Pedro Calderon de la Barca

Alois Jirásek

Zdeněk Mahler

William Shakespeare

Gotthold Ephraim Lessing

Vítězslav Nezval

Michail Jurjevič Lermontov

Václav Voska

Vladimír Fišer

Drahomíra Fialková

Milada Horutová

Bohuš Hradil

Václav Vydra

Jarmila Smejkalová

Otakar Brousek

Jaroslava Drmlová

Antonín Zíb

Karel Houska

Bořivoj Křístek

Jiří Horčička

Jiří Mikota

Miroslav Doležal

Karel Oprich

Erik Zámiš

Bedřich Bobek

Miloš Hlavica

Marie Glázrová

Jiří Hurta

Štěpánka Holečková

Josef Gruss

Karel Fořt

František Hanus

Richard Záhorský

Nina Jiránková

Eduard Kohout

Viola Zinková

Jaromír Spal

Artuš Kalous

Drahomíra Hůrková

Eduard Kašpar

Světla Svozilová

Jiří Štěpnička

Valtr Taub

Jiřina Petrovická

Bohumil Záhorský

Jaroslav Synák

Karel Pavlík

Blanka Bohdanová

Věra Kubánková

Karel Beníško

Julie Charvátová

Josef Chvalina

Jaroslava Vacková

Karel Kastner

Irena Kačírková

Alena Kreuzmannová

Jan Teplý

František Filipovský

František Roland

Eduard Cupák

Marie Burešová

Zdeněk Štěpánek

Vladimír Šmeral

Jindra Hollmanová

Rudolf Široký

Jiří Vasmut

František Mrázek

Bedřich Karen

Luba Skořepová

Jan Pivec

Vlasta Chramostová

Vladimír Leraus

Jaroslav Raušer

Marie Vášová

Artur Šviha

Václav Piskáček

Vladimír Salač

Milan Mach

Bohumil Bezouška

Soběslav Sejk

Bohumil Švarc

Helena Friedrichová

Oldřich Musil

Bohumil Křížek

Pavel Tumlíř

Ladislav Besta

Emil Liška

Ilja Prachař

Jaroslav Vávra

Karel Weinlich

Jiří Hesoun

Josef Vošalík

Rudolf Pellar

Ludvík Řezníček

Václav Jirsa

Vladimír Pospíšil

Felix le Breux

Výuka

Děti a mládež

Dramatizace

Humor, komedie a satira

Klasika

Novely a povídky

Poezie

Povídky

Populárně naučná

<p>Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.</p>

Radioservis a.s.

Moudrý Nathan

Lesingovo slavné dramtické poselství o hledání pravé víry v rozhlasovém nastudování s předními českými herci v režii Jiřího Rolla z roku 1960.Osoby a obsazení: průvodní slovo (Rudolf Pellar), Nathan, bohatý žid v Jerusalemě (Zdeněk Štěpánek), Recha, jeho schovanka (Alena Kreuzmannová), Daja, křesťanka, její společnice (Julie Charvátová), sultán Saladin (Vladimír Leraus), Sittah, jeho sestra (Irena Kačírková), mladý templář (Václav Voska), derviš Al Hafi (Antonín Zíb), patriarcha jeruzalémský (Jaroslav Raušer), mnich (Soběslav Sejk), Em-ir (Jiří Hurta) a Ibrahim (Emil Liška).

Othello (1950)

Othello jednoznačně patří k Shakespearovým vrcholným tragédiím a nejen díky tomu má i v Čechách velmi dlouhou a bohatou inscenační tradici. Záznam o úplně prvním uvedení Othella v Čechách je z roku 1842, kdy byla ve Stavovském divadle premiérována inscenace v překladu Jakuba Malého. Od té doby se tato tragédie na českých jevištích objevila bezpočtukrát.
Rozhlasová nahrávka z roku 1950.

Veselohra s dvojníkem

Vítězslav Nezval napsal Veselohru s dvojníkem pro rozhlas už v roce 1938 volně na motivy Calderonovy divadelní komedie Chudák ať má za ušima. Poprvé ji nastudoval režisér Bezdíček v roce 1939. Přinášíme vám rozhlasovou inscenaci režiséra Jiřího Rolla. Tuto galantní komedii založenou především na zpěvném půvabu lehkého Nezvalova verše natočil v roce 1962. Kromě Václava Vosky, který ztvárňuje záletného šlechtice Dona Diega, alias Dona Dionýsa, uslyšíte ve hře se zpěvy také Eduarda Kohouta, Miroslava Doležela, Jaromíra Spala, Violu Zinkovou, Irenu Kačírkovou, Lubu Skořepovou a další herce.

