Stanislav Kostka Neumann

Miroslav Doležal

Jiří Taufer

Alexandre Dumas

Jack London

Eduard Štorch

Josef Patočka

Jaroslav Seifert

Vilém Závada

Ludmila Stambolijeva

František Vicena

Zdeněk Štěpánek

Josef Václav Frič

Kamil Bednář

Jiří Šrámek

Vladimír Šmeral

Karel Höger

Jaroslava Adamová

Jan Pilař

Miroslav Florian

Ivan Skála

Josef Kainar

Milan Klásek

Dante Alighieri

Karel Jaromír Erben

Karel Hynek Mácha

Josef Václav Sládek

Eduard Cupák

Irena Kačírková

Petr Haničinec

Josef Větrovec

Jules Verne

František Branislav

Věra Kubánková

Josef Hora

Otomar Krejča

Viola Zinková

Jaromír Spal

Jan Tříska

Vladimír Brabec

Fráňa Šrámek

Karel Boušek

Laco Novomeský

Radovan Lukavský

Vladimír Holan

Jaroslav Vrchlický

Otakar Brousek st.

Adolf Heyduk

Alexandra Myšková

Antonín Sova

Viktor Dyk

František Halas

František Hrubín

Vlastimil Fišar

Arnošt Kraus

Josef Rybák

Ladislav Stehlík

Donát Šajner

Zdeněk Šeřík

Vlastimil Školaudy

Jan Šnobr

Jiří Válek

Jiří Wolker

Jaroslav Bednář

Jiřina Švorcová

Vítězslav Nezval

Josef Barák

Rudolf Mayer

Václav Šolc

Vítězslav Hálek

Oldřich Mikulášek

Titus Livius

Ladislav Boháč

Jiří Holý

Miloš Nedbal

Otakar Roubínek

Marie Tomášová

Václav Voska

Jiřina Petrovická

Marie Pujmanová

Karel May

Nina Divíšková

Jan Kačer

Stanisław Lem

Vladimír Ráž

Bohumil Švarc

Jiří Adamíra

Luděk Munzar

Jana Zikmundová

Leopolda Dostalová

Marie Burešová

Zdeněk Zábranský

Miloš Hlavica

George Bernard Shaw

Jan Vladislav

Petr Bezruč

Konstantin Biebl

Otokar Březina

Jan Neruda

Karel Toman

Guillaume Apollinaire

Vítězslav Novák

Jiří Kolář

Jan Zahradníček

Ladislav Chudík

Mark Twain

Jana Dítětová

Svatopluk Čech

Milan Friedl

Tomáš Vondrovic

Titus Lucretius Carus

Quintus Horatius Flaccus

Publius Ovidius Naso

Lucius Annaeus Seneca

Podcasty a Audioknihy od autora Vladimír Ráž. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Miroslav Zounar

Nina Popelíková

David Vejražka

Josef Bláha

Růžena Merunková

Rudolf Hrušínský

Jaroslav Kepka

Ladislav Pešek

Václav Postránecký

Jaroslav Moučka

Jan Přeučil

Alena Vránová

Ladislav Mrkvička

Pavel Soukup

Eva Hudečková

Blanka Bohdanová

Jiřina Štěpničková

Zora Jandová

Miroslav Moravec

Bohumil Bezouška

Ota Sklenčka

Naďa Konvalinková

Jiřina Jirásková

Svatopluk Beneš

Eva Klepáčová

Josef Langmiler

Čestmír Řanda

Milan Mach

Zdeněk Ornest

Oldřich Unger

Jana Hlaváčová

Viktor Preiss

Martin Růžek

Blanka Blahníková

Ladislav Brothánek

Václav Knop

Ferdinand Krůta

Marie Marešová

Jiří Ornest

Jaroslav Pešice

Jiří Prager

Alois Švehlík

Josef Bek

Vlasta Fialová

Děti a mládež

Dobrodružné romány

Dramatizace

Klasika

Poezie

Sci-Fi

Umění a zábava

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Dárková kolekce mluveného slova

Moderní české a slovenské básnické sbírky III.

Původní 2LP komplet 2 58 0411 Moderní české a slovenské básnické sbírky III. věnovaný tvorbě Vítězslava Nezvala, Viléma Závady a Ivana Kraska vydal Supraphon v roce 1970 - nyní tento komplet vydáváme poprvé digitálně a bohužel již bez slovenské části, bez básně Nox et solitudo Ivana Kraska, která byla v 70.letech předána do OPUSu.

