Zahraniční tisk: Řekové si mohou vybírat denně už jen 50 eur; Ruští novináři obcházejí cenzuru

Světová média dne 3. července píší o tom, že limit pro výběry z řeckých automatů se snížil z šedesáti na padesát eur denně. Média dále informují o ruských nezávislých novinářích, kteří se snaží obcházet stále přísnější cenzuru v zemi

Limit pro výběry z řeckých automatů klesl z šedesáti na padesát eur denně, protože bankám už docházejí dvacetieurové bankovky. Podle britského deníku Daily Telegraph se hotovostní zásoby řeckých finančních ústavů vyčerpaly během několika hodin. Malé obchody a čerpací stanice už přestávají přijímat platební karty, podnikatelé vyjednávají s Řeckou centrální bankou a všeobecně se očekává, že po nedělním referendu padne aténská vláda. Podle deníku The Times je turistická sezóna kapitálovou krizí ohrožena, protože počet pobytových rezervací v Řecku je o už šedesát tisíc denně nižší než loni.

 

Německý týdeník Der Spiegel se věnuje ruským nezávislým novinářům, kteří se snaží obejít stále přísnější cenzuru v zemi. Článek mimo jiné popisuje, jak se síť regionálních novin snaží vyměnit stranu šestnáct, na které byl otištěn rozhovor s velitelem ruského tanku, který byl povolán na Ukrajinu. Novináři kvůli cenzuře vyměňují i fotografie vybuchlého stroje, jehož přítomnost na Ukrajině odporuje oficiální propagandě Kremlu.

 

Internetový server Deutsche Welle upozorňuje, že momentální situaci Řecka komplikuje i příval běženců, kterých země letos přijala dokonce víc než sousední Itálie. Do bankrotujícího Řecka jich v roce 2015 přijelo už 69 tisíc. Většina z nich žije na ulici nebo v opuštěných domech, protože Řecko nemá žádnou síť azylových domů nebo center pro uprchlíky. Na příkladu ostrova Kos server popisuje, jak v letovisku vyčlenili pro běžence jeden starý hotel, kde žijí desítky lidí bez potravin a jen se dvěma záchody bez vody.

 

Polsko přijímá jen minimální počet uprchlíků a celoevropskou krizí s azylanty z Afriky a Blízkého východu nebylo téměř zasaženo. Přesto v zemi panují silné předsudky vůči cizincům, píše britský deník The Guardian. List informuje o průzkumu polské televize TVN, který ukázal, že dvě třetiny Poláků nechtějí v zemi přistěhovalce kvůli obavám z terorismu a argumentují nepokoji v západní Evropě. Lidé imigrantům nerozumějí, nemají je rádi a nedůvěřují jim. Polská vláda mezitím odmítla přijmout tisíc Syřanů a podle vysokého komisaře OSN se zavázala ubytovat jich v zemi jen sto, přestože pro stát o téměř 40 milionech obyvatelích by to byla kapka v moři, píše deník.

 

Po pěti letech vyjednávání uzavřela těžařská společnost BP s vládou USA a pěti státy Unie dohodu o mimosoudním vyrovnání ve výši 18,7 miliardy dolarů. Jedná se o odškodnění za ekologickou havárii a škody na životech, způsobené únikem ropy v Mexickém zálivu. Agentura Reuters uvedla, že podle amerického ministerstva spravedlnosti se jedná o největší odškodnění tohoto druhu v americké historii. Peníze za havárii na vrtné plošině Deepwater Horizon z roku 2010 mají být zaplaceny v průběhu osmnácti let, dodává deník Wall Street Journal.

 

Maďarský soud prvního stupně ve městě Segedín odsoudil tři Srby a jednoho Černohorce na 18 až 28 měsíců za pokus o převedení běženců přes Maďarsko do Rakouska. Odsouzení se podle slovenského deníku Pravda snažili v autech převézt skupinu 36 uprchlíků přes hranici mimo hraniční přechod. Některá z vozidel po odhalení odstavili na dálnici a snažili se policejním jednotkám utéct. Součástí trestu je i pětiletý zákaz vstupu do země.

 

Britská veřejnoprávní televize BBC oznámila, že kvůli hromadnému přesunu televizních diváků na internet bude muset propustit tisíc zaměstnanců. BBC zaměstnává asi 18 tisíc lidí a propuštěním tisíce z nich chce ušetřit 50 milionů liber ročně. Propouštění se má především týkat manažerů, marketingového oddělení a technologických oborů, které se budou slučovat, píše Wall Street Journal.

 

Syrští povstalci zahájili v Aleppu největší jednotnou ofenzívu proti vládním vojskům za poslední dva roky. Třináct povstaleckých skupin v čele s militantní frontou An Nusrá ostřeluje západní část města na severu země, které je od roku 2012 rozděleno mezi vlivové zóny povstalců a stoupenců prezidenta Assada. Povstalci odpálili více než 400 raket, syrská armáda je bombarduje z letadel. Nová ofenziva si vyžádala nejméně 8 obětí a desítky zraněných, píše internetový server Deutsche Welle.

 

Největším ruským producentem mléka se stala i díky západním sankcím německá firma EcoNiva, která loni zvýšila výrobu o třicet procent na 154 tisíc tun mléka a předstihla konkurenční firmu ruského poslance Ajrata Chajrulina. Německá společnost získala od ruské vlády finanční podporu, kterou využila zejména po evropském a americkém embargu na dovoz potravinových produktů ze Západu. Rusko ještě před hospodářskými sankcemi kvůli obsazení Krymu dováželo třetinu svojí spotřeby mléka. O nynějším primátu německé společnosti píše ruský list Vedomosti i německý server Deutsche Welle.

 

Zahraniční tisk: Řekové si mohou vybírat denně už jen 50 eur; Ruští novináři obcházejí cenzuru Foto: Shutterstock.com

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.