František Němec

Tomáš Töpfer

Jiří Langmajer

Barbara Kodetová

František Pavlíček

Walter Scott

Jiří Horák

Ladislav Mrkvička

Jaroslava Adamová

Boris Rösner

Ivan Trojan

Edmond Rostand

Valja Stýblová

Václav Kliment Klicpera

Hans Christian Andersen

Podcasty a Audioknihy od autora Jiří Langmajer. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Vladimír Fišer

Walbert Schmirler

Jindřiška Vondrovicová

Jiří Knot

Petr Nárožný

Ilja Racek

Otakar Brousek

Simona Stašová

Antonín Hardt

Lucie Juřičková

Martin Písařík

Miloš Rozhoň

Tomáš Havlínek

Karel Heřmánek

Věra Slunéčková

Milan Stehlík

Josef Kubíček

Jakub Zdeněk

Ilona Svobodová

Jindřich Narenta

Jiří Racek

Zdeněk Hess

Vlastimil Bedrna

Michal Pavlata

Ivan Gübel

Jaroslav Konšal

Jiří Ornest

Viktor Dvořák

Ferdinand Krůta

Jan Novotný

Adam Ernest

Vilém Udatný

Otakar Brousek st.

Johanna Tesařová

Marek Holý

Antonín Molčík

Kamila Špráchalová

Magdalena Reifová

Petr Šplíchal

Oldřich Vízner

Jan Szymik

Martin Holec

Tomáš Kobr

Filip Kaňkovský

Jana Drbohlavová

Viktor Preiss

Lukáš Král

Jiří Samek

Jaromír Meduna

Zdeněk Žák

Tomáš Karger

Karel Pospíšil

Václav Balák

Jan Kotva

Miroslav Táborský

Martin Zahálka

Dana Syslová

Oldřich Vlach

Martin Sobotka

Jiří Zahajský

Kateřina Lojdová

Daniel Bambas

Václav Knop

Jiří Žák

Jan Kukla

Hanuš Bor

Lukáš Křišťan

Svatopluk Schuller

Jiří Sovák

Jaroslav Šmíd

Marek Mikulášek

Miloš Mazal

Výuka

Děti a mládež

Dramatizace

Humor, komedie a satira

Klasika

Novely a povídky

Poezie

Povídky

Populárně naučná

<p>Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.</p>

Radioservis a.s.

Radioservis

Cyrano z Bergeracu (2015)

Český rozhlas vrátil po šedesáti letech na rozhlasové jeviště jednu z nejslavnějších her všech dob Cyrano de Bergerac. Titulní roli hrdého gaskoňského bouřliváka, který svůj širák v souboji odhazuje v dál, ale před ženami se skrývá pod balkónem, převzal po Karlu Högerovi vynikající Jiří Langmajer."Rádio má tu výhodu, a zároveň je v tom ta práce nesmírně těžká a současně krásná, že vše musí vycházet čistě z nitra herce. Nemůže použít nic, co by měl k dispozici na jevišti, tzn. doplnit gestem, muzikou, kordem nebo hodit širák. Tady se to musí všechno z hloubi duše, v tomto případě mé duše a mého srdce, dostat skrz mikrofon k divákům a já jsem pevně přesvědčen, že jsme pro to udělali maximum.," řekl k nastudování hry  představitel hlavní role Jiří Langmajer.

Očitý svědek

Vrcholem nacistických represí proti českému národu bylo vyhlazení obce Lidice 10. června 1942, které jako akt pomsty za zabití Reinharda Heydricha nařídil osobním rozkazem Adolf Hitler. Dokumentární rozhlasová hra se zabývá nejen historickými fakty provázející lidickou tragédii, ale navíc přináší málo známé či dokonce záměrně zamlčované detaily. O strašlivém a zrůdném aktu vyhlazení vypráví ve hře očitý svědek událostí, jeden ze dvou českých filmařů, kterým nacisté nařídili provádět dokumentaci osudného dne přímo v Lidicích.  Osoby a obsazení: docent Kučera (Jiří Ornest), student (Martin Sobotka), Pála Jaroslav (Vlastimil Bedrna), Maruščáková Anna (Věra Slunéčková), Říha Václav (Jiří Langmajer), Himmler Heinrich (Jaroslav Konšal), Böhme Horst (Tomáš Töpfer), Frank Karl Hermann (Ivan Gübel), Wiesmann Harald (Michal Pavlata), Thomsen Thomas (Boris Rösner), Moravec Emanuel (Antonín Hardt), Major Marwedel (Jiří Samek), Wagner Miroslav (Karel Pospíšil), Zahradníček Čeněk (Oldřich Vlach), Treml Franz (Jindřich Narenta), Horák Bohumil (Ferdinand Krůta), hlasatel (Jan Kukla), komentátor německého rozhlasu (Walbert Schmirler), strážmistr (Miloš Rozhoň) a ordonanz (Jan Kotva)