Chuť lásky. Brevíř světové milostné poezie

Alighieri: Nový život

Původní mikrodesku 0 39 9860 vydal Supraphon v roce 1969 jako přílohu části nákladu knihy "Dante Alighieri Nový život", jež byla průřezem básníkova lyrického díla - nyní tento minititul v podání Vladimíra Ráže vychází poprvé samostatně a digitálně. 
 
DANTE ALIGHIERI (zřejmě 1/2 května 1265 – 13./14. září 1321) jeden z nejvýznamnějších italských básníků, filozof, jenž přispěl k vývoji italského jazyka a k politické filozofie. 
Je považován za otce spisovné italštiny, předchůdce renesance a za jednoho z nejvýznamnějších představitelů světové literatury vůbec. 
Jeho nejznámějším a největším dílem je Božská komedie

Šírou tu zemi, zemi jedinou

150. výročí úmrtí Karla Hynka Máchy (zemřel 6.11. 1836) stalo se pro Violu a Pražské kulturní středisko důvodem ke společnému pořadu, který se konal v neděli večer 9. listopadu 1986 v Divadle Jiřího Wolkra v Praze pod názvem Šírou tu zemi, zemi jedinou. Stejnojmenná gramofonová deska je živým záznamem představení: jde tedy o autentický snímek se všemi klady i zápory (rušivé zvuky z obecenstva, technická kvalita nahrávky...). Vzhledem k danému rozměru desky bylo třeba krátit.... 
Dramaturgie pořadu Šírou tu zemi, zemi jedinou vycházela ze skutečnosti, že Viola má na svém repertoáru Máj od r. 1966: nejprve v podání Jiřího Bednáře a Traxlerova Českého skifflu (nyní skupina Žáci), od května 1976 v pojetí Rudolfa Hrušínského. Tento "osudový" Máj, v němž básníkovo poselství zní v plnosti myšlenkového a citového sdělení i bohaté zvukové instrumentace.... vyšel na gramofonové desce právě k 150. výročí Máchovy smrti. Také proto jsem se při skladbě scénáře obrátil především k Máchově lyrice, která je ostatně stále méně známá, ačkoliv má sama o sobě vysokou uměleckou hodnotu a ačkoliv Máj je bez ní nemyslitelný: je jeho prologem. Lze tedy básně první strany této desky chápat také jako přípravu k lepšímu pochopení a prožití Máje i k hlubšímu porozumění Máchovy umělecké osobnosti. V Máchově lyrice najdeme názvuky obrazů, které jsou erbovními znaky Máje, je v ní napětí, chvění, atmosféra, kterou naplno dýcháme v básni, jež se stala pro českou poezii mírou hodnoty, krásy, umělecké pravdivosti. A najdeme tu i Máchu artistního, který zkouší nosnost jazyka, pokouší se o jeho novou instrumentaci a dává zaznít jeho utajené nádheře. Zároveň jsem však chtěl pořadem Šírou tu zemi, zemi jedinou připomenout impozantní mohutnost a vnitřní sílu, vědomí souvislosti a vůli po ztotožnění, jaké představovalo připomenutí stého výročí Máchova úmrtí roku 1936... 
Pořadem Šírou tu zemi, zemi jedinou se k Máchovi přihlásilo deset předních umělců slova. Už tato skutečnost stojí za to, aby se jeho záznam stal zveřejněným dokumentem. Tak jako se jím stal záznam ze slavnostního pořadu z české poezie 19. a 20. století, uskutečněný k 15. výročí založení Violy 22. října 1978 v Dvořákově síni pražského Domu umělců pod názvem Slovo a hlas: 
jako gramofonová deska (s komentářem namluveným Václavem Voskou) vyšel pod stejným názvem o rok později. Deska Slovo a hlas má tedy následovníka ... 
Vladimír Just

Divadlo, divadlo, divadlo / George Bernard Shaw

Divadlo, divadlo, divadlo - miniserie určená pouze pro digitální prodej je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým. 
 
