Rusko zvažuje zákon, který se může stát zbraní hromadného ničení (investic) - Komentář J. Kučery

V Rusku se připravuje zákon, který by mohl udělat hodně škody v oblasti zahraničních investic. Spolu s mezinárodními investory by ale měli zpozornět i sami Rusové. Komentář pro Zet napsal ekonomický komentátor RSJ Jakub Kučera.   

V září ruský parlament schválil v prvním čtení návrh zákona z dílny Vladimira Poněvěžského, který by ruským občanům umožnil žádat o kompenzaci za „nelegálně“ zabavený majetek v zahraničí. Ruská média ihned iniciativu překřtila na „Rotenbergův zákon“ - podle Arkadije Rotenberga, jehož majetek, včetně několika vil, byl nedávno zabaven italskými úřady. Kremlu blízký oligarcha se totiž dostal na seznam Rusů sankcionovaných v souvislosti s událostmi na Ukrajině.

V polovině října předložil podobné opatření jiný poslanec ruské „státo-strany“ Jednotné Rusko Jevgenij Fedorov.  (Iniciativy se do značné míry překrývají a dále je budeme považovat za jediný legislativní záměr).

Musíme to dodělat

Není jasné, v jaké podobě a zda vůbec bude zákon přijat. Ruská vláda, která se po předchozím váhavém postoji za zákon nakonec postavila, například prohlásila, že se musí doladit. Nedodala ovšem v jakém směru.

 

Podle překladatelů by se zákon měl vztahovat na „nelegálně zabavený“ ruský majetek, čímž je myšlen majetek zkonfiskovaný hlavně rozhodnutím zahraničních soudů. Tak by se zákon mohl vztahovat i na případy, které Moskva principiálně neuznává, včetně oněch Rotenbergových nemovitostí.

Kdo to zaplatí?

Tady by ale ruský daňový poplatník měl zpozornět, protože kompenzace by se mohla vyplácet z federálního rozpočtu. Oligarchové by se tak zahojili na účet všech daňových poplatníků.

Pro zahraniční investory přináší zákon jiné nebezpečí. Vědomi si toho, že kompenzace mohou být u daňových poplatníků značně nepopulární, počítají někteří s tím, že náklady na odškodnění by ruský stát pokryl zabavením zahraničního majetku na území Ruska! Podle jedné varianty by na řadu nejdříve přišel majetek osoby, jejíž žaloba vedla k předcházejícímu zabavení ruského majetku. Pak by se dostalo na majetek státu, kde rozsudek

padl, a to dokonce možná i na ten, na který se v souladu s mezinárodními dohodami vztahuje imunita, tedy budovy velvyslanectví. Po té by přišel na řadu majetek občanů daného státu anebo právnických osob, které tam sídlí.

Kritika

Zákon má řadu kritiků, mezi nimi i samotného ministra financí Alekseje Uljukajeva. Podle něj jde jednak v principu o skryté pojištění zahraničního majetku na účet státního rozpočtu, což by jen mohlo povzbudit odchod ruského kapitálu do zahraničí. Dále pak upozornil na zjevné rozpory s mezinárodním právem a ruským občanským zákoníkem. Kvůli nim by nakonec k žádnému zabavování nemuselo vůbec dojít a účet by zůstal u ruského státu. To by bylo velmi nepopulární, zejména když podle Julije Cepljajevové, vedoucí Centra makroekonomického výzkumu v největší ruské bance Sberbank, patří Rusům v zahraničí majetky za stovky miliard dolarů.

Od „Rotenbergova zákona“ se mimochodem distancoval sám Rotenberg, který prohlásil, že o žádnou kompenzaci nestojí.

Někteří odborníci vůbec váhají, jestli by kompenzace byla pro oligarchy dostatečnou odměnou za odkrytí svých majetkových vazeb v zahraničí. Stejně tak nelze říci, jestli by ocenili, že by o jejich majetku nerozhodovaly soudy západních právních států, ale byly by vydány na milost ruské justici.

O co komu vlastně jde?

Nejistý osud zákona umocňuje i fakt, že přesně nevíme, o co jeho předkladatelům a podporovatelům jde. Nabízí se spojitost se sankcemi, kdy „odvetné části“ zákona by šlo rozumět jako výstrahu Západu ve smyslu „nepřežeňte to se sankcemi, mohli bychom se mstít“. Na druhou stranu právě schválení této části může vést k ještě většímu úprku zahraničního kapitálu z Ruska, což je to poslední, co Rusko nyní potřebuje.

Nebo jde o přípravu na právní tahanice v budoucnu. Na obzoru se rýsují dvě.

Jednak se bude muset vyřešit osud majetku na Krymu, který Rusko okupuje. Ukrajinci by mohli ztracený majetek kompenzovat na úkor ruských společností působících na Ukrajině. Že by zákon v tomto sporu pomohl, přiznal krymský vice-premiér Rustam Temirgalijev. Druhou bouřkou na obzoru je padesát miliard dolarů, které nizozemský arbitrážní soud přiznal bývalým akcionářům ruské ropné firmy JUKOS. Pokud by Rusko částku nezaplatilo a ani se nedohodlo na jiném vyrovnání, bývalí akcionáři by mohli požadovat zabavení ruského majetku po celém světě, jak se nedávno stalo Argentině.

S navrhovaným zákonem v platnosti, včetně jeho „odvetné“ části, by se tedy mohla spustit pěkná mela. Je libo investovat v Rusku?

 

 

Jakub Kučera

fotografie Jakub Kučera

Jakub Kučera je ekonomický komentátor obchodníka s cenými papíry RSJ a.s. a spolupracovník redakce Zet. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde se vedle mezinárodního obchodu věnoval i energetice, zejména pak energetické politice současného Ruska. Po zakončení studií nastoupil v roce 2012 do RSJ, kde se a věnuje se různým ekonomickým tématům, včetně energetiky a problematiky algoritmického obchodování, které tvoří základ činnosti RSJ.

Rusko zvažuje zákon, který se může stát zbraní hromadného ničení (investic) - Komentář J. Kučery Foto: Shutterstock.com

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.