Separatisté založili na východě Ukrajiny nový stát, je jím Malorusko

Proruští radikálové ze samozvaných východoukrajinských lidových republik v úterý vyhlásili stát Malorusko, k němuž přičlenili 19 ukrajinských regionů. Oznámila to ruská agentura TASS. Součástí Maloruska mají být ukrajinské oblasti od západní Lvovské až po Donbas na východě s tím, že Kyjev má být jen kulturním centrem.

„My, zástupci bývalých ukrajinských regionů, oznamujeme vytvoření nového státu, který je právním nástupcem Ukrajiny. Souhlasíme s tím, že nový stát ponese název Malorusko, protože sám název Ukrajina se zdiskreditoval,“ citovala ruská agentura z „ústavního aktu“ povstalců. Na shromáždění v Doněcku ho přečetl úřadující místopředseda doněcké „vlády“ Alexandr Timofejev.

Rozhodnutí separatistů prý není v rozporu s minskými mírovými dohodami, má zastavit občanskou válku a vyloučit další oběti. Nový útvar je následnickým státem Ukrajiny, uvedl šéf doněckých radikálů Alexandr Zacharčenko. V Malorusku bude podle něj vyhlášen po dobu tří let výjimečný stav, v jehož rámci bude platit zákaz činnosti politických stran.

Vlajkou nového státu se má stát prapor Bohdana Chmelnického, zakladatele prvního státu kozáků, který se podle ruského výkladu dějin snažil sjednotit Ukrajinu s Ruskem.

Mluvčí ukrajinského prezidenta Petra Porošenka v reakci na úterní krok separatistů uvedl, že Ukrajina obnoví svrchovanost nad celým svým územím. „Ukrajina obnoví svou svrchovanost nad Donbasem i Krymem,“ napsal v twitteru mluvčí Svjatoslav Ceholko. Ruská nejvyšší místa zatím úterní vývoj oficiálně nekomentovala.

Předseda výboru Státní dumy pro záležitosti postsovětského prostoru Leonid Kalašnikov v první reakci prohlásil, že krok povstalců lze „lidsky pochopit“. Separatisté by nicméně měli být „v podobných záležitostech ostražitější“. „Jako šéf výboru to podpořit nemohu. Jako člověk, komunista a poslanec už dávno Rusko vyzývám, aby tyto státy (lidové republiky) uznalo,“ řekl Kalašnikov.

Název Malorusko, či Malá Rus, se pro Ukrajinu po staletí hojně užíval v Rusku a často v ruském prostředí zaznívá dodnes. Podle jazykových expertů jde spíš o imperiální archaismus z dob carského období. Separatisté v Doněcku a Luhansku nicméně od povstání v roce 2014 používají pojmy Malorusko nebo Novorusko pro regiony, které si nárokují. V létě roku 2014 požadovala přejmenování Ukrajiny na Malorusko Lidovědemokratická strana ruského nacionalisty Vladimira Žirinovského.

Malá Rus byla v minulosti zejména v Rusku a Polsku chápána jako geografická analogie Velké Rusi (dnešního Ruska), Bílé Rusi (dnešního Běloruska) či Červené Rusi (haličského regionu na západě Ukrajiny).

Proruští radikálové zahájili v roce 2014 povstání proti Kyjevu odděleně v Luhanské a Doněcké oblasti, v jejichž zabraných regionech vyhlásili své „lidové republiky“. Občasné tendence ke spojení opakovaně narážely na osobní rozbroje, politické ambice a mocenské spory. Pojem Novorusko, kterým separatisté i jejich spojenci v Rusku operují, se přitom dosud vztahoval spíš na jihovýchodní regiony Ukrajiny, nikoli na rozsáhlé oblasti až ke Lvovu, které má povstalecké Malorusko zahrnovat.

 

 

Zdroj: ČTK

Separatisté založili na východě Ukrajiny nový stát, je jím Malorusko Foto: ČTK/AP/Alexander Ermochenko

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.