George Bernard Shaw (*26. 7. 1856 - 2. 11. 1950} byl anglický dramatik, prozaik a esejista irského původu, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1925. 
Své pravé umělecké pole našel Shaw až v dramatické tvorbě, ve které uplatnil svůj jasný, kritický a ironický intelekt. Stal se zakladatelem moderního anglického dramatu a nejvýznamnějším anglickým dramatikem po Williamu Shakespearovi. 
České divadlo, po staletí ovlivňováno a poznamenáno shakespearovským kultem, ve 20. století obrátilo pozornost k dílu Shakespearova protichůdce a představitele typické anglické komedie, jakým byl G.B.Shaw. 
Je typické, že jej neprve objevilo Národní divadlo a postupně uvádělo jeho díla, která však nedosáhla většího množství repríz /Člověk nikdy neví (1906), Živnost paní Warenové (1907), Motýl (1908)/; první velký úspěch zaznamenala hra Pygmalion (1913), která se stala oporou kmenového repertoáru NDa hrála se až do dvacátých let. Dalším velkým úspěchem byl Caesar a Kleopatra (1917). Ještě ve válečném období upoutával české prostředí svým odsudkem války a svou pacifistickou tendencí. 
Nové nastudování Živnosti paní Warenové je podstatně úspěšnější a i další hry G.B Shawa (Pekelník, Kateřina Veliká, Milionářka, Svatá Jana, Androkles a lev a další) , které mají na repertoáru už i další česká divadla (Vinohradské, Realistické, Komorní a i divadla v Brně aj.) přibližují jeho dílo skoro v jeho celistvosti 
Naše divadlo se tedy může pyšnit tím, že vycítilo velikost G.B.Shawa již v jeho prvních jevištních rozbězích. Nešlo mu přitom jen o jeho zábavnost, která zaručuje 
divácký úspěch; šlo mu o životní a světový názor dramatika, který byl blízký české povaze svým úsměvným skepticismem a sarkastickou kritičností.

Dumas: Hrabě Monte Christo

Velkolepou vlastní dramatizaci klasického románu A. Dumase natáčel šéfrežisér Čs. rozhlasu Jiří Horčička řadu měsíců a dokončil ji v r. 1983. Hrají v ní tři desítky herců dvou generací a jejichvýkony odpovídají profesionalitě režiséra, který dnes patří mezi legendy (zemřel 27. 3. 2007). Nechybí bohatá scénická hudba (Vl. Truc a A. Palouček) i spousta zvukových efektů. Více než dvousetminutová zvuková realizace stále vyhledávané romantické literární předlohy patří k perlám zvukového archivu Supraphonu a dostává se do rukou posluchače konečně v nezkrácené podobě!

