Unikátní ultralehký letoun vývojářů z ČVUT by mohl pomoci cvičit lépe a levněji armádní piloty

Celých sedmnáct let pracovali vývojáři a studenti strojní fakulty Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) na vytvoření ultralehkého letounu za téměř 60 milionů korun. Ten je světovým unikem, protože jeho pohon se podobá vojenským stíhačkám. Ačkoliv je projekt primárně určen pro zákazníky z oblasti ultralehkého létání, jedním z jeho potenciálních uplatnění by mohlo být i armádní. Armádě by pomohl cvičit své piloty lépe a levněji. K tomu by ale bylo podle vedoucího projektu, inženýra Roberta Theinera, zapotřebí letoun upravit.

Jmenuje se UL-39 Albi a váží jen 320 kilogramů. Přestože se jedná o letoun ultralehké kategorie, má vlastnosti proudového letadla. Po celých 17 letech vývoje se v pondělí dočkal svého prvního letu na českobudějovickém letišti. Na rádiu Zet o letounu a jeho využití mluvil inženýr Robert Theiner.

ČVUT / fs.cvut.cz

 

Jak byl vývoj ultralehké stíhačky financován? Dostali jste na to dotace od státu nebo v tom sehrály roli i soukromé firmy?

Bylo to samozřejmě obojí. Celý ten projekt byl dlouhodobý. Zpočátku se realizovaly studie v rámci studentských prací. V okamžiku, kdy to dospělo do fáze, ve které se dalo uvažovat o realizaci, se samotný pohon, který se stává z pístového motoru, jež pohání nízkotlaký ventilátor, vyvíjel v rámci výzkumného centra leteckého a kosmického výzkumu. Ten byl dotován ministerstvem školství a trval od roku 2005 do roku 2012. V roce 2011 začal běžet projekt, který byl financován z velké části Ministerstvem průmyslu a obchodu a z poloviny také soukromými podnikatelskými subjekty. Jsou to LA COMPOSITE s.r.o. a JIHLAVAN Airplanes s.r.o.

Z jakého důvodu do toho vstoupily soukromé firmy?

Od samého počátku realizace prototypu byla snaha produkt komercializovat. Je to úplně nový typ uspořádání ultralehkého letounu, od kterého se očekává velice intenzivní zájem ze strany uživatelů takových výrobků. Nabízí něco nového, neotřelého. Ultralehkých letadel je na trhu obrovská spousta a všechny mají velice podobnou koncepci – sedadla vedle sebe a motor s vrtulí vpředu nebo vzadu. Uspořádání podobné vojenskému letounu s pohonem, který připomíná proudový pohon, tak to na trhu není. V ultralehké kategorii jsme první na světě, kdo koncepci dotáhl do realizovatelné podoby. Firmy v tom uviděly samozřejmě zisk.  

Pro koho je ultralehká stíhačka určena? Její tepelnou stopu nezachytí radar, je tedy její nejlepší uplatnění v armádě?

Ne, ne. Já bych to rád upřesnil. Není to ultralehká stíhačka, to je jakýsi slangový výraz. Tu svojí podobu získala nikoliv ze stíhačky, ale ze cvičného letounu. Primárně je určena pro zákazníky z oblasti ultralehkého létání, kterým nabízí jakousi novou alternativu. Celá myšlenka je v tom, nabídnout něco nového v kategorii.

Možných uplatnění tohoto pohonu je pochopitelně více. Jestliže se vojenští piloti cvičí na cvičných letadlech s reálným proudovým motorem, který funguje jinak, než naše dmychalo, které má horké spaliny, tak by bylo zajímavé pokusit se letoun upravit tak, aby vyhovoval armádním požadavkům pro základní výcvik, který momentálně vojenští piloti absolvují na vrtulových letadlech. My bychom za podstatně nižší náklady mohli armádě nabídnout letoun, kde by základní výcvik byl realizován už na letounu, který je hodně podobný tomu druhému stupni na skutečném proudovém letounu. Odtud vede samozřejmě cesta k uplatnění v rámci základního armádního výcviku. 

K tomu je ale ještě dlouhá cesta. Armádní letoun pro základní výcvik musí být akrobatický. Letoun ultralehké kategorie nemá tuto schopnost.

Jak je to s tou tepelnou stopou?

Klasický proudový pohon, jehož výstupem jsou horké spaliny je snadno identifikovatelný ne na radaru, ale na senzorech infračerveného záření v jehož principu jsou naváděny protiletadlové střely. Kdybychom to vzal ad absurdum a použili bychom pohon pro nějaký vojenský účel, tak takový zdroj tahu pro třeba bezpilotní prostředky by mohl mít tu výhodu, že by byl obtížně identifikovatelný snímači infračerveného záření.

 

 

Článek obsahuje pouze úryvky rozhovoru s inženýrem Robertem Theinerem. Celý rozhovor si můžete přehrát v playeru výše.

 

Zdroj: Zet

Unikátní ultralehký letoun vývojářů z ČVUT by mohl pomoci cvičit lépe a levněji armádní piloty Foto: ČVUT / fs.cvut.cz

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.