Milan Neděla

Karel Čapek

Petr Haničinec

Josef Kajetán Tyl

František Hanus

Helena Novotná

Jaroslav Moučka

Radovan Lukavský

Maxim Gorkij

Blanka Bohdanová

Vladimír Rohlena

Jaroslava Tvrzníková

Michal Pavlata

Eva Klepáčová

Ladislav Frej

Otakar Theer

František Hrubín

Jaroslav Štercl

Josef Hlinomaz

Svatopluk Beneš

William Shakespeare

Vladislav Vančura

Miguel de Cervantes y Saavedra

Johann Wolfgang von Goethe

Laďka Kozderková

Anton Pavlovič Čechov

Ilja Kučera

Viktor Dyk

Jean Baptiste Poquelin Moliére

Nazim Hikmet

Boris Vasiljev

Michail Jurjevič Lermontov

Podcasty a Audioknihy od autora František Hanus. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Viktor Očásek

Zdeněk Hodr

Drahomíra Fialková

Ludmila Stambolijeva

Milada Horutová

František Holar

Bohuš Hradil

Jarmila Smejkalová

Ilja Racek

Otakar Brousek

Jaroslava Drmlová

Antonín Zíb

Karel Houska

Vladimír Šmeral

Stanislav Neumann

Jaroslava Pokorná

Aloisie Šebková

Miroslav Doležal

Milan Klásek

Erik Zámiš

Bedřich Bobek

Alena Procházková

Josef Patočka

Ilona Kubásková

Milan Friedl

Jiří Pleskot

Marie Glázrová

Jiří Hurta

Štěpánka Holečková

Jiřina Bohdalová

Jaroslav Kepka

Gabriela Vránová

Radoslav Brzobohatý

Jaroslav Satoranský

Jan Waldann

Karel Fořt

Zdeněk Řehoř

Antonie Hegerlíková

František Kreuzman

Viola Zinková

Artuš Kalous

Drahomíra Hůrková

Eduard Kašpar

Karolina Slunéčková

Jaroslav Synák

Karel Pavlík

Josef Velda

Otomar Korbelář

Václav Voska

Julie Charvátová

Josef Chvalina

Jiří Suk

Jaroslava Vacková

Lída Otáhalová

Daniela Kolářová

Miloš Kopecký

Karel Kastner

Miloš Zavřel

Otakar Brousek st.

Luděk Munzar

Vlastimil Fišar

Olga Mášová

Vladimír Hlavatý

Světla Amortová

Stanislava Bartošová

Věra Budilová

Jiřina Jirásková

Jindra Hollmanová

Rudolf Široký

Růžena Merunková

Ladislav Boháč

Vladimír Čech

Vlasta Chramostová

Vlastimil Brodský

Bořivoj Navrátil

Jan Schánilec

Marie Vášová

Artur Šviha

Zdeněk Ornest

Václav Piskáček

Vladimír Salač

Milan Mach

Luděk Kopřiva

Leopolda Dostalová

Eva Svobodová

Ilja Prachař

Vladimír Majer

Jaromír Hanzlík

Felix le Breux

Hana Maciuchová

Detektivky

Humor, komedie a satira

Klasika

Novely a povídky

Povídky

Umění a zábava

Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.

Radioservis a.s.

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Zmoudření dona Quijota

Dykova tragédie o pěti dějstvích patří mezi významná díla české dramatiky 20. století. Už v dobové recenzi se hovořilo o pozoruhodné rozhlasové relaci a i dnes můžeme psát podobně. Je pravda, že výkon Ladislava Boháče je notně patetický; je to ale patos upřímný a pravdivý, odpovídající plně záměru ukázat střet snílkovského světa se světem realistickým, který přistřihuje vše kolem sebe podle svého nevelkého rozhledu. Oč je Boháčův Quijote patetičtější v celé hře, o to je působivější v tragickém závěru, v němž odhazuje rytířské snění a přijímá malý, přízemní svět v němž však nedokáže žít. Vedle Ladislava Boháče tato hra připomněla zapomenutého, avšak skvělého rozhlasového herce Antonína Zíba v roli rozšafného Sancho Panzy nebo Františka Hanuse jako chtivého otce Pedra.