Básnický portrét Josefa Hory

Z komentáře Karla Bouška k původnímu albu DV 15140 "Básnický portrét Josefa Hory", které vydal Supraphon v roce 1962 a jež nyní vychází poprvé digitálně obohacené o Máchovské variace taktéž z pera Josefa Hory: 
Básník JOSEF HORA se narodil 6. července r. 1891 v Dobříni u Roudnice. Jeho rodiče tam měli malé hospodářství, o které záhy přišli. V Roudnici vychodil obecnou školu i gymnasium a v místním časopise otiskoval také své první literární práce...Dr. A.M.Píša, Horův životopisec a zasvěcený znalec jeho poezie, zjišťuje, že to byla především chudoba, jež vedla mladého Josefa Horu k pilnému studiu ve škole a jež z něj již tenkrát činila plachého a citlivého samotáře. Tento rys Horovy povahy prostupuje pak celým jeho básnickým dílem. Vzpoura proti chudobě a sociálním útlaku, vzbouření srdce proti všemu zlému a krutému ve světě a příchylnost, ba přímo láska ke všem strádajícím a trpícím, to jsou první výrazné znaky Horových básní, jimiž se hlásí mladý poeta k zástupům, bojujícím proti starému podlému světu a společenskému řádu. S nimi přichází i do řad bojovníků za socialismus...Přirozený, myšlenkově místy složitý vývoj básníkův vede jej od veršů pevné sociální víry k básním oslavujícím rodnou zemi, její máchovskou přírodu a prosté lidi, jejich milostné štěstí a prudké lásky, hluboká zamyšlení nad životem i nad osudem světa. Srdce, zápasící ve vřavě světa, je s léty vystřídáno srdcem, zamýšlejícím se nad tíhou života a jeho všedních dnů, nad tajemstvím lidské duše a vesmíru. Josef Hora je v jistém smyslu slova i naším velkým moderním básníkem kosmickým. Po příkladu Máchově, Nerudově i Březinově zlidšťuje nám a přibližuje vesmírný svět vzdálených planet tím, že nachází soulad mezi životem země a světem kosmu, soulad, jenž je výrazem nekonečnosti života, přecházejícího "s pokolení na pokolení v nepřetržitém proudu času" (Píša). Zejména v pozdějších knihách básníkových se často střetáváme s těmito pocity, znásobenými ještě dusnou atmosférou okupačních let, naplněných úzkostmi a hrůzami běsnícího německého fašismu....Kromě již vzpomenuté syrové noty sociální, ozývající se z prvních knížek Horových, je tu mnoho krásné poezie, tesklivé a podivuhodně melodické, psané jakoby s hořkými pocity přemýšlivého člověka moderní doby, plné rozporů a kontrastů, nových pohledů na lidský úděl a konečný smysl života. Jsou to verše, psané na klidnou i rozervanou přírodu, na milostnou lásku i vášeň, básně vytrysklé z okouzlení ženou, ale i ze závrati nad dálkami světa, chvějící se o jistotu země, avšak vždy směřující v její teplou, mateřsky vlídnou náruč...Poslední údobí Horovy tvorby náleží cele jeho lidskému zápasu proti temným silám nacistické okupace, proti zlu v lidech, proti smrti. Nemocný básník neúnavně pracuje, překládá, bojuje i pomáhá. Píše verše, rozdávající potřebnou víru v život a svobodu, básně plné vzdoru a naděje, železné důvěry v hrdinský náš lid a v trestající jeho spravedlnost...Přemožený dlouholetou zákeřnou chorobou, umírá básník Josef Hora na samém prahu znovuvybojované svobody v červnových dnech roku 1945. Jeho vzácné dílo je trvalou součástí našeho národního kulturního dědictví... .

Poezie pro školu a život

Původní EP 08 0234 "Poezie pro školu a život" vydal Panton v roce 1972 - nyní titul s ukázkami z tvorby básníků Svatopluka Čecha, Jana Nerudy, Petra Bezruče, Karla Hynka Máchy, Vítězslava Nezvala, Oldřicha Mikuláška, Petra Bezruče, Karla Jaromíra Erbena, Františka Halase, Františka Hrubína a Adolfa Heyduka v interpretaci Vladimíra Šmerala, Leopoldy Dostálové, Jiřího Adamíry, Luďka Munzara, Radovana Lukavského a dalších vychází v Supraphonu poprvé digitálně.

Proč jsem tady doma

Z komentáře Donáta Šajnera k původnímu LP albu 1 18 1656 "Proč jsem tady doma" vydanému Supraphonem v roce 1974 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
Už název naší malé básnické antologie napovídá, o co nám šlo. Udělat průřez třiceti lety české poezie a z děl básníků vybrat nejkrásnější básně, v nichž srdcem i slovem autoři dosvědčují svůj vztah k rodné zemi. Chtěli jsme, aby na gramofonové desce promluvilo hlasem nejlepších recitátorů několik básnických generací. A proto jejich pohled a odpověď na otázku: Proč jsem tady doma, je zdánlivě stejná. Miluji svůj domov! Říkají to veršem rýmovaným i nerýmovaným, říkají slovy plnými obdivu a zpovídají se a odpovídají za nás za všechny. Lépe než oni to neřekneme, ale dovolte, abychom Vás s nimi aspoň jmenovitě seznámili. Přišli za vámi, dělí se s vámi o vyznání a věří, že v jejich oslavě domova je i vaše láska...

