin, aby se na sklonku života vrátil z exilu jako slavné konstituční orákulum.Životopis abbého Sieyese z pera publicisty a badatele Vladimíra Vokála může sloužit jako nekompromisní zrcadlo politické současnosti.

Kdo ví, kde budu zítra

Co znamená být novinářem v 21. století / Jak to dopadne, když si uznávaný komentátor Jindřich Šídlo sedne s Tomášem Etzlerem, spolupracovníkem americké CNN a bývalým reportérem České televize v Číně, a povídají si o novinařině? Co tato profese obnáší dnes, v době Facebooku a Youtube? V čem je americká žurnalistika jiná než evropská, respektive česká? A proč vlastně lidé odcházejí do zahraničí? Dva ostřílení novináři spolu diskutují o řadě vážných i méně vážných témat.

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha Inscenace, které zaujaly (III)

Kdo ví, kde budu zítra

Velká francouzská revoluce: Sieyes

Spotify

Projev presidenta T.G.Masaryka