Zahraniční tisk: V Bělorusku se vrátili k popravám; Putin poprvé připustil škodlivost sankcí

Světová média dne 13. října informují o tom, že v Bělorusku se režim opět vrátil k popravám. Stalo se tak poté, co letos Evropská unie zrušila sankce proti prezidentu Alexandru Lukašenkovi. Jeho režim měl už údajně popravit jednu osobu a další čtyři odsoudit k smrti. Světová média si všímají prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina na moskevské konferenci. Poprvé zde nepřímo připustil, že americké a evropské ekonomické sankce Rusko poškozují.

Syrský uprchlík Džabr Albakr, podezřelý z přípravy teroristického pumového útoku na území Německa, spáchal v cele sebevraždu. Oznámilo to spolkové ministerstvo spravedlnosti. Dvaadvacetiletý Syřan, v jehož bytě v Saské Kamenici našla policie výbušniny chystané údajně k útoku na berlínské letiště, byl zadržen v pondělí v Lipsku. Na útěku ho pomáhali dopadnout tři další Syřané, které německá média popsala jako hrdiny. Způsob Albakrovy smrti není znám, agentura DPA nicméně uvádí, že se v lipské cele oběsil. Albakr přicestoval do Německa loni, získal tady azyl a vyšetřovatelé se domnívají, že se teprve v Evropě také radikalizoval pro boje Islámského státu.
 
Americký ministr zahraničí John Kerry a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov budou i navzdory sporu kvůli vyšetřování válečných zločinů jednat o dalším postupu v Sýrii. Obě strany se vzájemně obviňovaly z porušení příměří po útocích na humanitární konvoj u města Aleppo. V sobotu se mají ministři sejít ke společnému jednání ve Švýcarsku. Uvádí agentura Reuters.
 
Západ ztratil zájem o dialog a snaží se Rusku vnutit svůj diktát, prohlásil na moskevské konferenci ruský prezident Vladimir Putin. Po uplynulém týdnu se Moskva ocitá v mezinárodní izolaci, když vetovala francouzskou rezoluci o Sýrii v OSN a několik západních států ji kvůli bombardování Aleppa označilo za pachatele válečných zločinů. Ruský prezident teď ale prohlásil, že nejlepší důvod k tomu se urážet má Moskva. Moskevský deník The Moscow Times si všímá, že Putin poprvé nepřímo připustil, že americké a evropské ekonomické sankce Rusko poškozují.
 
Britové výrazně nadhodnotili počet studentů, kteří nelegálně zůstávají v Británii, i když jim skončila studentská víza. Londýnský deník The Times uvádí, že podle materiálů ministerstva vnitra zůstává  po ukončení kurzů na ostrovech jenom jedno procento zahraničních studentů. Tahle informace zpochybňuje plány premiérky Theresy Mayové, jejíž konzervativní kabinet nedávno prezentoval metodu, jak jejich počet radikálně snížit. Podklady vlády předpokládaly, že v Británii je nelegálně o několik desítek tisíc studentů více.
 
Německá vláda výrazně zpřísňuje pravidla pro vyplácení sociálních dávek cizincům z ostatních zemí Evropské unie. Podle návrhu ministryně práce, Andrey Nahlesové, který schválil kabinet a bude o něm hlasovat Bundestag, budou mít cizinci nárok na podporu v nezaměstnanosti ne už po půl roce, ale až po pěti letech pobytu v zemi. Slovenský deník SME uvádí, že letos je v Německu registrováno na 440 tisíc nezaměstnaných ze zemí EU. Nejvíc jich podle Spolkového úřadu práce pochází z Polska – přes 90 tisíc. Italů a Bulharů pobírá podporu v Německu po sedmdesáti tisících, další jsou Rumuni a Řekové, kterých je v Německu bez práce přes 50, respektive přes 40 tisíc. 
 
Největší slovenská odborová organizace začala svoje problémy řešit přes média. Rada předsedů odborového svazu KOVO údajně v Žilině rozhodla o likvidaci základní organizace OZ KOVO Volkswagen Slovakia, tvrdí šéf odborů z dotyčné automobilky, Zoroslav Smolinský.  Podle něj za tímto krokem stojí snaha zmocnit se odborového majetku. Odvolání člena z vedení, kterým předsednictvo vysvětluje svoje rozpuštění, je podle něj jen problém zástupný. Kromě konfederace slovenských odborů chce Smolinský stávající situaci řešit s družebními odbory koncernu, tedy německé firmy IG Metall, píše slovenská Pravda.
 
V Bělorusku, které je jedinou evropskou zemí s trestem smrti, se režim opět vrátil k popravám, když letos Evropská unie zrušila sankce proti prezidentu Alexandru Lukašenkovi. Podle aktivistů z pařížského centra Mezinárodní federace pro ochranu lidských práv (FIDH) už režim znovu popravil jednu osobu a další čtyři odsoudil k smrti. Ochránci lidských práv přitom poukazují na běžné týrání zadržených osob, kterými si režim vynucuje jejich přiznání. Britský deník The Guardian upozorňuje, že od vyhlášení nezávislosti nechaly úřady v Bělorusku popravit na 400 lidí.
 
Před zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem varuje už i Organizace spojených národů (OSN). Jordánský princ Zejíd Raad Al Husejn, který je šéfem ženevské sekce OSN pro lidská práva, prohlásil, že republikánský kandidát Trump představuje hrozbu mezinárodní bezpečnosti. Na obranu newyorského miliardáře přispěchali diplomaté Ruska, kteří prince upozornili, že nemá právo komentovat potenciální představitele cizích zemí. Britský deník The Independent upozorňuje na to, že OSN vadí hlavně Trumpem navrhovaný zákaz vstupu muslimů do USA nebo jeho urážky Mexičanů.
 
 
Zdroj: Zet
Zahraniční tisk: V Bělorusku se vrátili k popravám; Putin poprvé připustil škodlivost sankcí Foto: Shutterstock.com

reklama

Další články

  1. BBC: WHO podporuje takzvanou limonádovou daň

    Společnost ·

    Světová zdravotnická organizace (WHO) podporuje země uvalující takzvanou daň z cukru na limonády a sladké nápoje. Podle její zprávy ní je prokazatelné, že daň 20 proce…

  2. Dárek, který každý pochválí

    Komerční sdělení ·

    Pryč je již doba lacině vyhlížejících dárkových a reklamních předmětů. Obchodní partneři, klienti i zaměstnanci dnes umí ocenit kvalitu i originální design. Lze vlastn…

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.