Jan Drda

Zdeněk Štěpánek

Společenská próza

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon

Česká umělecká próza

{'cs': 'Z komentáře k původnímu LP albu DV 15163 Česká umělecká próza vydanému Supraphonem v roce 1963 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:\nDruhý výběr umělecké prózy, druhá část ve školní řadě GK obsahuje jednak kratší literární útvary (povídky a pověst), jednak výňatky z delších děl. Zvukové snímky jsou určeny pro literární výchovu šestého až devátého ročníku základní devítileté školy. Rozšiřuje se jimi dosavadní soubor umělecké prózy na gramofonových deskách, vydávaných Gramofonovým klubem pro literární vyučování.\nPlocha dvou gramofonových desek určovala rozsah a počet textů. Při jejich volbě se přihlíželo k četbě žáků, která je stanovena učebními osnovami z roku 1960. V souboru je především zastoupena mimočítanková četba, aby se v každém ročníku mohl uplatnit poslech některé ukázky při práci s díly mimočítankové četby. Vzhledem k praxi byly voleny z těchto děl jiné ukázky, než které byly pojaty do čítanek; lze jich využít v besedách, ve kterých se kombinuje rozhovor o domácí četbě žáků s poslechem, čtením a výkladem vybraných ukázek.\nPoslech ostatních próz, které žáci mají v čítankách příslušných ročníků, obohatí a zpestří možnosti práce s textem.\nPoslech uměleckého přednesu je nejenom osvědčeným prostředkem přímého citového účinu literaatury: rozvíjí také pozornost žáků ke zvukovým kvalitám jazyka a tím přispívá i ke tříbení výrazného, pěkného čtení a přednesu, i když žáci nebudou vedeni k napodobování profesionálních umělců. \nTento druhý výběr se ve své druhé části věnuje ukázkám z tvorby Jana Drdy (Vyšší princip. Z knihy Němá barikáda (Závěrečná scéna prof. Málka), Ludvíka Aškenazyho (Dušan a generál. Z knihy povídek Májové hvězdy) a Karla Čapka (Dušan a generál. Z knihy povídek Májové hvězdy.)'}

Hlasy českých literátů

Historicky cenné nahrávky hlasů českých literátů, natočené v průběhu 30. let 20. století.

F. X. Šalda 18. 11. 1933 (50 let Národního divadla)

Rudolf Medek 17. 10. 1937 (Památník osvobození)

Josef Kopta 19. 12. 1935 (o knihách, anketa LN)

Pavel Eisner (pseudonym Jan Ort) 12.2.1938 (o češtině a jejích zvláštnostech)

Gabriela Preissová 12. 8. 1938 (o lidových krojích na Slovácku)

Stanislav Lom 15. 4. 1938 (Zahrádkářova cesta k Bohu)

J. Š. Kubín 18. 8. 1935 (o poutích, panoptikách a vyvolávačích)

Konstantin Biebl 25. 2. 1933 (První noc na Jávě - přednáška)

Otokar Fischer 12. 4. 1936 (Velikonoční symboly v umění - přednáška)

Jaroslav Kvapil 28. 9. 1938 (Svatý Václave! - přednáška)

Antonín Matěj Píša 16. 3. 1938 (Památka na Otokara Fischera)

J. S. Machar 25. 8. 1934 (o Hálkovi a Vrchlickém)

Josef Čapek 12. 4. 1936 (O květinách a cestování)

Jiří Karásek ze Lvovic 16. 1. 1935 (o tvorbě Arnošta Procházky)

Eduard Bass 28. 4. 1936 (Knihy, které čtu)

Vítězslav Nezval 19. 3. 1936 (Poesie na vstupu do Máchova roku)

Karel Čapek 24. 12. 1937 (Pozdrav lidem dobré vůle do Indie)

Reklama ...vážně!? 3

...ve francouzštině se vyskytuje slovo réclamer, které je překládáno jako hlásit se, dožadovat se, stěžovat si, žádat, vyžadovat, reklamovat a podobně. 
V některých spojeních, jako réclamer bruyamment - tj. hartusit, francouzština odkazuje k povaze reklamy, jako nepochybně v mnoha případech hodně hlasitého vychvalování čehosi. 
Ottův slovník naučný z roku 1888 skutečně označuje slovo reklama (fr. réclame) jako přejaté do češtiny z francouzštiny ve významu "veřejného vychvalování", jak definuje jádro pojmu reklama, 
což je pravděpodobně první definice reklamy v české historii... 
 