Maškaráda

Michail Jurjevič Lermontov: Maškaráda. Drama ruského klasika - tragédie muže, kterého společnost zbaví poslední víry v čest, poctivost a upřímnost člověka. Překlad Emanuel Frynta. Režie Miloslav Jareš.Osoby a obsazení: Osoby a obsazení: Jevgenij Alexandrovič Arbenin (Vladimír Šmeral), Nina, jeho žena (Jarmila Smejkalová), kníže Zvjozdič (Václav Voska), baronesa Štralová (Vlasta Chramostová), Afanasij Pavlovič Kazarin (František Hanus), Adam Petrovič Šprich (Karel Houska), neznámý (Miroslav Doležal), doktor (Bedřich Bobek), starý pán (Václav Piskáček), Ivan, sluha knížete Zvjozdiče (Artuš Kalous), sluha Arneninův (Eduard Kašpar), komorná (Štěpánka Holečková), paní domu (Jindra Hollmanová), bankéř (Bohuš Hradil), hráči (Karel Kastner, Karel Fořt a Vladimír Salač).Natočeno v roce 1954.

Erbovní znamení

Populární spisovatel a popularizátor Zdeněk Mahler čerpá velmi často inspiraci ke svým dílů v dějinách. Nejinak tomu bylo i u jeho rozhlasové hry Erbovní znamení. V příběhu z dob nacistické okupace parafrázoval Mahler některé motivy ze života spisovatele Vladislava Vančury, jemuž tuto hru připsal. V hlavní úloze inspirovanou Vančurovým životem a myšlením uslyšíte Eduarda Cupáka. Inscenaci z roku 1981 režíroval Jiří Horčička.

Hamlet (1958)

Český rozhlas se dostal k Hamletovi až v roce 1958. Překlad E. A. Saudka nastudoval tehdy režisér Josef Bezdíček s Václavem Voskou v titulní roli. Další inscenace byla na řadě v osmdesátých letech. Bylo tu několik nových a divadelně interpretovaných překladů, byla i nová knižní vydání, např. odeonské s překladem M. Lukeše (1980). V hluboké normalizaci se však Čs. rozhlas choval nenormálně, protože "doba se zbláznila". Tehdejšího Hamleta zaznamenaného nemáme.../b>
Osoby a obsazení: Claudius, dánský král (Bedřich Karen), Hamlet, jeho synovec, dánský kralevic (Václav Voska), Gertruda, Hamletova matka, královna (Marie Vášová), Horacio, Hamletův přítel (Miloš Hlavica), Polonius, nejvyšší komoří (Valtr Taub), Laertes, jeho syn (Soběslav Sejk), Ofélie, dcera Poloniova (Věra Kubánková), hrobník (František Roland), Guildenstern (Josef Gruss), Rosenkrantz (Bohuš Hradil), duch Hamletova otce + druhý herec (Karel Beníško), kněz + první herec (Bedřich Bobek), Fortinbras, norský kralevic (Josef Chvalina), herečka (Milada Horutová), Osrik + třetí herec (Erik Zámiš), Marcellus, důstojník (Ladislav Kazda), Wiltimant a Cornelius, poslové (Vlastimil Fišar a Jaroslav Synák).

Zalamejský sudí

Rozhlasová úprava divadelní hry slavného španělského dramatika, v níž sedlák Crespo hájí svou čest proti zvůli vojenské moci. V roce 1954 ji nastudoval režisér Přemysl Pražský s Karlem Pavlíkem, Bedřichem Karenem, Václavem Voskou, Jiřinou Petrovickou a Miroslavem Doležalem v hlavních rolích.

"Králi musíš dát / jmění a život. Ale čest / je hájemství duše / a duše patří jen Bohu." To jsou nejznámější verše z Calderónovy hry Zalamejský sudí. Imperativ cti, barokní cti, která je důležitější než láska, či dokonce život, je jedním z jejích ústředních témat.

Osoby a obsazení: Král Filip II. (Miroslav Doležal), Don Lope de Finquence, plukovník (Bedřich Karen), seržant (Bohuš Hradil), Don Alvare de Atayde, kapitán (Václav Voska), Reboledo (František Mrázek), Pedro de Crespo, sedlák (Karel Pavlík), Juan, jeho syn (Jaromír Spal), Isabella, jeho dcera (Jiřina Petrovická), Inez, jejich teta (Světla Svozilová) a další. Režie: Přemysl Pražský

Lucerna (1951)

Jiráskova pohádková hra Lucerna patří mezi nejznámější tituly starší české dramatiky. Zaujala již při své premiéře v roce 1905, kdy ji na scéně Národního divadla inscenoval režisér Jaroslav Kvapil. Výtvarnou stránku představení svěřil Mikoláši Alšovi a k hudební spolupráci přizval tehdejšího šéfa opery Karla Kovařovice. Ohlasy byly vesměs velmi příznivé.Věříme, že přivítáte nahrávku  ze Zlatého fondu, v níž uslyšíte Marii Burešovou, Felixe Le Breux a jako učitelského mládence Václava Vosku, kterého jsme si v pozdějších inscenacích zvykli spojovat s postavami zcela jiného charakteru. Inscenaci natočil režisér Přemysl Pražský v roce 1951.

Aplikace Youradio Talk