Matka v české poezii

Z komentáře Františka Branislava k původnímu titulu DV 15201 "Matka v české poezii" vydanému v Supraphonu v roce 1964 a nyní vydávanému poprvé digitálně: 
Kolikrát byla matka slavena obrazem a sochou, kolikrát oslavena zpěvem a hudbou! Báseň o matce vždycky nás vzruší, něčím nás smiřuje, vede nás k souladu, připomeňme tolik lásky. Rozteskní nás, navrací nám čas něčeho půvabně prožitého. Vzpomínkami na matku, myšlenkami na matku otvírá se kniha nejkrásnější poezie, která všechno prosluní. V rozpomínání voní vždycky ruce matek květem a chlebem, hlínou a ovocem. Nebylo a není básníka, který by nevěnoval verše matce. Jako oslavu, jako vděčnost. Z dlouhé řady literárních tvůrců uslyšíme slova mnohých. Jejich řada dala by se rozšířit. Uslyšíme o matce z různé doby a z různých prostředí, ale pokaždé spojí nás tento hlas s naší nejvlastnější životní cestou. Vzpomínka a myšlenka na matku dopřává nám teplo hladící ruky. Něco v nás něžně okřeje...Při naslouchání veršů a hudby každý jistě zahlédne svou usmívající se matku. Přichází potěšit dobrotou, přichází povzbudit...Matka naučila nás prvním slovům. Vštěpovala nám věrnost k rodné zemi. Od matky přijali jsme dědictví mluvy, všechna ta slova, kterými proudí minulost i dnešek, věčnost národa...Tisíckrát bude uctívána matka, dárkyně života, kterou si proměňujeme v nejlíbeznější píseň. Matka, toť naše krajina, s hrou a zpěvem, s našimi touhami. Průvodkyně našich snah a našeho díla. Všeho našeho počínání...Co lásky a stesku, co něhy a laskání, co litování a touhy splatit dluh, pohladit šedivý vlas, vložit ruku do dlaní! Tolikerá krása prosvětlila všechny ty sloky...Matka je vepsána do srdce nejvroucněji. Když matka žije, hlína voní růžemi a klasy, když matka navždy odešla, vlna hlíny hořkne žalem...Hledáme-li v poezii to nestárnoucí, to věčně působivé, co nás povznáší, co dává odvahu a vede k dobrému, čemu každý rozumí, jsou to básně o matce. A nezáleží na tom, z které jsou doby, jakého jsou ladění. Ty verše žijí v nás sladce, dojímají nás, poznovu probouzí se v nich úcta a obdiv, neskonalá vděčnost za všechno,, co pro nás matka vykonala..

Twain: Dobrodružství Toma Sawyera

Jedna z nejznámějších knih pro děti amerického spisovatele Marka Twaina vychází v dramatizované podobě v edici Za dobrodružstvím. V příbězích dvou chlapců Toma Sawyera a Huckleberryho Finna je spousta napětí, nebezpečí a tajemství, ale také humoru a romantiky. 
Oběma přátelům jde občas i o život, když například usvědčí vraha Indiána Joa, odplují na pustý ostrov nebo zabloudí v jeskyních.Twainova dobrodružství jsou oslavou dětské fantazie a touhy po vzrušujících zážitcích. V naší nahrávce mluví dětské hrdiny Jiří Ornest, Václav Knop a Naďa Konvalinková, dospělé - tetu Polly Marie Marešová, soudce Vladimír Ráž, učitele Svatopluk Beneš, Indiána Miloš Hlavica, šerifa Martin Růžek a řada dalších známých herců. 
 
O půlnoci na hřbitově s Tomem Sawyerem zažijete to pravé dobrodružství

Verne: Patnáctiletý kapitán

Dramatizace Jiřího Horčičky na motivy historického románu Patnáctiletý kapitán vypráví dobrodružný příběh o patnáctiletém plavčíkovi americké velrybářské lodi Poutník Dicku Sandovi. 
Dick je nalezenec, kterého vychovává jako své vlastní dítě rejdař Weldon, majitel lodi Poutník, jejíž skoro celá posádka zahyne při rybolovu, naživu zůstane jen Dick, paní Weldonová se synem a bratrancem, několiik černošských pomocníků, pes Dingo a tajuplný lodní kuchař Negoro. Odvážný Dickse se ujme řízení Poutníka... 
Účinkují Jaroslav Kepka, Jiří Adamíra, Ladislav Mrkvička, Vilém Besser, Blanka Bohdanová a další

Wolker: Host do domu

Z obsáhlého komentáře k původní kompletu 94005 "Moderní české a slovenské básnické sbírky" (Supraphon, 1967), jehož součástí byla sbírka básní JIŘÍHO WOLKERA (*29.3.1900 - †3.1.1924) 
HOST DO DOMU, kterou nyní vydáváme poprvé digitálně jako samostatný titul určený pouze pro digitální trh: 
 
