Výběr ze zahraničního tisku: „Deštníková revoluce“ a slábnoucí rubl

Zahraniční tisk se první říjnový den věnuje protestům v Hongkongu, které přezdívá „deštníkovou revolucí“, propadu ruského rublu nebo setkání ruského prezidenta Vladimira Putina se svým íránským protějškem Rúháním. 

Po oranžové, tulipánové nebo sametové má prý svět novou revoluci - deštníkovou: V Hongkongu pokračují demonstrace proti snahám Pekingu omezit této autonomní oblasti právo na demokratickou volbu vysokého správního komisaře. Podle deníku USA Today dali protestující obyvatelé Hong Kongu do dnešního dne Pekingu ultimátum, aby stáhl návrh o čínském dozoru, který by výkonného předsedu Hong Kongu vybíral. Podle listu The Guardian policie zatkla desítky aktivistů. Označení deštníková revoluce dostaly protesty v Hongkongu poté, co se demonstranti kryli před zásahem slzným plynem pod deštníky a igelitovými maskami. 

Podle pozorovatelů nejde Číně pouze o úplné ovládnutí klíčového finančního centra jihovýchodní Asie. Vláda v Pekingu se údajně obává takzvaného „viru demokracie”, který by se z bývalé britské kolonie mohl rozšířit do pevninské Číny a zkomplikovat řízení druhé největší ekonomiky světa. S tím souhlasí i magazín Foreign Policy, který tento týden napsal, že situace zaměstnává také čínské cenzory. Na sociální síti Weibo, která se podobá Twitteru, musejí blokovat všechny vzkazy obsahující slova policie a Hong Kong.

Deník Sme upozorňuje na rekordní propad ruského rublu. Vůči měnovému koši eura a amerického dolaru včera rubl klesl pod 44 bodů, což je hranice, kdy už obvykle ruská centrální banka intervenuje, aby zachránila kurz. Pád měny je způsoben poklesem cen ropy, sankcemi uvalenými na Rusku kvůli konfliktu na Ukrajině a velkou poptávkou po dolaru u ruských firem, které ztratily přímý přístup na zahraniční kapitálové trhy.

Američtí lékaři objevili první případ onemocnění ebolou na území Spojených států, píše deník The Guardian. Pacient, který se v září vrátil z Libérie, byl hospitalizován v texaském Dalasu a během návratu z Afriky nevykazoval žádné symptomy. Další podrobnosti o stavu, pohlaví či občanství pacienta nemocnice neuvedla. 

Podle týdeníku Der Spiegel je bojová technika německého bundeswehru v mnohem horším stavu, než se původně předpokládalo. Nedávné prověrky hovoří o více jak stovce nepojízdných obrněných transportérů. Týdeník poukazuje na ostudný moment pro ministryni obrany, která chtěla minulý týden půjčit Kurdům pro boj s Islámským státem dvě nákladní helikoptéry, ale oba stoje byly poškozeny. Jeden neměl kulomety a druhému unikalo z nádrže palivo. Další, už funkční stroj, pak musel zůstat z bezpečnostních důvodů v Berlíně.

Jak říkat islamistům, proti kterým minulý měsíc začala další válka na Blízkém východě, zkoumá týdeník The Economist . Zmatek se zkratkami  ISIS, ISIL nebo SIC podle odborníků začal v roce 2007, když se irácká Al-Kajda přejmenovala na Islámský stat v Iráku, čili ISI. Hnutí se tehdy moc nedařilo, takže si po vypuknutí války v Sýrii začalo říkat Islámský stat v Iráku a Sýrii - ISIS. Letos v červnu se samozvanci znovu přejmenovali na Stát islámského kalifátu - SIC, a snad aby zmatení nebylo dost, samotní Arabové nazývají hnutí ještě Dajiš, což je prý údernější akronym Islámského státu v Iráku a Levantě. Název Dajiš používá například i francouzský ministr zahraničí, který o hnutí odmítá mluvit jako o státu. Podobný přístup nedávno zvolil i generální tajemník OSN Pan Ki Mun, který zas tyto islamisty nazývá „Neislámským nestátem”.

Na schůzce pěti států Kaspického moře v jihoruské Astrachani ujistil íránský president Rúhání Vladimira Putina, že Teherán v časech protiruských sankcí Západu vždy rád Moskvě pomůže. Deník The Moscow Times upozorňuje, že obě země už spolupracují mimo jiné i na projektech jaderné energetiky. Schůzka Kaspické pětky, která skončila tento týden, navázala na desítky let staré dohody Sovětského svazu s Íránem, kterými se Turkmenistán, Kazachstán ani Ázerbajdžán necítily být po rozpadu Sovětského svazu vázány. Dosud neratifikované dělení vlivu v Kaspickém moři je předmětem jednání už od roku 1993 a týká se také rybolovu a podmořských zásob nerostných surovin.

Časopis Foreign Policy si všímá nezvykle dlouhé doby, po kterou se severokorejský vůdce Kim Čong-un neobjevil na veřejnosti. Naposledy byl spatřen druhého září, a od nástupu do prezidentské funkce v roce 2011 se o něm nikdy nevědělo tak dlouhou dobu. Politologové spekulují o příčinách, mezi kterými by mohly být zdravotní problémy či vnitrostranický puč. Severokorejská média odvysílala archivní záběry Kim Čong-una s komentářem, že vůdce trpí pro svůj lid. Koreanisté ve Spojených státech si každopádně všimli, že komunistický tisk v Pchjongjangu používá v těchto dnech o svém vůdci stejné fráze, jako když jeho otce Kim Čong-Ila postihla cévní mozková příhoda.

Při vyšetřování několika průniků ozbrojených civilistů do sídla amerického prezidenta ve Washingtonu se ukázalo, že ještě minulý měsíc jezdil s Barackem Obamou výtahem příslušník soukromé bezpečnostní firmy vyzbrojený pistolí. Vyšetřovatelé upozornili na porušení protokolu v Bílém domě, neboť ozbrojený doprovod prezidenta mohou tvořit pouze agenti FBI. Na ozbrojeného muže ze soukromé ochranky se podle deníku New York Times přišlo jen kvůli tomu, že se choval neprofesionálně, a když se chtěl v soukromí s prezidentem fotit, dostal výpověď. Teprve poté vyšlo najevo, že u sebe také nosil zbraň.

Zdroj: zahraniční tisk 

Výběr ze zahraničního tisku: „Deštníková revoluce“ a slábnoucí rubl  Foto: Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock.com

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.