Zahraniční tisk: Poprava teroristů v Jordánsku; Ruské veřejné mínění o krizi na Ukrajině

Světová média 4. února píší o popravě irácké teroristky Sajidy Rishawiové, která před 10 lety připravovala atentát na hotel v jordánském Ammánu. Spolu s ní byl oběšen i terorista Al-Kajdy, který před lety zabil jordánského občana. Zahraniční servery si také všímají, že pouhá tři procenta Rusů věří tomu, že se Západ vměšuje do vnitřních záležitostí Ukrajiny.

Při dnešním východu slunce byla v Jordánsku oběšena irácká teroristka Sajida Rishawiová, píše agentura Reuters. Rishawiová patřila před deseti lety ke skupině, jež v jordánském Ammánu zaútočila sebevražednými atentáty na hotel a zabila přes šedesát lidí. Výkon trestu nad Iráčankou, kterou chtělo Jordánsko vyměnit s Islámským státem za svého vojenského pilota, urychlilo video, na němž islamisté zajatce zavřeného v kleci zaživa upálili. Podle analytiků agentury Reuters se Islámský stát snaží krutými způsoby poprav rozbít koalici asi šedesáti zemí, které spolupracují na náletech proti jeho jednotkám. Ke koalici patří i Jordánské království, jehož sedmadvacetiletý pilot byl zadržen v prosinci. Upálen byl podle jordánské televize už 3. ledna, ale věznitelé chtěli vyjednávat o jeho výměně ještě měsíc poté. Spolu s Iráčankou byl dnes ráno oběšen i terorista Al-Kajdy, který před lety zabil jordánského občana.

Průzkum veřejného mínění v Rusku ukazuje, že navzdory státní propagandě věří pouhá tři procenta Rusů tomu, že se Západ vměšuje do vnitřních záležitostí Ukrajiny. Podle komentátorů ruského deníku Moscow Times to naznačuje, že některé reportáže v ruské státní televizi se míjejí účinkem. Podle padesáti procent ruských respondentů probíhá na Ukrajině občanská válka, zatímco 17 procent charakterizuje situaci jako genocidu a stejný počet lidí ji považuje za anarchii banditů. Ještě v říjnovém průzkumu obviňovalo Západ z rozvracení Ukrajiny sedm procent obyvatel.

Německý týdeník Der Spiegel otiskuje rozhovor s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem o návodech na řešení potenciální krize eurozóny po řeckých volbách z minulého týdne. Podle Schulze není možné jednat o škrtání dluhů, dokud se Řecko nezbaví nepotismu, daňových úniků a byrokratického státního aparátu. Na druhou stranu Schulz není proti tomu, aby se termín poslední řecké splátky, plánovaný na rok 2057, posunul o jednu dekádu.

Španělská politická strana Podemoscož v překladu znamená "Můžeme", nemusí v případě úspěchu v letošních volbách ohrozit jen úsporná opatření Evropské měnové unie. Magazín The Foreign Policyupozorňuje, že Podemos požaduje mimo jiné i referendum o konci monarchie. Nový sedmačtyřicetiletý král Filip je sice otevřenější ke Kataláncům i gayům a slibuje bojovat s korupcí i ve vlastní rodině, pověst rodu Bourbonů ale v posledních letech vážně utrpěla. Když se zjistilo, že v časech krize jezdí král Juan Carlos do Afriky střílet slony, aktivisté žádali jeho abdikaci. Také princezna Cristina figuruje s manželem v korupčních procesech, kvůli kterýcm přišla o důvěru veřejnosti.

Vítězství protidžihádistické koalice v syrském městě Kobani u hranic s Tureckem nebude snadné zopakovat, píše americký deník USA Today. Vojenští analytici chválí efektivitu kurdských pešmergů, kteří mají na dobytí města největší zásluhy. Vedle nich a spojeneckých náletů však nejsou na území Sýrie a velké části Iráku žádné další jednotky, které by se mohly radikálům Islámského státu postavit. V Iráku sice zůstává tisíc amerických instruktorů, ale jejich svěřenci se při prvních loňských útocích džihádistů častokrát vzdali a odevzdali nepříteli americkou výzbroj i s muničními sklady.

Britský deník Mirror upozorňuje také na nevojenské praktiky Islámského státu. Džihádisté podle listu kradou potravinovou pomoc mezinárodní organizace OSN a rozdávají ji hladovějícím civilistům pod vlastním logem. Mirror upozorňuje, že podobně se chovají severokorejské úřady, když balíčky americké potravinové pomoci vysvětlují obyvatelstvu jako odškodnění za válku v Koreji.

Severní Korea a Spojené státy tajně jednaly o tom, že by spolu mohly jednat veřejně, píše deník The Washington Post. Přerušená jednání o jaderném odzbrojení zatím otevřeně nepokračují minimálně kvůli severokorejské karanténě proti ebole. Několik diplomatů nicméně potvrdilo, že americká strana úplně nevylučuje částečně omezení své vojenské spolupráce s Jižní Koreou, pokud Severní Korea přeruší práce na obohacování uranu a skončí s jadernými testy. Při tajných jednáních je teď prý s nabídkou řada na Pchjongjangu.

Britský týdeník The Economist vysvětluje, proč Indové milují světové rekordy. Fenoménu si novináři všimli, když loni nikdo nepsal o tom, že Indové si otevřeli 120 milionů nových bankovních účtů. Jakmile se ovšem publikovalo, že si střadatelé otevřeli rekordních 18 milionů kont během jediného týdne, už se o tom diskutovalo. U miliardové populace, která o zápisy do Guinessovy knihy rekordů píše nejvíc žádostí ze všech národů, to prý souvisí s přitahováním pozornosti a definicí úspěchu.  Když se Inda, který drží pět světových rekordů – třeba v nejrychlejším pojídání kečupu, v největším počtu vytetovaných praporů na těle (má jich dvě stě dvacet) a ve výrobě miniaturního koránu, ptali, proč si přidává rekordy, odpověděl: „Jinak by se na mě zapomnělo.“

Argentinský vyšetřovatel Alberto Nisman, jehož nevyjasněná smrt od ledna znepokojuje zemi, chystal zatykač na prezidentku Cristinu Fernandézovou. Policie nyní potvrdila, že v Nismanově bytě našla koncept žaloby, podle které měla prezidentka krýt pachatele největšího teroristického útoku v zemi. Při atentátu na židovskou čtvrť v Buenos Aires v polovině 90. let zahynulo více než osmdesát lidí. Podle žaloby byli teroristé napojeni na Írán, což se zřejmě prezidentka snažila podle deníku The Guardian utajit.

Zahraniční tisk: Poprava teroristů v Jordánsku; Ruské veřejné mínění o krizi na Ukrajině Foto: shutterstock.com

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.