Barbora Červenková

Mária Dufková

Anna Brousková

Ondřej Brzobohatý

Ivan Trojan

Tereza Bebarová

Václav Postránecký

Bohdan Tůma

Děti a mládež

Pohádky

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon

Čtyřlístek ve službách krále

Originální příběh z filmu na CD! Fifinka, Myšpulín, Pinďa a Bobík zachraňují svět před ledovou zkázou! Současně s premiérou celovečerního snímku „Čtyřlístek ve službách krále“ vychází stejnojmenná zvuková nahrávka. Všechny děti i jejich rodiče si můžou poslechnout dobrodružství Čtyřlístku v podobě dramatizace s herci a originálními zvuky a hudbou z filmu. Účinkují Ivan Trojan, Tereza Bebarová, Bohdan Tůma, Ondřej Brzobohatý, Václav Postránecký, Anna Brousková a další.

Hlasy českých literátů

Historicky cenné nahrávky hlasů českých literátů, natočené v průběhu 30. let 20. století.

F. X. Šalda 18. 11. 1933 (50 let Národního divadla)

Rudolf Medek 17. 10. 1937 (Památník osvobození)

Josef Kopta 19. 12. 1935 (o knihách, anketa LN)

Pavel Eisner (pseudonym Jan Ort) 12.2.1938 (o češtině a jejích zvláštnostech)

Gabriela Preissová 12. 8. 1938 (o lidových krojích na Slovácku)

Stanislav Lom 15. 4. 1938 (Zahrádkářova cesta k Bohu)

J. Š. Kubín 18. 8. 1935 (o poutích, panoptikách a vyvolávačích)

Konstantin Biebl 25. 2. 1933 (První noc na Jávě - přednáška)

Otokar Fischer 12. 4. 1936 (Velikonoční symboly v umění - přednáška)

Jaroslav Kvapil 28. 9. 1938 (Svatý Václave! - přednáška)

Antonín Matěj Píša 16. 3. 1938 (Památka na Otokara Fischera)

J. S. Machar 25. 8. 1934 (o Hálkovi a Vrchlickém)

Josef Čapek 12. 4. 1936 (O květinách a cestování)

Jiří Karásek ze Lvovic 16. 1. 1935 (o tvorbě Arnošta Procházky)

Eduard Bass 28. 4. 1936 (Knihy, které čtu)

Vítězslav Nezval 19. 3. 1936 (Poesie na vstupu do Máchova roku)

Karel Čapek 24. 12. 1937 (Pozdrav lidem dobré vůle do Indie)

Herecký portrét Karla Högra

Karel Höger (17. 6. 1909 – 4. 5. 1977) . 
Z velmi obsažného komentáře Vladimíra Gabriela k původnímu supraphonskému albu DV 15197 z roku 1963 jsme vybrali: 
.................Je-li v základech hereckého umění onen známý paradox mezi tvůrcem a vytvářenou postavou, k vrcholům patří něco na první pohled ještě paradoxnějšího: odvaha propůjčit vlastní, dokonale ovládaný herecký nástroj postavě tak, aby se zdálo, že na něj hraje falešně a špatně. Jenom představitel plaše senzitivních hrdinů a zjihlých milenců mohl zahrát i citové slabošství, faleš milostného gesta, narcisní sebevzhlížení, hypochondrii. Jenom suverén ovládající bez námahy obroušené, až hladké vystupování mohl zahrát jednání neobratné, nezvládnuté a trapné, mohl zdůraznit špatně zakrývané hroty a nezamaskované deformace na povrchu postavy. Jenom virtuos konverzačního umění mohl zahrát prázdno pod slovy prázdných lidí, neschopných vůbec se dohovořit s ostatními. Jenom velký herec mohl usvědčit Nicky, Moráky, Struny, Lomany a jim podobné, že se marně snaží v životě na něco si hrát, před druhými i sami před sebou, mohl je usvědčit z exhibicionismu i ze ztráty kontroly nad tím, co je opravdové a co předstírané, čím jsou sami a čím by se chtěli zdát. 
Jenom velký herec mohl demaskovat tyto s postavy s vědomou krutostí někoho, kdo příliš dobře zná řemeslo, kdo vidí do karet a ví, kdy se fixluje a kdy se vynáší diletantsky, takže podvod vyjde rázem najevo a prozradí ubohou nemohoucnost hráčů. 
Skutečně jen velký herec, který dozrál k tomuto umění a k této paradoxní odvaze. Velký herec, jako je Karel Höger......