Mozaiku "hlasitého vychvalování čehosi" jsme sestavili z archivních nahrávek (čemuž leckdy odpovídá i kvalita snímků), které vznikly ve studiích Supraphonu pro různé objednavatele v letech padesátých, šedesátých a zde, již ve třetím pokračování úspěšného titulu, i sedmdesátých. Opět zde můžete slyšet scénky a skeče nahrávané pro Sazku, Tukový průmysl, Sběrné suroviny, obchodní domy Prior, Čs. státní loterii či Požární ochranu a další. Ať jde o vtipný propagační snímek pro Tukový průmysl (opět v hlavní roli Sana - vlastní sestra másla a opět skvělé podání Jana Wericha a Miroslava Horníčka), vážně míněné nicméně vtipné scénky Spejbla a Hurvínka (tentokrát jedenkrát v originální interpretaci Josefa Skupy a dvakrát v neméně skvělé interpretaci Miloše Kirschnera) či velmi povědomé reklamní chvilky televizní s panem Vajíčkem v hlavní roli - opět Vám ve všech těchto scénkách nabízíme dokumenty své doby.

Reklama ...vážně!? 4

..ve francouzštině se vyskytuje slovo réclamer, které je překládáno jako hlásit se, dožadovat se, stěžovat si, žádat, vyžadovat, reklamovat a podobně. 
V některých spojeních, jako réclamer bruyamment - tj. hartusit, francouzština odkazuje k povaze reklamy, jako nepochybně v mnoha případech hodně hlasitého vychvalování čehosi. 
Ottův slovník naučný z roku 1888 skutečně označuje slovo reklama (fr. réclame) jako přejaté do češtiny z francouzštiny ve významu "veřejného vychvalování", jak definuje jádro pojmu reklama, 
což je pravděpodobně první definice reklamy v české historii... 
 
Mozaiku "hlasitého vychvalování čehosi" jsme sestavili z archivních nahrávek (čemuž leckdy odpovídá i kvalita snímků), které vznikly ve studiích Supraphonu pro různé objednavatele v letech padesátých, šedesátých a zde, již ve čtvrtém pokračování úspěšného titulu, i sedmdesátých. Opět zde můžete slyšet scénky a skeče nahrávané pro Sazku, Knihu n.p., Sběrné suroviny, Jawu, Čs. státní loterii či Požární ochranu, pro umělce samotné či tzv PF podniku Rekrea. 
Na titulu určeném pouze pro digitální obchody účinkují jak neznámí mluvčí tak umělci jako R.A. Dvorský, František Filipovský, Jan Werich, Miloš Kirschner a mnoho dalších - opět Vám ve všech těchto scénkách nabízíme dokumenty své doby.

Reklama ...vážně!?

...ve francouzštině se vyskytuje slovo réclamer, které je překládáno jako hlásit se, dožadovat se, stěžovat si, žádat, vyžadovat, reklamovat a podobně. 
V některých spojeních, jako réclamer bruyamment - tj. hartusit, francouzština odkazuje k povaze reklamy, jako nepochybně v mnoha případech hodně hlasitého vychvalování čehosi. 
Ottův slovník naučný z roku 1888 skutečně označuje slovo reklama (fr. réclame) jako přejaté do češtiny z francouzštiny ve významu "veřejného vychvalování", jak definuje jádro pojmu reklama, 
což je pravděpodobně první definice reklamy v české historii... 
 
Mozaiku "hlasitého vychvalování čehosi" jsme sestavili z archivních nahrávek (čemuž leckdy odpovídá i kvalita snímků), které vznikly ve studiích Supraphonu pro různé objednavatele v letech padesátých a šedesátých. Ať jde o vtipnou reklamu na výherní poukázky v noblesním podání Jana Wericha a Miroslava Horníčka, písničku Jiřího Suchého využitou pro Barvy a laky či více či méně povedené "vážné" reklamní skeče či bizarní agitka na sběr starých kostí (1950), jsou tyto snímky dokumentem své doby.

Reklama ...vážně!? 5

..ve francouzštině se vyskytuje slovo réclamer, které je překládáno jako hlásit se, dožadovat se, stěžovat si, žádat, vyžadovat, reklamovat a podobně. 
V některých spojeních, jako réclamer bruyamment - tj. hartusit, francouzština odkazuje k povaze reklamy, jako nepochybně v mnoha případech hodně hlasitého vychvalování čehosi. 
Ottův slovník naučný z roku 1888 skutečně označuje slovo reklama (fr. réclame) jako přejaté do češtiny z francouzštiny ve významu "veřejného vychvalování", jak definuje jádro pojmu reklama, 
což je pravděpodobně první definice reklamy v české historii... 
 
Mozaiku "hlasitého vychvalování čehosi" jsme sestavili z archivních nahrávek (čemuž leckdy odpovídá i kvalita snímků), které vznikly ve studiích Supraphonu pro různé objednavatele 
v letech padesátých, šedesátých. Tentokrát nejde o scénky, jde o naprosto vážně míněné rady pracujícímu lidu pro bezpečnost v práci, ochrany proti požárům, o nabídky spoření či pojištění, 
nabídky nákupů letních oděvů v Jednotě či společného vyvařování v Jednotě. Nahrávky neznámých autorů a interpretů míněné naprosto vážně odlehčí poslední track pátého dílu titulů "Reklama ...vážně!?" 
- snímek Minuta s reklamou II z televizního pořadu Pojďte s námi na tah - Silvestr 1980 uvádí Jiří Lábus a Oldřich Kaisr

