Zahraniční tisk: Spojenecké bombardování IS má 71 civilních obětí, USA oběti nepotvrdily

Světová média se dnes zabývají mimo jiné civilními obětmi spojeneckého bombardování pozic Islámského státu (IS) v Iráku a Sýrii. Počet mrtvých civilistů měl přesáhnout 70. Mluvčí amerického vrchního velení ozbrojených sil však řekl, že většina ohlášených civilních obětí byla vyloučena nebo jejich smrt nelze ověřit. Zahraniční média se také zamýšlí nad nejasnou kandidaturou amerického viceprezidenta Joa Bidena. Byla by to pro něj v pořadí už třetí prezidentská kampaň.

List The Guardian píše o tom, že v důsledku spojeneckého bombardování pozic Islámského státu v Iráku a Sýrii mělo být zabito už 71 civilistů. Mluvčí amerického vrchního velení ozbrojených sil však řekl, že většina ohlášených civilních obětí byla vyloučena nebo jejich smrt nelze ověřit. Prohlásil, že 10 případů se podrobněji vyšetřuje, 5 dalších výsledků vyšetřování už americká armáda zná, ale zveřejněn byl zatím pouze jeden. Koalice doposud přiznala smrt civilních osob během jediného zásahu, který se uskutečnil v listopadu 2014. Mluvčí amerického vrchního velení dále řekl, že budou zveřejněny pouze výsledky vyšetřování, u kterých převažují důkazy, že byli usmrceni civilisté. Mezinárodní koalice od loňského srpna provedla už šest a půl tisíce útoků na pozice Islámského státu. Nezávislé monitorovací skupiny podle deníku The Guardian hlásí, že si letecké údery vyžádaly významný počet obětí z řad civilistů.

 

Francouzský státní zástupce podle deníku The Guardian oficiálně potvrdil, že trosky letadla nalezené v červenci na pobřeží ostrova Réunion pocházejí z letadla Boeing 777 Malajsijských aerolinií. Stroj, který zajišťoval let MH370 na trase z Kuala Lumpuru do Pekingu, se s 239 cestujícími na palubě ztratil v březnu 2014.

 

Viceprezident Spojených států amerických Joe Biden se podle deníku USA Today ve čtvrtek poprvé vyjádřil k možné kandidatuře na post prezidenta USA. Biden řekl, že při rozhodování o tom, zda má kandidovat na prezidenta USA, bude nejdůležitější, jestli on sám a jeho rodina „budou mít dostatečnou emoční energii“. Otázka Bidenovy kandidatury byla vyslovena po jeho přednášce v Atlantě, kde hájil dohodu s Iránem o omezení jaderného programu. Biden však vůbec nezmínil kandidaturu bývalé ministryně zahraničí Spojených států Hilary Clintonové. Ta v současnosti čelí skandálu spojenému s podezřením, že prostřednictvím soukromého osobního e-mailu rozesílala zprávy obsahující utajované informace. To by podle USA Today mohlo otevírat prostor pro Bidenovo zvolení.

 

USA Today se věnuje také tomu, že britský premiér David Cameron ustoupil tlaku britské veřejnosti a Evropské unie a souhlasil s tím, že Velká Británie přijme více běženců. Nemá se to týkat jen lidí prchajících před radikály Islámského státu, ale také Eritrejců, Nigerijců, Albánců a dalších. USA Today píše, že Velká Británie od roku 2014 přijala pouze několik set ze celkem čtyř milionů Syřanů, zatímco Německo letos zaznamenalo už  40 tisíc žádostí o azyl a pravděpodobně do konce letošního roku přijme 800 tisíc běženců.

 

Také list The Telegraph se ve své reportáži věnuje uprchlické krizi. Maďarský premiér Viktor Orbán podle deníku vyjádřil obavy, že se Evropané na svém území ocitnou v menšině. Ve vlaku na maďarském nádraží Bicske stále zůstává tisíc běženců. Představitelka Skotské národní strany mezitím napsala britskému premiérovi Cameronovi dopis, ve kterém ho žádá o zvýšení počtu běženců, které Velká Británie přijme.

 

Francouzský deník Le Figaro přináší zprávu o požáru na ubytovně pro uprchlíky u německého Frankfurtu. Podle německé policie při požáru v noci ze čtvrtka na pátek vážně zraněn jeden běženec. Další lidé se nadýchali kouře. Šedesát žadatelů o azyl ze Sýrie, Etiopie, Alžírska a dalších zemí tak bude muset být přestěhována jinam, protože budova není dále obyvatelná. V Německu dochází v posledních týdnech k nárůstu útoků proti žadatelům o azyl. K obdobnému incidentu došlo i ve Wittenu, v blízkosti Bochumi na západě Německa. Podle komise pro vnitřní záležitosti Bundestagu došlo od letošního ledna do srpna už k 340 útokům na ubytovny pro uprchlíky.

 

Jak dále píše list Le Figaro, dnes už bývalý guatemalský president Otto Perez Molina sice původně slíbil, že zůstane v úřadě do konce mandátu 14. ledna 2016, ale po zbavení imunity byl včera uvězněn. V pátek soud rozhodne o případném prodloužení jeho vazby. Molina čelí obvinění, že byl součástí kriminální skupiny, která se snažila okrást stát. Měl obdržet téměř 4 miliony dolarů na úplatcích spojených s celními podvod. Molina podle listu Le Figaro prohlásil, že se podrobil soudnímu procesu proto, aby Guatemala mohla jít kupředu a nedocházelo k násilí ani krveprolití. Ve své funkci byl nahrazen Alejandrem Maldonadem. K výměně prezidenta v Guatemale došlo navzdory demonstracím těsně před všeobecnými volbami, které se budou konat v neděli.

Zahraniční tisk: Spojenecké bombardování IS má 71 civilních obětí, USA oběti nepotvrdily Foto: shutterstock.com

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.