Úpravy počasí: 6 způsobů, jak poručit větru, dešti

Počasí ovlivňuje naše životy nejen během květnových přeháněk. Od nepaměti se ho lidé snaží předvídat, využívat a ovládat. Podle serveru BBC má už lidstvo zkušenosti s využitím řady metod, které mu umožní poručit větru, dešti.

Metody modifikace životního prostředí mohou být částečným řešením problematiky klimatických změn a nedostatku vody či zemědělského zavlažování. Atmosferické geoinženýrství, osévání mraků a další úpravy počasí v praxi existují již několik desítek let.

Osévání mraků

Osévání mraků (cloud seeding) je metoda k vytváření deště či sněhu, který byla použita k ovlivnění počasí už několikrát Využívá jodid stříbrný, který je rozprašován do mraků pomocí letadel nebo raket. Částice této látky se chovají jako tzv. kondenzační jádra, na nichž se vysrážejí malé ledové krystalky, které pak z mraku spadnou jako srážky.

Za první případ osévání mraků je považována událost ze San Diega v USA, z roku 1915. Město si tehdy kvůli dlouhému období sucha najalo „obchodníka s deštěm“, Charlese Hatfielda. Ten tvrdil, že dokáže přivolat déšť vypařováním tajné chemikálie umístěné na vysokých dřevěných věžích, Po experimentu následovala sedmnáctidenní potopa, při které se protrhla přehrada, asi sto mostů bylo zničeno, desítky lidí zemřely a tisíce jich zůstaly bez domovů.

V roce 1946 americký vědec Vincent Schaefer objevil metodu, jak pomocí suchého ledu rozšířit velikost mraku, z čehož o tři roky později vzešel projekt Cirrus. Schaefer spolu s držitelem Nobelovy ceny, Irvingem Langmuirem, naplnili rozprašovací letadla jodidem stříbrným, rozprášili jej ve vzduchu a spustili déšť nad polovinou Nového Mexika.

Některé zdroje dokonce uvádějí, že americká armáda dokonce používala metodu cloud seedingu během války ve Vietnamu, aby prodloužila období monzunových dešťů a ztížila tak bojové podmínky pro nepřítele.

Po několika letech úspěšných pokusů s oséváním mraků se údajně pokusilo i letectvo SSSR touto metodou přesměrovat spad z Černobylu tak, aby nezasáhl Moskvu.

Jeden z posledních pokusů s „osíváním mraků" byl zaznamenán v roce 2008 v Pekingu, kdy čínská vláda odvracela déšť z dějiště Olympijských her pomocí asi tisícovky raket.

Metoda laseru

V roce 2010 přišel biofotonik Jerome Kasparian z ženevské univerzity s novou metodu, jak přivolat déšť - tentokrát pomocí laserů. Podle Kaspariana mohou světelné pulzy vysílané v krátkých frekvencích vytvořit v atmosféře led a zkondenzovat vodu.

Podle Kaspariana jsou ultrakrátké laserové pulsy, vysílané do atmosféry, slibný nástroj pro modulaci počasí a studium klimatu. Vědci také dokázali, že užitím laserových pulsů lze vyvolat bleskové výboje a vést je vzduchem. Technologie by tak podle nich mohla být využita k odvádění blesků od strategických budov, jakými jsou elektrárny, či letiště.

Stěny proti tornádu

Ale jak se bránit před jedním z nejnebezpečnějších rozmarů počasí, jakými jsou tornáda?

Odpovědí by mohla být teorie profesora fyziky Rongjia Taa z Temple University ve Filadelfii. Až 300 metrů vysoké skleněné stěny by se měly vinout asi 160 kilometrů skrze koridor, který v Severní Americe odděluje Skalisté hory od Apalačského pohoří.

Profesor Tao tvrdí, že častý výskyt tornád na americkém severozápadu je způsoben prudkými srážkami teplého vzduchu z jihu a studeného ze severu. Problém je nejvážnější v proslulé „tornádové stezce“, která vede od severního Texasu až po Nebrasku. Stěny by podle Taa měly zpomalit proudění vzduchu a snížit hrozbu tornád v tomto regionu navždy.

Projekt Stormfurry

Tornáda a hurikány trápí nejen Spojené státy americké, ale i mnoho dalších zemí. Tento nebezpečný rozmar počasí si každoročně vyžádá až několik tisíc lidských životů a působí hospodářské škody, které destabilizují ekonomiky často velmi chudých zemí.Vědci proto soustavně bádají, jak hurikány zkrotit.

Jedním z prvních zaznamenaných pokusů byl projekt Stormfury, který probíhal pod vedením americké vlády v letech 1962 až 1983. Projekt byl inspirován výše zmíněným cloudseedingovým programem Cirrus a měl tak pomocí jodidu stříbrného, který měnil částečky vody na led, zmírnit sílu tropické bouře. I když operace Stormfury zaznamenala úspěšné zmírnění hurikánů až o 30 %, byla po jedenácti letech zrušena. Projekt ale nezmizel bez zásluhy. Observační údaje a výzkumy životního cyklu bouřek, pomohly meteorologům zlepšit predikci pohybu a intenzity budoucích tropických bouří.

Olejovými skvrnami proti hurikánům

Dalším z cest by mohlo být použití netoxických olejových skvrn na zklidnění mořské hladiny. Klidná vodní hladina by podle výzkumů mohla snížit přísun vody, kterou hurikány z rozbouřeného moře čerpají. Tato metoda by mohla být užitečná hlavně v tropických oblastech.

Větrné mlýny

Letos přišli američtí vědci s nápadem na rozmístění větrných mlýnů podél pobřeží USA. Ty by měly zmírnit sílu a rychlost přicházející bouře natolik, aby ve vnitrozemních oblastech způsobila co nejmenší škody.

Podle Hugha Willoughbye z Florida International University v Miami jsou ale hurikány daleko silnější, než lidé předpokládají. Představy o úplném zkrocení tropických bouří tak podle něj stále zůstávají spíše vzdušnými zámky.

Zdroj: BBC, OrgoNet, Zet

Tornádová ulička

Hurikán nad Floridou

Úpravy počasí: 6 způsobů, jak poručit větru, dešti  Foto: Shutterstock.com

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.