Nepřítel lidu

Přestože Ibsenova hra vznikla před bezmála sty lety, je v mnohém stále překvapivě aktuální. Politické drama Nepřítel lidu napsal Henrik Ibsen v roce 1882 již jako světově známý autor. Na příběhu lékaře Stockmanna, který se marně snaží poukázat na závadnost vody v místních lázních, předvádí Ibsen bez obalu všechny nepřístojnosti "demokratické" společnosti - korupci, strach o post a majetek i stádní myšlení a jednání většiny.Osoby a obsazení: MUDr. Tomáš Stockmann, lázeňský lékař (Viktor Preiss), Kateřina Stockmannová, jeho žena (Dana Syslová), Petra, jejich dcera (Lucie Trmíková), Petr Stockmann, doktorův starší bratr (František Němec), Morten Kiil (Jiří Holý), Hovstad, šéfredaktor Lidového posla (Michal Pavlata), Billing, zaměstnanec Lidového posla (Ivan Trojan), Aslaksen, vydavatel (Miloš Hlavica), Horster, kapitán obchodní lodi (Miroslav Etzler), pán (Eduard Pavlíček)) a další. Režie: Hana Kofránková

Reklama ...vážně!? 2

...ve francouzštině se vyskytuje slovo réclamer, které je překládáno jako hlásit se, dožadovat se, stěžovat si, žádat, vyžadovat, reklamovat a podobně. 
V některých spojeních, jako réclamer bruyamment - tj. hartusit, francouzština odkazuje k povaze reklamy, jako nepochybně v mnoha případech hodně hlasitého vychvalování čehosi. 
Ottův slovník naučný z roku 1888 skutečně označuje slovo reklama (fr. réclame) jako přejaté do češtiny z francouzštiny ve významu "veřejného vychvalování", jak definuje jádro pojmu reklama, 
což je pravděpodobně první definice reklamy v české historii... 
 
Mozaiku "hlasitého vychvalování čehosi" jsme sestavili z archivních nahrávek (čemuž leckdy odpovídá i kvalita snímků), které vznikly ve studiích Supraphonu pro různé objednavatele v letech padesátých, šedesátých a zde, ve druhém pokračování úspěšného titulu, i sedmdesátých. Opět zde můžete slyšet scénky a skeče nahrávané pro Sazku, Tukový průmysl, Sběrné suroviny, obchodní domy Prior, Čs. státní loterii či Požární ochranu a další. Ať jde o vtipný propagační snímek pro Tukový průmysl (např. na tuk Sanu - sestru másla či olivový olej) v opět skvělém podání Jana Wericha a Miroslava Horníčka, vážně míněné nicméně vtipné scénky Spejbla a Hurvínka v neméně skvostné interpretaci Miloše Kirschnera, opět Vám v nich nabízíme dokumenty své doby.

Zalamejský sudí

Rozhlasová úprava divadelní hry slavného španělského dramatika, v níž sedlák Crespo hájí svou čest proti zvůli vojenské moci. V roce 1954 ji nastudoval režisér Přemysl Pražský s Karlem Pavlíkem, Bedřichem Karenem, Václavem Voskou, Jiřinou Petrovickou a Miroslavem Doležalem v hlavních rolích.

"Králi musíš dát / jmění a život. Ale čest / je hájemství duše / a duše patří jen Bohu." To jsou nejznámější verše z Calderónovy hry Zalamejský sudí. Imperativ cti, barokní cti, která je důležitější než láska, či dokonce život, je jedním z jejích ústředních témat.

Osoby a obsazení: Král Filip II. (Miroslav Doležal), Don Lope de Finquence, plukovník (Bedřich Karen), seržant (Bohuš Hradil), Don Alvare de Atayde, kapitán (Václav Voska), Reboledo (František Mrázek), Pedro de Crespo, sedlák (Karel Pavlík), Juan, jeho syn (Jaromír Spal), Isabella, jeho dcera (Jiřina Petrovická), Inez, jejich teta (Světla Svozilová) a další. Režie: Přemysl Pražský

Lucerna (1951)

Jiráskova pohádková hra Lucerna patří mezi nejznámější tituly starší české dramatiky. Zaujala již při své premiéře v roce 1905, kdy ji na scéně Národního divadla inscenoval režisér Jaroslav Kvapil. Výtvarnou stránku představení svěřil Mikoláši Alšovi a k hudební spolupráci přizval tehdejšího šéfa opery Karla Kovařovice. Ohlasy byly vesměs velmi příznivé.Věříme, že přivítáte nahrávku  ze Zlatého fondu, v níž uslyšíte Marii Burešovou, Felixe Le Breux a jako učitelského mládence Václava Vosku, kterého jsme si v pozdějších inscenacích zvykli spojovat s postavami zcela jiného charakteru. Inscenaci natočil režisér Přemysl Pražský v roce 1951.

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha Česká umělecká próza