Alois Jirásek

Pavel Molek

William Shakespeare

Kamil Halbich

Karolína Půčková

Jiří Knot

Zdeněk Velen

František Němec

Václav Vydra

Jana Knappová

Jan Dolanský

Jiří Litoš

Filip Blažek

Martin Finger

Elena Vanová

Jaromír Dulava

Tomáš Pergl

Jaroslav Plesl

Helena Dvořáková

Pavel Batěk

Karel Dobrý

Hana Šváchová

Libor Vacek

Andrea Elsnerová

David Vejražka

Jan Meduna

Zdeněk Hess

Zdeněk Sadovský

Josef Somr

Pavla Beretová

Viktor Dvořák

Jiří Lábus

Vít Popp

Ladislav Frej

Bedřich Švácha

Jan Vlasák

Jan Vondráček

Boris Rösner

Radka Tučková

Ivan Trojan

Petr Šplíchal

Petr Lněnička

Pavel Macák

Josef Plechatý

Jaroslav Kepka

Viktor Preiss

Miroslav Krobot

David Novotný

Václav Neužil

Jaromír Meduna

Tereza Bebarová

Petra Špalková

Václav Balák

Igor Bareš

Luďa Marešová

Martin Myšička

Libuše Šplíchalová

Daniela Kolářová

Ondřej Sokol

Ivan Řezáč

Tereza Dočkalová

Klára Suchá

Jaroslav Slánský

Stanislav Oubram

Tereza Císařová

Ondřej Rychlý

Hynek Čermák

Klasika

Novely a povídky

Povídky

<p>Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.</p>

Radioservis, a.s.

Má protentokrát obsazená vlast

Národní divadlo, 5. června 1939. Uvedením Smetanovy Mé vlasti, přenášené živě Československým rozhlasem a přejímané radiostanicemi v Paříži a v Oslo, vrcholí Pražský hudební máj - mimořádný festival, který vznikl z iniciativy dirigenta Václava Talicha a jehož cílem bylo "narovnat naši páteř a naplnit nás pocitem důstojné svébytnosti".Děj Molkovy hry se odehrává během zvukové zkoušky zmiňovaného slavnostního provedení Smetanova cyklu symfonických básní, jejíž hladký průběh naruší neočekávaná skutečnost. Tři muzikanti hodlají během přímého přenosu přečíst politické provolání ke zbytku Evropy v přesvědčení, že je třeba využít jedinečné příležitosti k vyslání signálu o skutečném stavu smutné české existence. Taková zpráva, zveřejněná v orchestru půl hodiny před zahájením přenosu, působí pochopitelně jako nálož dynamitu?Jsou Zděněk Němec, Josef Morávek a Egon Ledeč ztělesněním odvahy, která se nebojí vyjádřit své přesvědčení a bojovat za něj, nebo hazardéři, jež neženou do katastrofy jen sebe, ale všechny zúčastněné? Jaké může mít takové jednání následky? Všechny strany sporu se obrací k dirigentskému stupínku, k Václavu Talichovi. 
Hlavní roli VáclavaTalicha ztvárnil Viktor Preiss, role tří rebelujících muzikantů si zahráli Pavel Batěk, Martin Finger a Petr Lněnička.

Lucerna

Pohádková hra z českého podzámčí o poddanství, strachu z vrchnosti a odvaze. Generacemi oblíbená divadelní klasika v novém rozhlasovém nastudování. V hlavních rolích uslyšíte Helenu Dvořákovou, Petra Lněničku, Ivana Trojana, Jaroslava Plesla, Davida Novotného, Petru Špalkovou, Františka Němce, Ondřeje Rychlého, Terezu Císařovou, Danielu Kolářovou nebo Kamila Halbicha.Alois Jirásek je známý především jako prozaik, nezanedbatelnou část své tvůrčí energie však věnoval také divadlu. Z dvanácti her, které napsal, zůstala do dnešních dnů nejhranější pohádková Lucerna, v níž chtěl Jirásek podle vlastních slov "?podat kus českého života z doby robotnictví a poddanství." A také vystihnout to, čemu sám říká "česká povaha". Portrétů této české povahy nabízí autor v Lucerně hned několik a nejsou vždy pro náš národ zrovna lichotivé. Jen v menšině je české podzámčí schopné odolávat nátlaku i svodům vrchnosti, neohýbat předem hřbet nebo se dokonce vzdát vlastního prospěchu, protože by to znamenalo zradit své bližní.Od prvního uvedení v roce 1905 vzalo české publikum Lucernu okamžitě za svou, o čemž svědčí na tehdejší dobu mimořádných 33 repríz, kterých se inscenace v Národním divadle dočkala. Velké oblibě se od začátku těšily pohádkové bytosti vodníků i komediální scény venkovských šumařů, chystajících se nové vrchnosti sehrát kasací. A své kouzlo si hra o čarovné lípě, stojící jako živý symbol na hranici mlynářových polí a knížecího lesa, našich časů a odvěké minulosti, lidského světa a světa přírodních sil, zachovala podnes. Jak o tom svědčí další a další generace divadelníků a diváků, kteří se kolem ní scházejí.

Sen noci svatojánské (2016)

Hra podobná snu, ve kterém se vzájemně zapletou příběhy zamilovaných milenců, lesních elfů, athénských řemeslníků i rozhádaných vládců přírodních živlů. Shakespearova nejslavnější komedie po padesáti letech v novém rozhlasovém nastudování!Osoby a obsazení: Karel Dobrý (Oberon), Helena Dvořáková (Titanie), Pavla Beretová (Puk), Viktor Preiss (Hrášek), Josef Somr (Hořčička), Jaroslav Kepka (Pavučinka), Miroslav Krobot (Poříz), David Novotný (Klubko), Martin Myšička (Střízlík), Václav Neužil (Píšťala), Hynek Čermák (Fortel), Klára Suchá (Hermie), Tereza Dočkalová (Helena), Petr Lněnička (Lysandr), Jan Meduna (Demetrius), Kamil Halbich (Theseus), Tereza Bebarová (Hippolyta), Jan Vondráček (Egeus) a další.

Bouře

Příběh o lásce a nenávisti, o mstě a odpuštění, vypráví o ztroskotancích, kteří se na pustém ostrově setkávají se zázraky a divy. Hra, spojující vrcholnou poezii s groteskní komikou smutných klaunů, ukazuje lidský život jako úchvatnou marnost. Slavná Shakespearova Bouře nemůže chybět v přehledu rozhlasových inscenací jeho dílarežisérka Markéta Jahodová: "Zapomenout nemohu na inscenaci Bouře s Borisem Rösnerem. Všechny Shakespearovy hry jsou rozhlasové v tom smyslu, že je v nich na prvním místě slovo, to volně cituji Martina Hilského, ale v Bouři je přímo od autora navíc předepsáno: "Ostrov je plný zvuků." Co může rozhlasový režisér chtít víc? Vladimír Franz mi k tomu navíc složil báječnou muziku..."

Aplikace Youradio Talk

Kamil Halbich

Lucerna

Sen noci svatojánské (2016)

Bouře

Má protentokrát obsazená vlast