Cyrano z Bergeracu

Cyrano z Bergeracu - audiokniha obsahuje rozhlasovou hru podle předlohy, jejímž autorem je Edmond Rostand. Účinkuje Jiří Langmajer, Kateřina Lojdová, Daniel Bambas, Otakar Brousek ml., Milan Stehlík a další. 

V dějinách divadla je datum 28. prosince 1897 bezpochyby jedním z hvězdných okamžiků
umění, jemuž vládne múza Thálie. I když o vyloženě přelomovém datu zase mluvit nemůžeme. Hra, která tehdy měla svou světovou premiéru, totiž neznamenala pro tehdejší ani pozdější divadlo žádný vývojový posun, naopak. Svým pojetím i formou se vracela dokonce do časů před tehdejší konvence a progresivní trendy. Přesto pařížská scéna Théâtre de la Porte Saint-Martin takovou slávu ještě nezažila.
Toho dne obecenstvo poprvé zhlédlo bohatýrskou komedii Edmonda Rostanda Cyrano de Bergerac, velmi volně inspirovanou životem a dílem spisovatele Saviniena Cyrano de Bergerac. Devětadvacetiletý autor byl historickým Cyranem dlouhodobě fascinován. Když svoji hru psal, pomýšlel na obsazení titulní role jednou z tehdejších divadelních hvězd. A dokonce se jí odvážil ještě rozepsanou komedii nabídnout. Benoit Constant Coquelin byl novinkou nadšen a mladému básníkovi uděloval nad textem praktické divadelnické rady.
Před premiérou se Rostand Coquelinovi omlouval, že ho zatáhl do takového dobrodružství – do mimořádně náročné role, jejíž part čítá více než 1600 veršů – čekal totiž naprosté fiasko. Příběh fanfaróna, rváče, brilantního šermíře s dlouhým nosem a jeho nenaplněné lásky však obecenstvo strhl. Po třetím dějství trvaly ovace neuvěřitelně dvě hodiny. Do autorovy lóže se dostavil osobně ministr financí a symbolicky a předem mu udělil Řád čestné legie.
Jak už to tak bývá, dobová kritika se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory, ta modernistická (Gide, Daudet aj.) Rostandovo pozdně romantické gesto striktně odmítla jako zpátečnické, ta tradičnější (Sarcey, Faquet) ocenila živou divadelnost a krásu verše. Jindy jízlivý a nelítostný Sarcey na adresu Cyrana (a tehdejších divadelních „pokrokářů“ samozřejmě) napsal: „Konečně si se Cyranem odpočineme od skandinávských mlh, ubíjející zevrubnosti psychologismu a hrubého realismu!“
Od těch dob se Cyrano stále vrací na jeviště jako vítěz. Jeho autor, který nedbal na dobovou módu a řídil se svým vkusem, v něm přivedl do světového divadelního repertoáru charakter a archetyp lákající další a další generace divadelníků. A že je snad Cyrano svým lpěním na cti dnes už trošku komicky, svou dvorností maličko směšný a ve svých verších sentimentální? Možná pravě to dnes více než kdy předtím potřebujeme. 
Hynek Pekárek

„Rádio má tu výhodu, a zároveň je v tom ta práce nesmírně těžká a současně krásná, že vše musí vycházet čistě z nitra herce. Nemůže použít nic, co by měl k dispozici na jevišti, tzn. doplnit gestem, muzikou, kordem nebo hodit širák. Tady se to musí všechno z hloubi duše, v tomto případě mé duše a mého srdce, dostat skrz mikrofon k divákům a já jsem pevně přesvědčen, že jsme pro to udělali maximum. Je pro mne ohromné štěstí, že jsem dostal šanci podílet se na této hře. Za to rádiu děkuji a nejvíc děkuji režiséru Tomáši Vondrovicovi, který mi dal tu důvěru a v sezóně, které já říkám padesátá, protože za pár měsíců mi bude padesát, mi dal jeden z nejkrásnějších dárků, které jsem mohl dostat,“ řekl k nastudování hry Jiří Langmajer.

