Narůstající zájem institucí o osobní informace se Čechům nelíbí

Pětašedesát procent Čechů považuje množství informací sdělovaných finančním institucím za přiměřené. Poukazuje na to výzkum agentury SC a C. Zvyšující se zájem o informace už ale na druhou stranu většině lidem vadí. Na rádiu Zet to řekla ředitelka výzkumné agentury SC a C Jana Hamanová. Lidé se podle ní nejvíce obávají o prozrazení své finanční situace a zdravotního stavu. 

Dalo by se specifikovat, kteří lidé jsou svolnější předávat informace a kteří s tím mají větší problém?

Úplně dramatické rozdíly tam nejsou. Je pravda, že přiměřenost těch informací se zdá být v pořádku více nejstarším klientům. Ti mají pocit, že to není žádný problém. Ani mladí lidé do třiceti let nebo střední generace se nepřehoupla někam pod 60 procent. To znamená, že ta přiměřenost je ještě pořád i u těch nižších věkových kategoriích a i ve vzdělanostních kategoriích podobná tomu průměru.

Jak jsme na tom v porovnání s jinými národnostmi?

To se těžko poměřuje. Nemám úplně stejné výsledky za ostatní evropské země, ale předpokládám, že se nebudeme odlišovat od evropského standardu.

Pokud budeme předpokládat, že do budoucna o sobě finančnímu sektoru prozradíme ještě více, jak toto česká veřejnost přijímá.

Tady se už právě dostáváme do trochu opačné situace. Navyšování informací většině lidem totiž připadá, že by to bylo příliš. Tady je opravdu vidět, že čím je ten člověk mladší, tím méně se mu chce dávat ještě nějaké informace nad rámec toho, na co je v současné době zvyklý. Ti nejmladší jsou nejvíc proti tomu, aby se to množství informací, které musíme dávat bankám, ještě zvyšovalo. Ten, kdo by si na to nejlépe zvykl, jsou zase klienti, kterým je více než 60 let. Ti se podvolí nejsnáze, ale také z toho nejsou úplně nadšení.

Myslíte si, že je to pouze vůči bankám nebo je to i vůči jiným nefinančním institucím?

Myslím si, že v tomto případě to bude pokračovat i přes jiné obory. Nepůjde jenom o banky, ale pokud bude sílit tlak na to, abychom těch informací dávali čím dál tím více, tak se bude muset velmi dobře komunikovat, co se s těmi informacemi bude dělat, jak se budou zpracovávat a jak je zabezpečit, aby se například nezneužily. 

Co vlastně prozrazujeme úplně nejméně rádi? Je to třeba dotaz na zdravotní stav nebo na nějaké finanční otázky, na rodinu nebo co to je?

Myslím si, že jde o ty dvě první věci, které jste zmínila. Jde o zdravotní stav a finanční situaci. Pokud se má nějakým způsobem probírat detailněji, tak tam většina lidí zpozorní. Ve výzkumech se nejčastěji objevuje nějaká bariéra ve smyslu, aby to nějakým způsobem nebylo zneužito. Někdy pak lidi unikají od nějakých těch odpovědí, že nechtějí něco sdělit nebo že neví, co by na tu otázku řekli. To je právě ten únik před tím, aby sdělili, jak to ve skutečnosti vypadá. Taky jde o to ve spojení s jakými dalšími informacemi o nás, se ty informace sbírají. Pokud jde o jednoznačnou identifikaci člověka, tak to zbystření té pozornosti je výrazně větší, než když se ho zeptáte jenom naprosto obecně a nechcete po něm vědět jeho jméno, adresu, telefonní číslo atak dále. Potom by byli lidé samozřejmě citlivý na údaje obchodního rázu ve smyslu rodných čísel, čísel účtů, čísel nějakých pojistek nebo něčeho podobného.

 

Článek obsahuje pouze úryvky z rozhovoru s ředitelkou výzkumné agentury SC a C Janou Hamanovou. Celý rozhovor si můžete přehrát v playeru výše. 

 

Zdroj: Zet

Narůstající zájem institucí o osobní informace se Čechům nelíbí Foto: Shutterstock.com

reklama

Další články

  1. KLDR provedla zkoušku trojice balistických raket

    Společnost ·

    Severní Korea dnes podle informací Jižní Koreje opět provedla zkoušku balistických raket. Soulu tvrdí, že KLDR odpálila trojici střel, které dopadly po 500 až 600 kilo…

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.