Psát o poezii je trestuhodný nešvar. Co sama neřekne posluchači a čtenáři, neřekne mu nikdo jiný, třebas by popsal nevím kolik papíru. A nic nevadí, že každému říká jedna a táž báseň říká něco jiného. 
Ona totiž říká nejen každému něco jiného, ona to říká pokaždé jinak. Nechtějme, aby Wolkrův Svatý Kopeček stejně vnímal padesátiletý a dvacetiletá. Nemá smysl unifikovat čtenářský zážitek z poezie jakýmsi pro všechny závazným pseudovýkladem, když nejen životní zkušenost, ale i naturel je u každého posluchače jiný...Na začátku Wolkrovy tvorby stojí dvě výrazné události: válka a revoluce. První poválečná léta i vznik samostatného československého státu přinášejí s sebou všeobecně rozšířenou iluzi o brzkém pozitivním řešení všech sociálních problémů...Velkou úlohu zde sehrála i VŘSR. Nelze říci, že Wolker těmto iluzím podléhal, jeho teoretické práce svědčí spíš o opaku, ale i v nich, natož pak v poezii, se obrážejí jako aktuální otázky a problémy doby...Měla-li některá báseň podstatně důležitý vliv na vývoj poezie, pak to bylo Pásmo Francouzského básníka Guillauma Apollinaira. Apollinaire objevil metodu volného řazení veršů, z nichž každý je samostatným celkem podmiňujícím význam veršů ostatních svým individuálním, zvláštním významem; navazuje na druhý verš asociací, vzpomínkou, zážitkem, který nemusí být vysloven, a záleží na čtenáři, aby si z významového napětí mezi dvěma verši anebo veršem a kontextem, rekonstruoval celek. Této metody, nazývající se pásmo, použil i Wolker ve Svatém Kopečku ke skloubení jednotlivých svých zážitků v celek, jenž má ve čtenáři vyvolat atmosféru i prostředí básníkova dětství... 
Jaroslav Jirsa, 1967 
 
 
.

V překrásném měsíci máji (Družina májová)

Původní EP album 1039 9776 "V překrásném měsíci máji (Družina májová)" vydal v roce 1979 Supraphon jako přílohu stejnojmenné knihy, souboru básní a dokumentárních textů většiny autorů, kteří se v r. 1858 představili v almanachu Máj. Na gramofonovou desku byly nahrány básně Za noci bouřné byl jsem narozen (Josef Barák), Hej, hoši, píseň divokou, Slunéčko spadlo za horu (Adolf Heyduk), Primula veris, Jen postůj, To byly lásko... (Václav Šolc), V zemi kalichu, Elegické hříčky, Našel jsem se (Jan Neruda), Tvé oko krásné jezero, Napadly písně v duši mou (Vítězslav Hálek), Jsem šílený (Rudolf Mayer), Tušení (Josef Václav Frič). 
Nyní tento titul s poezií v interpretaci skvělých recitátorů Radovana Lukavského, Jaroslavy Adamové a Vladimíra Ráže vychází poprvé digitálně.

Myšlenky antických klasiků

Původní komplet 5 EP 0 88 0490-4 "Myšlenky antických klasiků" vydal Supraphon v roce 1975 - nyní titul s myšlenkami a díly Homéra, Aristotela, Platóna a dalších antických autorů a myslitelů vydáváme poprvé digitálně.

Lem: Astronauti

Remasterovaná nahrávka dramatizace slavného vědecko-fantastického románu. Poprvé na CD a v digitálním formátu. 
 
Dobrodružný příběh mezinárodní vesmírné výpravy na Venuši. Skupina vědců je vyslána ze Země, aby se pokusila navázat kontakt s obyvateli planety. Po přistání však objevuje jen trosky vyspělé civilizace zničené jadernou válkou. V postapokalyptickém světě číhá na astronauty řada nebezpečných situací a na konci jejich mise odhalují nečekané zjištění. V původní české dramatizaci z roku 1973 účinkuje plejáda známých českých herců. Ve své době byl zvukový design nahrávky vysoce novátorský, což z ní učinilo kultovní zvukový záznam pro celou generaci posluchačů. Knižní předloha polského autora Stanisława Lema patří do zlatého fondu světové sci-fi.

