V americké ekonomice vzniklo nejméně pracovních míst za sedm měsíců

Americká ekonomika vytvořila v dubnu zhruba 160 tisíc nových pracovních míst, což bylo podstatně méně, než se čekalo, a nejméně za sedm měsíců. Míra nezaměstnanosti zůstala na pěti procentech, kam stoupla v březnu z únorového osmiletého minima 4,9 procenta. Páteční údaje amerického ministerstva práce spolu s prudkým zpomalením ekonomiky v prvním čtvrtletí vrhly pochyby na to, zda centrální banka USA (Fed) přistoupí ještě letos k dalšímu zvýšení úrokových sazeb.

Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že vznikne 202 000 nových míst. Výsledek byl výrazně pod průměrem prvního čtvrtletí kolem 200 tisíc. Ministerstvo současně snížilo odhad přírůstků za únor a březen o celkem 19 000.

Zhoršení vykázala i takzvaná míra participace, která měří podíl Američanů v produktivním věku, kteří jsou zaměstnaní nebo hledají práci. Tento údaj klesl o 0,2 procentního bodu na 62,8 procenta a kategorii pracovní síly minulý měsíc opustilo 362 000 lidí.

„Pro ty, kteří si mysleli, že ve hře je červnové zvýšení sazeb, to byl další hřebíček do rakve. Vyvolává to otázky i ohledně zvýšení úroků v září,“ řekl agentuře Reuters analytik Phil Orlando z newyorské firmy Federated Investors.

Kurz dolaru reagoval na údaje poklesem vůči euru i jenu a americké akcie oslabily. Finanční trhy nyní odhadují pravděpodobnost zvýšení základní sazby Fedu v září a listopadu nižší než 40 procent a šanci přitvrzení měnové politiky na prosincovém zasedání hodnotí 48 procenty.

Pokračovalo naproti tomu zrychlování růstu mezd, které bylo jediným světlým bodem včerejší zprávy. Průměrná hodinová mzda v dubnu proti předchozímu měsíci vzrostla o 0,3 procenta a meziroční růst zrychlila na 2,5 procenta z březnového tempa 2,3 procenta. Podle ekonomů je ale nutné, aby mzdy rostly aspoň tříprocentním tempem, pokud se má inflace dostat ke dvouprocentní cílové úrovni Fedu.

Včerejší údaje naznačují, že prudké oslabení největší světové ekonomiky v posledních dvou čtvrtletích se už začíná negativně promítat na trhu práce. Kdyby útlum ekonomiky pokračoval i na jaře, Fedu by to dál zkomplikovalo plán postupné normalizace měnové politiky. Fed poprvé zvýšil základní sazbu z rekordního minima těsně nad nulou v prosinci, zatím na to ale dalším krokem nenavázal.

Útlum ekonomiky komentoval i prezident Barack Obama. Na včerejší tiskové konferenci prohlásil, že americká ani světová ekonomika nerostou tak rychle, jak by měly. Pomoci prý může zejména americký Kongres, který by podle Obamy měl zvýšit federální minimální mzdu, schválit nové obchodní dohody a zjednodušit daňový systém. Obama také vyzval Kongres, aby schválil zákony proti obcházení daní bohatými jednotlivci i firmami.

Americká ekonomika zpomalila v prvním čtvrtletí celoročně přepočtený růst na 0,5 procenta, což bylo nejpomalejší tempo za poslední dva roky. V předešlém kvartálu rostla ekonomika o 1,4 procenta, výrazně pod loňským celoročním tempem 2,4 procenta.

Nejnovější odhady přitom nečekají, že by ekonomika na jaře výrazně oživila ze zimního útlumu, jako tomu bylo v předešlých dvou letech. Newyorská pobočka Fedu dnes předpověděla, že ve druhém čtvrtletí poroste hrubý domácí produkt USA jen o 0,8 procenta.

 

 

Zdroj: ČTK

V americké ekonomice vzniklo nejméně pracovních míst za sedm měsíců Foto: Shutterstock.com

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.