Maškaráda

Michail Jurjevič Lermontov: Maškaráda. Drama ruského klasika - tragédie muže, kterého společnost zbaví poslední víry v čest, poctivost a upřímnost člověka. Překlad Emanuel Frynta. Režie Miloslav Jareš.Osoby a obsazení: Osoby a obsazení: Jevgenij Alexandrovič Arbenin (Vladimír Šmeral), Nina, jeho žena (Jarmila Smejkalová), kníže Zvjozdič (Václav Voska), baronesa Štralová (Vlasta Chramostová), Afanasij Pavlovič Kazarin (František Hanus), Adam Petrovič Šprich (Karel Houska), neznámý (Miroslav Doležal), doktor (Bedřich Bobek), starý pán (Václav Piskáček), Ivan, sluha knížete Zvjozdiče (Artuš Kalous), sluha Arneninův (Eduard Kašpar), komorná (Štěpánka Holečková), paní domu (Jindra Hollmanová), bankéř (Bohuš Hradil), hráči (Karel Kastner, Karel Fořt a Vladimír Salač).Natočeno v roce 1954.

Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha

Španělský prozaik, dramatik a básník Miguel de Cervantes y Saavedra svým románem Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha (1605-1615), tímto "arcidílem španělské a světové literatury", patrně původně zamýšlel parodovat rytířské romány, avšak původní úmysl autorovi přerostl v rozsáhlý a hluboký obraz titulního hrdiny, doby a lidského života vůbec. Román vstupuje do složitého kontextu: Cervantes boří "babylónskou věž rytířských románů", paroduje román pastýřský, utopický i dobrodružný. Don Quijote, který toužil světu vnutit svůj ideál, a jeho nerozlučný druh Sancho Panza vyjadřují symbolicky dualismus španělského ducha, neustálé střetání ideálu, iluze a snu s realitou, které je bohatým zdrojem komiky i tragiky.Účinkují Radovan Lukavský, Petr Haničinec, Eva Klepáčová, Milan Neděla, Jaroslav Moučka, Miloš Rozhoň, Jarmila Krulišová, Jaroslava Tvrzníková, Blanka Bohdanová, Milena Dvorská, Ivo Gübel, Jan Bartoš, Karel Hlušička, Miroslav Moravec, Dalimil Klapka, Miloš Hlavica, Petr Oliva a Ladislav Potměšil.

Višňový sad (1973)

Čechovovy hry jsou prosté a složité. Každou postavu, každou situaci nám předkládá z několika úhlů pohledu. Tak nám dovolí mnohé pochopit, mnohému se vysmát a nad mnohým ustrnout.
Čechovovy hry jsou prosté i složité, a proto neustále přitahují diváky po celém světě. A přitahují znovu a znovu také mnoho inscenátorů.  Čechovův příběh, který se točí kolem prodeje jednoho zanedbaného statku a zmarněných a přitom tak komických osudů jeho obyvatel, vypráví také o podstatných otázkách, které nám klade moderní svět. Co je krásné a co je praktické, co je a co není užitečné, co je zvažování a co je nerozhodnost?  Vypráví  o síle a únavě ze světa, o cti a podvodech, o trapnosti, o nadějích a o iluzích, o touze se dorozumět a také hodně o lásce. Osoby a obsazení: Ljubov Andrejevna Raněvská, statkářka (Viola Zinková), Aňa, její dcera (Jaroslava Pokorná), Varja, její adoptivní dcera (Růžena Merunková), Leonid Andrejevič Raněv (Josef Patočka), Jermolaj Alexejevič Lopachin (Otakar Brousek st.), Petr Sergejevič Trofimov, student (Bořivoj Navrátil), Boris Borisovič Simeonov-Piščik, statkář (František Hanus), Semjon Pantělejevič Jepichodov (Luděk Kopřiva), Duňaša, panská (Drahomíra Fialková), Firs, lokaj (Stanislav Neumann), Jáša, lokaj Raněvské (Zdeněk Ornest).

Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové

Tragédie z úsvitu českých dějin, jak bývá drama Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové často označováno, zobrazuje hluboké rozpory v přemyslovském rodě i v celé zemi, které nastaly po smrti knížete Vratislava.Rozhlasovou inscenaci nastudoval v roce 1954 režisér Miloslav Jareš, využil k tomu úpravu svého kolegy Františka Štěpánka, který v ní zúročil zkušenosti z vlastní o dva roky starší divadelní režie. V rolích soupeřících Přemysloven se představí Marie Vášová a Leopolda Dostalová, v hlavních mužských rolích účinkují Josef Chvalina, Miroslav Doležal a další.

Vražda v šantánu

V roce 1978 měli rozhlasoví posluchači možnost pobavit se při malé konverzační komedii Vražda v šantánu. Autoři jí dali podtitul mini krimi a odehrává se za první republiky v Praze. Ředitele šantánu Boulevarde vyleká nenadálá zpráva: anonym hrozí tím, že při večerní produkci bude zavražděna první hvězda šantánu. Mezi umělci se samozřejmě strhne hádka o to, kdo je v největším ohrožení. Nárok na to být hlavní hvězdou si přivlastňují jak pan ředitel, tak jeho utajená milenka zpěvačka Lili, jakož i konverzační komik, kouzelník nebo dívčí kvarteto. Společně hledají záchranu u legendárního kriminalisty pana rady Vacátka...
Účinkují: Laďka Kozderková, Svatopluk  Beneš, Jaroslav Štercl, Josef Hlinomaz, Josef Velda, Artur Šviha, František Hanus, Milan Mach, Aloisie Šebková, Olga Mášová, Jan Waldann, Miloš Zavřel.

Faëthon

Když se v roce 1962 připravoval k realizaci text hry již tehdy téměř zapomenutého básníka Otakara Theera, rodil se zásluhou dramaturga Jaromíra Ptáčka a režiséra Miloslava Jareše významný inscenační počin.  
Theerovo drama nebylo od roku 1917 nikdy znovu uvedeno a z repertoáru Národního divadla bylo staženo po pouhých třech reprízách, přestože ve válečné atmosféře bylo publikem vřele přijato, jak napsal F.X.Śalda, "jako výzva k národně politické nesmluvnosti".  
To, co bylo ve hře pro divadelní tvůrce nesnadno řešitelnou záludností, přislibovalo naopak rozhlasové realizaci vítanou možnost tvořivě využít jednu z podstatných specifik rozhlasového umění: zvukovou evokaci dramatického prostoru. Režiséra Miloslava Jareše pak dovedla jeho cesta ke hledání zvukového prostoru, který by adekvátně akusticky vyjádřil imaginaci Theerových veršů a sférickou rozpínavost dějiště druhé části dramatu, z neutrálního akustického prostředí rozhlasového studia do reálného prostoru chrámu Svaté Barbory v Kutné Hoře. Majestátní chrámová loď nabízela pozoruhodné akustické efekty a Jareš jich při natáčení tvárně využíval.

Významné inscenace Vinohradského divadla

Komentář k původnímu LP 0 58 0404 z roku 1972: 
Předkládáme veřejnosti studiové nahrávky výňatků z inscenací pražského Divadla na Vinohradech z posledních let. Jsme přesvědčeni, že i tenhle ryze akustický záznam tvorby umělců Vinohradského divadla má svůj pozitivní smysl: že poskytne estetický zážitek i obohacující poznání a že se stane i dokumentem, použitelným pro konfrontaci v několikerém ohledu. Tato konfrontace bude ovšem nejpohodlnější u těch, kdo sledují živý pohyb divadelní kultury soustavněji, hlouběji, pro které je důvěrněji známou, organickou součástí osobní kultury a aktivity. Pro ty, kteří si svůj osobní životní styl teprve vytvářejí, zejména pro mladé lidi, však může být poslech našich nahrávek pobídkou a podnětem, hodným dalšího rozvíjení.

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.