Apollinaire: Pásmo

Z komentáře Adolfa Kroupy k původnímu LP albu 1 18 1483 "Guillaume Apollinaire Pásmo" vydanému Supraphonem v roce 1974 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
..."Veliký Guillaume, bez kterého by nebylo poezie dvacátého století a jehož díla mají pro poezii takový význam jako pro život lidstva objevení parního stroje a elektřiny" (V.Nezval)...dlouho sdílel tulácký život s matkou Olgou de Kostrowitzkou, která provázela mecenášského přítele, pohybovala se kolem heren a marně doufala, že zbohatne. Když mu bylo devatenáct, dostala se rodina - zcela bez prostředků - do Paříže. Dělal námezdního spisovatele pochybnému fejetonistovi, spolupracoval na knize profesora tance a dobrého chování a konečně, v květnu 1901, se dostal jako soukromý učitel francouzštiny do šlechtické rodiny, která žila v zámečku Neu-Glück v Porýní. Krajina a její lidé si ho podmanili. Četl německé romantiky, psal básně; něco málo z nich mu vyšlo. Dal se na pouť do Kolína nad Rýnem, do Berlína, do Drážďan a v roce 1902 se dostal do Prahy. Povídka Pražský chodec a desítka veršů v Pásmu svědčí o jeho okouzlení. Přes Vídeň se vrátil do Neu-Glücku a v srpnu do Paříže. Uchytil se v bance, pronikl do časopisů a revuí a získal přátele: Forta, Jarryho, Jacoba, Cendrarse, Picassa, Bracqua, Matisse, Chagalla, Légera, Celníka Rousseaua. Byl všude, kde se něco nového rodilo, inspiroval a nechával se inspirovat. Zakládal avantgardní revue, podepisoval manifesty, vydatně pomáhal prosazovat kubismus...Apollinairova poezie se napájí ze studánek i kalužin, je u něho "rovnost poetického i prozaického". Stačí mu výjev z ulice, útržek rozhovoru, vzruší ho věci obyčejné i velkolepé, ohyzdnost i krása. Inspiruje se autory proslulými i obskurními, příběhy z řecké a středověké mytologie, lidovými písněmi a pohádkami. Stále ho fascinovala budoucnost. Věřil, že rozmach technické civilizace přinese lidem netušenou krásu: "Básník je ten, kdo objevuje nové radosti." Je objevitelem pásma, mnohotématické básně založené na volném proudu vědomí a básní-rozhovorů, je obroditelem kaligramu a tvůrcem nového básnického jazyka, v němž splývá jazyk hovorový s jazykem psaným. Je však i básníkem vidoucím, věšteckým. Cožpak se člověku neotevřela "oblast vesmírna", o níž mluví, neodhalily se "nové světy, které se objevují na každé křižovatce hmoty", neuskutečňuje kybernetika jeho vidinu:"Ó, kdyby čas dal, aby stroje konečně začly přemýšlet"? Nikde mimo Francii neměla Apollinairova osobnost tak velký ohlas jako u nás. "Význam Apollinairův pro českou poezii," bylo napsáno, "netkví jenom v tom, že jeho forma velké polytematické básně našla u nás vynikající následovníky. Jde spíš o to, že právě v Čechách se vedle Francie nejmocněji vžil onen apollinairovský básnický postoj, záležící v důvěře ve velké osvobození člověka a anticipující ten polidštěný budoucí svět v opojených verších." Je tím míněn zejména český poetismus a hlavně Nezval. Avšak Apollinairovu pečeť lze zjistit i na nejedné sbírce slovenských básníků, především Novomeském, který z lásky k Apollinairovi vyznal slovy: "Pro mne to bylo opravdu zjevení - velkolepá poezie, velkolepá tím, že poetizovala neobyčejnou řečí obyčejné věci, obyčejný život obyčejných lidí." Každý národ má své vlastní "dějiny světové literatury: a ze zahraničních básníků si volí především ty, kteří jsou mu blízcí, které má rád. V tom smyslu je Guillaume Apollinaire už dávno a trvale naším. 
 
GUILLAUME APOLLINAIRE (*26. srpna 1880 - †9. listopadu 1918)

Aplikace Youradio Talk

Vladimír Ráž

Nebyly nalezeny žádné audioknihy