Alois Švehlík

Jana Paulová

Petr Nárožný

Ilja Racek

Otakar Brousek

Franz Werfel

Karel Čapek

Petr Haničinec

Jaromír Ptáček

Pavel Pípal

Vladimír Ráž

Josef Patočka

Andrea Elsnerová

Viola Zinková

Jiří Hubač

Henrik Ibsen

Jan Jílek

Oldřich Daněk

Maxim Gorkij

Radoslav Brzobohatý

Ladislav Mrkvička

Josef Somr

Aleš Procházka

Alfred de Musset

Ladislav Frej

František Hrubín

Miroslava Pleštilová

Alexandre Dumas st.

Ivan Trojan

Miroslav Moravec

Taťjana Medvecká

Vladimír Šmeral

Pavel Rímský

David Novotný

Michal Zelenka

William Shakespeare

Tereza Bebarová

Kamil Halbich

Petr Čepek

Herman Melville

Vladislav Vančura

Johann Wolfgang von Goethe

Alexandr Sergejevič Gribojedov

Alexej Konstantinovič Tolstoj

Jean Baptiste Poquelin Moliére

Nazim Hikmet

Boris Vasiljev

Ivan Řezáč

Lukáš Hlavica

Svatopluk Skopal

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Petr Pelzer

Felix le Breux

Podcasty a Audioknihy od autora Ilja Racek. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Viktor Očásek

Zdeněk Hodr

Déda Papež

Nina Popelíková

Jaroslava Drmlová

Jan Víšek

Antonín Zíb

Karel Houska

Jan Rykl

Jiří Litoš

Antonín Hardt

Milan Klásek

Pavel Straka

Erik Zámiš

Bedřich Bobek

Alena Procházková

Alexandra Hájková

Miloš Hlavica

Tomáš Pergl

Josef Bláha

Jiří Pleskot

Vojta Plachý-Tůma

Martin Raus

Jiří Hurta

Jiří Schwarz

Štěpánka Holečková

Oldřich Šmalcl

Václav Koukol

Jiřina Bohdalová

Jaroslav Kepka

Gabriela Vránová

Jaroslav Moučka

Jaroslav Satoranský

Martin Štěpánek

Karel Fořt

Zdeněk Řehoř

František Hanus

Richard Záhorský

Antonie Hegerlíková

Václav Vydra ml.

Jaromír Spal

Artuš Kalous

Jan Kačmáček

Jana Štěpánková

Karolina Slunéčková

Bohumil Záhorský

Pavel Soukup

Karel Pavlík

Michal Pavlata

Karel Richter

Karel Beníško

Jan Doubrava

Vladimír Hlavatý

Josef Chvalina

Lída Otáhalová

Milena Horutová

Daniela Kolářová

Miloš Kopecký

Karel Kastner

Václav Švorc

Pavel Cinks

Otakar Brousek st.

Vlastimil Fišar

Světla Amortová

Stanislava Bartošová

Věra Budilová

Valerie Zawadská

Miroslav Šipovič

Jiřina Švorcová

Petr Šplíchal

Václav Mertl

Josef Plechatý

Jiřina Jirásková

Petr Křiváček

František Kovářík

Rudolf Široký

Josef Fryč

Bohumil Vávra

Vladimír Leraus

Vlastimil Brodský

Jan Schánilec

Svatopluk Skládal

Marie Vášová

Oldřich Lukeš

Vladimír Salač

Milan Mach

Soběslav Sejk

Oldřich Musil

Josef Beyvl

Vladimír Hrubý

Ivanka Devátá

Bohuš Zakopal

Tomáš Juřička

Ilja Prachař

Jaromír Hanzlík

Josef Vošalík

Rudolf Pellar

Vladimír Brabec

Antonín Kandert

Hana Maciuchová

Dějiny a historie

Dramatizace

Film, divadlo, rádio a TV

Novely a povídky

Poezie

Povídky

Umění a zábava

Literatura faktu a publicistika

Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.

Radioservis, a.s.

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon

Lorenzaccio

Lorenzo de Medici se rozhodne zbavit Florencii tyrana. Aby získal jeho důvěru, podílí se na jeho krutostech, organizuje pro něj večírky, dělá mu důvěrníka a kuplíře. Z Lorenza se stává Lorenzaccio. Nasazená maska se zadírá do kůže. Prostředky se mění v cíl a ten skutečný se ztrácí v nedohlednu. Ani jeho dosažení nepřináší úlevu.Lorenzaccio je romantické drama se vším všudy: vnitřním svárem hlavního hrdiny, apoteózou svobody i tragickým vyústěním. I v této hře, jejíž námět pochází od George Sandové, v historické fresce z renesanční Florencie ovlivněné občanskými problémy druhého císařství roku 1834, je to především velmi osobní zpověď dítěte svého věku.

