Vyšehrad - lokalita, kde nečekané archeologické objevy možná ještě nejsou u konce

Archeologové na pražském Vyšehradě v srpnu učinili nečekávaný nález: základy jednoho z největších kostelů raného středověku ve střední Evropě. Objev podle nich vznáší otázky ohledně významu lokality pro tehdejší dobu a může změnit naše dosavadní znalosti o vývoji českého státu. Podle archeologa Ladislava Varadzina lze předpokládat, že místo stále ještě nevydalo všechna svá tajemství.

Objevený kostel se nachází zhruba 150 metrů od hlavní baziliky svatého Petra a Pavla na Vyšehradě. Chrám měl čtvercový tvar se třemi půlkruhovými výklenky, každá strana měří na délku dvacet pět metrů. Překvapivá rozloha 230 metrů čtverečních je témeř o polovinu větší než dnes už zaniklá rotunda svatého Víta na Pražském hradě. Jde tak o největší stavbu centrálního půdorysu nejen na území České republiky, ale i celé západoslovanské oblasti.

O objevu ve Studiu Zet hovořil archeolog z Archeologického ústavu Akademie věd ČR, který se na vykopávkách podílel - Ladislav Varadzin.

 

Čím je objev vyšehradského středověkého chrámu z vašeho pohledu tak důležitý?

Odpověď na tuto otázku  má několik rovin. Za prvé je to významná věc pro samé počátky Vyšehradu a poznání Vyšehradu jako takového, protože takovou stavbu jsme na Vyšehradě neočekávali a předčila i naše nejfantastičtější představy. Druhá věc už svým významem překonává Vyšehrad. Je otázka, proč takováto stavba nevznikla na Pražském hradě, ale na Vyšehradě, co to znamená pro počátky české architektury a co to znamená pro otázky tehdejších církevních podmínek.  

 

V čem by se měla naše představa o středověké Praze změnit?

Na tuto otázku teď nedokážu přesně odpovědět. Dotýká se se to otázky, kde se půdorysná předloha v raně přemyslovském období vzala, proč stavba byla tak velká a co to znamená pro samotný vývoj Prahy. To že se v jádru jednoho raného státního mocenského útvaru vyskytují dva hrady, je zatím unikát. Jde o výjimečnou věc, kterou máme v Čechách a jinde v Evropě se s tím nesetkáváme. Máme vedle sebe Pražský hrad a Vyšehrad. Jakou úlohu měla dvě hradiště na dohled od sebe? Na tuto otázku zatím neumíme odpovědět. Tato stavba, která směle konkuruje stavbám na Pražském hradě, ukazuje, že Vyšehrad byl skutečně jakousi protiváhou nebo doplňkem Pražského hradu. Nevíme, jestli má Pražský hrad jakýsi státoprávný či symbolický význam, kdežto Vyšehrad byl spíše polosoukromou polostátní rezidencí tehdejších Přemyslovců. Můžeme se na to dívat různými úhly pohledu a debatovat v podstatě do nekonečna, pokud se neobjeví nějaké nové  písemné prameny. Nicméně tato stavba k tomu podněcuje znovu a znovu.

 

Kdo si tak nákladnou stavbu mohl v té době dovolit postavit? Byl to sám panovník?

Nepochybně. Takovou stavbu nemohl postavit nikdo jiný než panovník tehdejších Čech - některý z Přemyslovců.

 

Podobné stavby byly hojně stavěny v Byzantské říši. Znamená to, že raně přemyslovský stát nebyl orientován na západní křesťanské centrum?

Stavba sice má řadu předloh v byzanstkém prostředí, nicméně existují analogie i z prostředí středomořského a také z oblasti západní Evropy.Stopu byzance považujeme za horkou, ale bude potřeba to dořešit týmovou spoluprácí s řadou kolegů historiků architektury v evropském prostředí. Na to si badatelé v Čehcách nemohou troufnout. Až budeme vědět víc, tak budeme řešit i otázky s tím související.

 

Co jste vedle obvodových zdí kostela při archeologickém průzkumu našli a jak se svými nálezy budete dále pracovat?

Je tam samozřejmě celá řada věcí. Například část hřbitova, který obklopoval baziliku sv. Vavřince v 11. a ve 12. století. Našli jsme asi šestnáct lidských pozůstatků, dále celou řadu keramických nálezů a dalších artefaktů a to od raného středověku do 18. - 19. století.  Jedním ze zajímavých nálezů, který nás velice upoutal, je například bula papeže Bonifíce IX., která pochází z doby kolem roku 1400.  Byla nalezena v základu domu, který jsme našli na místě. Tuto stavbu jsme neočekávali, neznali jsme ji z písemných ani z ikonografických pramenů a najednou se objevil dům, kde v základovém kopu byla¨zřejmě jako obětina vložena tato Bula. Čili někdo ve 14. století dostal papežskou listinu, odstřihl si z ní pečeť  a vložil ji zřejmě jako obětinu do základů svého domu.

 

Jaká je pravděpodobnost, že čeští archeologové ještě najdou nějaké další podobně významné památky z počátků českých dějin?

Při určení pravděpodobnosti není nic, o co by se dalo opřít, ale vyšehradský nález, který nikdo nepředpokládal, sám o sobě ukazuje, že archeologie a Vyšehrad zdaleka neřekly své poslední slovo.

 

Uvnitř článku najdete pouze vybrané pasáže z rozhovoru. Celý záznam si můžete poslechnout v playeru výše.

 

Zdroj: Zet

 

Bula papeže Bonifáce IX. · Zdroj: Archiv L. Varadzina

Archeologové při práci · Zdroj: Archiv L. Varadzina

Pozůstatky hřbitova · Zdroj: Archiv L. Varadzina

Pražský arcibiskup Dominik Duka na nalezišti · Zdroj: Archiv L. Varadzina

Vyšehrad - lokalita, kde nečekané archeologické objevy možná ještě nejsou u konce Foto: Ilustrační foto. Zdroj: Roman Betik via Flickr.com (CC BY-NC-SA 2.0)

reklama

Další články

  1. Google poprvé doručoval zboží pomocí dronů

    Tech ·

    Provozovatel nejpoužívanějšího internetového vyhledávače, společnost Google, poprvé vyzkoušela dodávku zboží klientům pomocí bezpilotních letounů. Uvedly to dnes zahra…

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.