Rytíř Ivanhoe

Příběh ze života statečného rytíře Wilfreda z Ivanhoe odehrávající se ve středověké Anglii na sklonku 12. století za vlády krále Richarda Lvího srdce v období jeho návratu z třetí křížové výpravy.
Čtyřdílná rozhlasová adaptace slavného románu v režii Karla Weinlicha podle scénáře Františka Pavlíčka ve skvělém hereckém obsazení! 

Osoby a obsazení: princ Jan (Ivan Trojan), kancléř (František Němec), rytíř Brian d´Bois Gilbert (Boris Rösner), převor (Josef Somr),  zeman Cedrik (Petr Pelzer), lady Rowena (Bára Kodetová), vévoda (Alois Švehlík), lady Edita (Jaroslava Adamová), šašek Womba (Tomáš Töpfer), Izák z Yorku (Ladislav Mrkvička), Rebeca (Magdalena Chrzová), Wilfred Ivanhoe (Jiří Langmajer), vypravěč (Rudolf Pellar). Dále účinkují Martin Zahálka, Radoslav Brzobohatý, Michal Dlouhý, Miroslav Doležal, Lukáš Hlavica a Ivo Kubečka.

Mne soudila noc

Rozhlasová dramatizace prvotiny spisovatelky a lékařky Valji Stýblové s Ivanem Trojanem a Jiřím Langmajerem v hlavních rolích.  V prvním dvojčísle Literárních novin z roku 1949 vyšel Stýblové úryvek z prózy Mne soudila noc, s níž uspěla v literární soutěži nakladatelství ELK, které knihu údajně ve více než dvousettisícovém nákladu plánovalo vydat. Po zrušení nakladatelství byla podle autorčina svědectví kniha v lektorských posudcích označena za poplatnou naturalismu a existencialismu a připravená sazba byla rozmetána (próza nakonec oficiálně vyšla až v roce 1957). Naprostá většina knih Valji Stýblové je založena na vnitřním dialogu a alespoň zčásti věnována lékařské tematice.Osoby a obsazení: Jan (Ivan Trojan), Albert (Jiří Langmajer ml.),  Stanka (Kamila Špráchalová), Jarda (Jan Novotný), dr. Ruth (Jiří Zahajský), žena (Magdalena Reifová) a houslista (Josef Kubíček).

Hadrián z Římsů

Ilja Racek, Simona Stašová nebo Ivan Trojan v rozhlasovém zpracování jedné z nejznámějších komedií českého repertoáru. Hadrián z Římsů je jednou z nejhranějších her Václava Klimenta Klicpery. A jistě právem. Zápletku postavenou na záměně osob, jak se tehdy říkalo kuklení, dovádí do překvapivých obrátek. Dodnes půvabná je i parodická linka rytířských příběhů.Osoby a obsazení: Rytíř Světislav, pán na Čelakově (Ilja Racek), Jenovéfa, jeho sestra (Simona Stašová), Ruměna, jeho dcera (Lucie Juřičková), Hadrián z Římsů (Oldřich Vízner), Soběbor (Ivan Trojan), Želmír (Jiří Langmajer), Srpoš (Zdeněk Žák), Jehoň (Antonín Molčík), Lepohlav (Miroslav Táborský) a zpěv Srpoše (Zdeněk Žák) Režie: Jaromír Pleskot Natočeno v roce 1994.

Císařovy nové šaty

Příběh o marnivém císaři, který se nechá napálit a před své poddané předstoupí docela nahý. Pohádku na motivy Hanse Christiana Andersena pro rozhlas napsal dramatik František Pavlíček.

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.