Rozhovor v Delfách

Rozhovor v Delfách je hrou o sváru antických bohů, ke kterému dochází těsně po pádu Tróje. Trojici bohů, kteří se setkávají v Delfách, představují Apollón, Dionýsos a bohyně sváru Eris. Jejich spor o jeden lidský život brzy přerůstá v ostrý střet postojů k základním otázkám lidského bytí. Dialogy hry navíc postupně odkrývají i ty nejskrytější pohnutky činů, jejichž netušené a katastrofální následky jakoby se přímo vysmívaly původním úmyslům. Je to hra o vysoké politice, o zasahování do lidských osudů, o zjevných i skrytých příčinách válek a násilí, o paradoxech v dějinách i v životech lidí.Autorem hry je významný český dramatik, prozaik, scénárista a režisér Oldřich Daněk. Přestože jeho umělecká dráha byla od počátku spojena především s divadlem, už od poloviny šedesátých let se řadil také mezi nejvýznamnější rozhlasové autory. Pro svá díla často využíval podobu dramatického apokryfu, kde prostřednictvím příběhů historie a mýtů poukazoval na problémy současnosti a skrze poklesky dávných hrdinů přibližoval nedostatky nás samotných. Do této oblasti tvorby Oldřicha Daňka patří i Rozhovor v Delfách. Už samotný název napovídá, že dramatikovi byl stavební látkou svět antiky.Omlouváme se za drobné technické nedostatky archivního záznamu.

70 let Divadla na Vinohradech

Z komentáře původního LP alba 1 18 2105 "70 let Divadla na Vinohradech" vydaného v Supraphonu v roce 1977 a nyní, v listopadu 2017, poprvé vydávaného digitálně 
- první představení na prknech Vinohradského divadla se totiž odehrálo 24. listopadu 1907..... 
Předkládáme veřejnosti studiové nahrávky výňatků z představení pražského Divadla na Vinohradech za poslední období. Výběr byl zaměřen na ty z našich inscenací, které se nějakým způsobem vážou k oslavám sedmdesáti let trvání Divadla na Vinohradech, v nichž lze vystopovat organickou a niternou vazbu ke kořenům a tradicím toho nejlepšího v tomto divadle...V albu jsou zastoupena ( jak díla klasická (Shakespearův Hamlet, Gorkého Letní hosté, Ibsenova Nora, Tolstého Car Fjodor), tak nejsoučasnější novinky původní dramatické tvorby (Jílkův Silvestr). Zároveň je ve výboru zastoupen jeden velmi úspěšný pokus převedení románové látky na jeviště (Clavellův Král krysa). Je to cesta, jež má v Divadle na Vinohradech dlouholetou tradici. Slavné Borovy inscenace románů F.M.Dostojevského byly jedny z prvních. Proto také při této příležitosti připomínáme slavnou inscenaci Zločinu a trestu archivním záznamem Zakopalova Marmeladova. I ve výběru ostatních děl jsme se zaměřili na ta, jejichž uvádění patří k tradicím Vinohradského divadla. Jsou to díla ruské a sovětské klasiky, která od prvopočátku vytvářela profil a specifickou tvář této přední scény. Vzpomínáme-li těch nejranějších představení z let třicátých, jsou to Dostojevského Idiot, Sejfullinové Viriněja, Šolochovova Rozrušená země, Bulgakovova Rodina Turbinovových, Tolstého Živá mrtvola, Anna Karenina a v neposlední řadě Gribojedovo Hoře z rozumu, jež také připomínáme archívním záznamem monologu Čackého (Vladimír Šmeral). Těžko bychom spočítali, kolik inscenací her Shakespearových a Ibsenových spatřilo světlo světa na vinohradské scéně...Ctižádost vinohradských dramaturgů je o to větší a výběr o to závažnější, že v tomto divadle začínali autoři, kteří pro naši divadelní kulturu (a nejen naši) znamenali obrovský přínos (F.Langer, F.Šrámek, K.Čapek, V.Dyk, J. Mahen)...

Bílá velryba (rozhlasová hra)

