Rumunský prezident se obává Ruska, v zemi chce větší přítomnost NATO

Rumunsko si kvůli aktuální politice Ruska přeje na svém území výraznější přítomnost Severoatlantické aliance. Po setkání čtvrtečním s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem v Bukurešti to prohlásil rumunský prezident Klaus Iohannis. Zároveň však prohlásil, že nově spuštěný protiraketový systém není namířen proti Rusku, ale má sloužit obraně.

Stoltenberg se dopoledne na jihu Rumunska zúčastnil zahájení provozu protiraketového systému USA. Jde o součást štítu, který má chránit evropské členy NATO před balistickými raketami, jež by mohly být odpáleny z Blízkého východu, zejména z Íránu. V pátek se další část štítu začne budovat v Polsku.

Iohannis v souvislosti s protiraketovým systémem, který byl spuštěn včera, na základně Deveselu zopakoval argumentaci aliance, že budovaný štít není namířen proti Rusku, ale má sloužit obraně. Moskva tomuto tvrzení nevěří a prohlašuje, že projekt ohrožuje ruskou národní bezpečnost.

Rumuni se podle svého prezidenta obávají kroků Ruska, a proto chtějí, aby NATO věnovalo větší pozornost svému „východnímu křídlu“. Výraznější přítomnost aliančních sil není nutná jen v severní části „východního křídla“, ale i v jeho jižní části, zdůraznil Iohannis. Podle agentury DPA také poznamenal, že nejde o umístění dalších jednotek, ale o častější pořádání vojenských cvičení.

Rumunsko se rovněž zasazuje o trvalou přítomnost námořních sil aliance v Černém moři. Vytvořit by je měly společně Bulharsko, Rumunsko a Turecko.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí označila rozmístění amerických protiraketových střel v Rumunsku za porušení dohody o likvidaci raket středního a kratšího doletu. Moskva odpoví odvetnými vojenskými opatřeními, varovala Marija Zacharovová bez dalšího upřesnění.

„Je to všechno na 100, 200, 300 a 1000 procent proti nám. Nejde o Írán, ale o Rusko a ruské schopnosti jaderného odstrašování,“ prohlásil předseda branného výboru ruské sněmovny Vladimir Komojedov. Zdůraznil však, že Rusové jsou schopni překonat americký protiraketový štít. „Posilujeme naše obranné schopnosti, zejména v Arktidě rozmístěním systémů rozpoznání a zachycení (nepřátelských střel),“ řekl.

Rusko loni na podzim ohlásilo, že vybudovalo novou velkou polární vojenskou základnu Arktický trojlístek na ostrově Alexandřina země, který je nejzápadnější výspou polárního souostroví Země Františka Josefa.

Rusko už v polárních oblastech vybudovalo základnu na ostrově Kotělnyj, který je součástí Novosibiřských ostrovů ve Východosibiřském moři. V Arktidě bylo podle ruských médií modernizováno nejméně 13 ruských vojenských letišť.

Rusko podle velitele strategických sil Sergeje Karakajeva hodlá do roku 2022 plně přezbrojit na modernější mezikontinentální rakety, které mají umět pronikat současnou i budoucí americkou protiraketovou obranou.

Moskva také do konce letošního roku plánuje vytvoření tři nových divizí na západě a na jihu země jako protiváhy k posilování sil Severoatlantické aliance v blízkosti ruských hranic.

 

 

Zdroj: ČTK

Rumunský prezident se obává Ruska, v zemi chce větší přítomnost NATO Foto: Klaus IOHANNIS; Zdroj: Drop of Light / Shutterstock.com

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.