E.F.Burian: Dokumenty

Emil František Burian (*11.6.1904 - †9.8. 1959) 
Z rozsáhlého komentáře Lubomíra Poživila k původnímu LP albu 0 18 1529 "Emil František Burian Dokumenty" vydanému v Supraphonu v roce 1974 a nyní vydávanému poprvé digitálně: 
...Režisér, dramaturg, skladatel , dirigent, zpěvák, klavírista, džezmen, prozaik, básník, dramatik, textař, divadelní ředitel, organizátor, rozhlasový komentátor, divadelní a hudební teoretik, kreslíř, pedagog, filmový režisér a scénárista, recitátor, herec - to je výčet mnoha Burianových činností...Všechny Burianovy profese měly společného jmenovatele. Byla to tvorba autorská, která jen proměňovala své vnější výrazové podoby, ale v jejímž základě byla vždy tvořivá myšlenka sloužit dni ve jménu budoucnosti..."Každá dílčí, užším zřetelem omezená monografická práce o E.F.Burianovi musí vždy samým vytyčením tématu riskovat, že se v neztratí něco pro Buriana podstatného+ všestrannost jeho umělecké tvůrčí činnosti i jeho veřejné aktivity vůbec." Tato myšlenka Adolfa Scherla bude tísnit vždy a kohokoli, kde se bude blížit k Burianovu rozsáhlému dílu. Má-li být tato složitá umělecká osobnost představena, či lépe připomenuta v krátké chvíli, kterou poskytuje jedna LP deska, připomíná se tím výrazněji. Ale možnost setkat se s autentickým Burianovým projevem, nahlédnout do jeho skladatelské dílny, pobýt s ním u klavíru ve chvíli skladatelského zamyšlení i rozmarné improvizace, poslechnout si jeho oblíbenou písničku městského folklóru, poznat alespoň díl jeho rytmických studií, slyšet Buriana řečníka i recitátora, zpěváka i dirigenta voicebandu a v neposlední řadě si připomenout jeho mistrovství režijní je lákavá tím spíše, že souhrn těchto dokumentů, záznamů prchavých chvil umělcova intimissima i jeho práce veřejné, je z valné části dnešní odborné i laické veřejnosti nedostupný. A přece každá vteřina těchto snímků představuje umělce, jehož stopa v české kultuře je nepominutelná a jehož lidský i umělecký příklad by mohl být v tak mnohém inspirujícím vzorem naší mladé tvůrčí generace.generace.

Básně Guillauma Apollinaira

Guillaume Apollinaire (*26. srpna 1880 Řím – † 9. listopadu 1918 Paříž) 
byl francouzský básník, prozaik a dramatik; po matce, šlechtičně Angelice Kostrowicke, polského původu. 
Jeho literární začátky se datují na přelom 19. a 20. století 
Je považován za jednoho ze zakladatelů moderní francouzské poezie a hlavním propagátorem avantgardních směrů v malířství, především kubismu, zároveň i dalších výtvarných směrů - fauvismu a futurismu. 
V první dekádě 20. století stává určující osobností moderní francouzské poezie a naprosto zásadní postavou francouzské i evropské umělecké avantgardy. 
Ve své tvorbě vychází ze změn, které na přelomu 19. a 20. století ve světě a v nazírání člověka na svět probíhaly. 
V jeho poezii mizí klasický, vázaný verš, interpunkce i rytmus ztrácí na důležitosti, básně plynou volnou asociací. 
U nás byl překládán mnoha básníky - Karlem Čapkem, Vítězslavem Nezvalem, Konstantinem Bieblem aj. 
Naše nahrávka z roku 1965 obsahuje Apollinairovy verše přeložené Milanem Kunderou a recitované Václavem Voskou, ale také ve francouzském jazyce - přednes Paul André Lecler.

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha Čtyřlístek ve službách krále

Hlasy českých literátů

E.F.Burian: Dokumenty

Básně Guillauma Apollinaira

Herecký portrét Karla Högra