Řekne-li se Bílá velryba, většinu z nás napadne Moby Dick. Tak nazval Herman Melville onoho tvora, který je ztělesněním přírody a současně jakýmsi symbolem tajemství, které není dáno člověku odhalit. Obsáhlý román amerického spisovatele - mimochodem obsahuje celkem 135 kapitol - je starý více než 150 let a řadí se ke klenotům světové literatury.Právě pro svou obsáhlost a složitou kompoziční stavbu jako by se vzpíral rozhlasovému zpracování. Vždyť šedesátiminutová nahrávka představuje přibližně jen třicet stran scénáře. Jak na tak malém prostoru zachovat původní autorovo poselství?To byla otázka, se kterou se potýkali všichni tvůrci nové rozhlasové inscenace.  Od počátku bylo jasné, že původní vyznění literární předlohy musí zůstat zachováno. Scénář pro to vytvořil dobrý základ, ale pořád to byl jenom základ. Je paradoxem, že jeho autor Petr Mandel, který složil scénickou hudbu k desítkám, možná i stovkám rozhlasových her a pohádek, byl jako hudebník v tomto případě skoupý. Jak on, tak režisér Vladimír Rusko měli totiž jasnou představu - žádná hudba, žádná stylizace! Právě pro vytvoření ojedinělé atmosféry byly při realizaci použity výhradně konkrétní zvuky natočené přímo pro tento účel v exteriéru nebo ve studiu a částečně byly využity také některé reálné zvukové kulisy z rozhlasového archivu.

Královna Margot

Svatba Markéty z Valois, zvané Margot a Jindřicha Navarrského měla smířit protestanty s katolíky, ale události, které po ní následovaly, se pod jménem Bartolomějská noc staly synonymem krveprolití. Francouzský královský dvůr 16. století tvoří pozadí a osudy energické regentky Markéty děj rozhlasové fresky podle slavného historického románu Alexandra Dumase Královna Margot.Děj se odehrává na francouzském královském dvoře v 16. století na pozadí vrcholícího konfliktu mezi katolíky a protestanty, který vyústil v masakr známý jako Bartolomějská noc. Ústřední dvojicí je novomanželský pár Markéta z Valois, zvaná Margot a Jindřich Navarský. V typicky dumasovském příběhu plném úkladů, nástrah a tajemství vystupuje řada historických postav jako Kateřina Medicejská nebo francouzský král Karel IX.Seriál s využitím moderních rozhlasových prostředků natočil podle scénáře Michala Lázňovského a v dramaturgii Hynka Pekárka režisér Dimitrij Dudík. Hudbu složil Petr Mandel. V ústřední dvojici novomanželů uslyšíte Andreu Elsnerovou a Michala Zelenku.

Nobile

Životní příběh italského generála a vzduchoplavce Umberta Nobile v dramatickém  rozhlasovém zpracování.Osoby a obsazení: president (Felix le Breux), excelence (Josef Patočka), plukovník (Vladimír Šmeral), Nobile (Ilja Racek), Giovanni (Ladislav Mrkvička), Antonio (Miroslav Moravec), Zappi (Josef Větrovec), Marianno (Zdeněk Řehoř), Amundsen (Soběslav Sejk), Samojlovič (Karel Beníško). Dále účinkují Ilja Prachař, Karel Houska, Josef Langmiller, Petr Čepek, Václav Švorc, Vilém Besser, Vladimír Brabec, Miroslav Masopust, Jiří Plachý, Jiřina Petrovická, Růžena Merunková, Milan Mach, Miloš Hlavica,  Jiří Němeček, Vladimír Ráž, Svatopluk Skládal, Jan Teplý, Milan Mach, Petr Haničinec, Jiří Hálek a Jaroslav Moučka.

Významné inscenace Vinohradského divadla

Komentář k původnímu LP 0 58 0404 z roku 1972: 
Předkládáme veřejnosti studiové nahrávky výňatků z inscenací pražského Divadla na Vinohradech z posledních let. Jsme přesvědčeni, že i tenhle ryze akustický záznam tvorby umělců Vinohradského divadla má svůj pozitivní smysl: že poskytne estetický zážitek i obohacující poznání a že se stane i dokumentem, použitelným pro konfrontaci v několikerém ohledu. Tato konfrontace bude ovšem nejpohodlnější u těch, kdo sledují živý pohyb divadelní kultury soustavněji, hlouběji, pro které je důvěrněji známou, organickou součástí osobní kultury a aktivity. Pro ty, kteří si svůj osobní životní styl teprve vytvářejí, zejména pro mladé lidi, však může být poslech našich nahrávek pobídkou a podnětem, hodným dalšího rozvíjení.

Čtyřicet dnů

Rozsáhlý, strhující román Franze Werfla o tragické genocidě Arménů před téměř sto lety - Čtyřicet dnů - převedl do rozhlasového tvaru a přesvědčivým úspěchem Jan Vedral; dílo završil ve své mimořádné realizaci Jiří Horčička. Několik desetiletí od vzniku Horčičkových a Vedralových Čtyřiceti dnů  snad ještě posílilo morální apel hrdinského příběhu.Režisérův vytříbený cit pro ideální obsazení se tentokrát opřel o silnou střední generaci rozhlasových interpretů - Aloise Švehlíka, Ladislava Freje, Jana Vlasáka, Josefa Somra, Ilju Racka, Věru Galatíkovou, Táňu Medveckou a mnohé další.

Aplikace Youradio Talk